47 C 28/2020-67 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou podanou dne 9. 11. 2020 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 202 500 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 6. 9. 2020 do zaplacení, jakožto finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou (dále jen okresní soud) pod sp. zn.: 11 C 207/2007 s tím, že celková doba trvání řízení v délce více než 12 let je nepřiměřená. Zdůraznil, že svým jednáním nezavdal příčinu k vzniklým průtahům. Uvedl, že žaloba byla podána správcem konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba], Ing. [jméno] [příjmení] a žalobcem v postavení žalovaného byla vnímána jako prostředek stupňování šikany vůči vedlejší účastnici sporu v naříkaném řízení. Ačkoliv netvrdil konkrétní průtahy v řízení, má za to, že celková délka řízení je naprosto nepřiměřená. 2. Žalovaná ve svém vyjádření z 9. 11. 2020 uvedla, že u ní žalobce dne 5. 3. 2020 uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) ve výši 205 500 Kč, jež mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn.: 11 C 207/2007. K projednání žádosti žalobce došlo dne 5. 11. 2020 s tím, že žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a žalobci poskytla zadostiučinění ve výši 19 125 Kč. Žalovaná uvedla, že naříkané řízení ve vztahu k žalobci trvalo 12 let a 3 měsíce, když v řízení byla shledána výrazná období nečinnosti, a to před odvolacím soudem (únor 2009 - červen 2010; leden 2015 – květen 2016, listopad 2017 – červenec 2019). Při stanovení výše zadostiučinění vycházela s ohledem na celkovou délku řízení ze základní částky 17 000 Kč za rok trvání řízení, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Dále přistoupila ke snížení základní částky o 20 % z důvodu procesní složitosti řízení a o dalších 20 % z důvodů počtu stupňů soudní soustavy podílejících se na rozhodování v předmětném řízení. Poukázala, že v průběhu řízení bylo třikrát rozhodováno Ústavním soudem ČR, dvakrát rozhodoval též Nejvyšší soud ČR. Zdůraznila, že předmětem namítaného řízení byla částka 6 000 Kč s příslušenstvím a po roce 2014 dokonce již jen částka 5 100 Kč s příslušenstvím. Se zřetelem na skutečnost, že se jednalo o objektivně velmi nízkou částku, přistoupila ke snížení základní výše zadostiučinění o dalších 50 %, a to přestože si je vědoma, že byl předmětem naříkaného řízení pracovněprávní spor. Závěrem konstatovala, že poskytnutou výši zadostiučinění považuje za zcela přiměřenou a odpovídající okolnostem případu a není dán důvod pro její navýšení, a proto navrhla žalobu zamítnout. 3. V podání z 20. 11. 2020 žalobce uvedl, že ze strany žalované došlo k projednání jeho nároku a byla mu vyplacena částka ve výši 19 125 Kč, jak rovněž vyplývá i z vyjádření žalované z 9. 11. 2020. Při jednání konaném dne 11. 1. 2021 vzal tedy žalobce žalobu zpět co do této částky, a to z důvodu její úhrady žalovanou v době po podání žaloby. 4. Dle ust. § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela, dle odst. 2 věta druhá tamtéž je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud na základě uvedeného řízení částečně zastavil (výrok I.). 5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav: 6. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce uplatnil nárok u žalované dne 5. 3. 2020, přičemž žalovaná uznala nárok žalobce co do základu, avšak požadované zadostiučinění zcela nepřiznala, což sdělila svým stanoviskem ze dne 5. 11. 2020. 7. Ze spisu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou sp. zn. 11 C 207/2007 zjistil zdejší soud následující podstatné skutečnosti. Řízení o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 6 000 Kč s přísl. bylo zahájeno podáním žaloby dne 30. 3. 2007 u Krajského soudu v Brně. Žalobce v řízení vystupoval v procesním postavení žalovaného a dne 25. 5. 2007 do spisu založil plnou moc pro svého právního zástupce. Usnesením z 6. 8. 2007 byli účastníci vyzváni, aby se vyjádřili k postupu krajského soudu ohledně věcné nepříslušnosti. Vyjádření žalobce došlo soudu dne 23. 8. 2007. Referátem soudu ze 17. 9. 2007 byl spis předložen Vrchnímu soudu v Olomouci dne 24. 9. 2007. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci z 27. 9. 2007 bylo rozhodnuto, že věcně příslušnými jsou okresní soudy, rozhodnutí bylo účastníkům rozesláno dne 12. 10. 2007 a dne 20. 11. 2007 byl spis zaslán Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou. Usnesením okresního soudu z 8. 1. 2008 byl žalovaný vyzván, aby se vyjádřil k žalobě. Žalovaný se vyjádřil podáním došlým soudu dne 24. 1. 2008. Referátem soudu z 11. 3. 2008 bylo nařízeno jednání na 7. 5. 2008. Replika žalobce došla soudu dne 27. 3. 2008. Dne 7. 5. 2008 proběhlo jednání před okresním soudem. Rozsudkem ze 7. 5. 2008 byla žaloba zamítnuta, rozsudek byl účastníkům rozeslán referátem soudu z 26. 5. 2008. Žalobce si podal proti rozsudku dne 10. 6. 2008 odvolání. Referátem soudu z 12. 6. 2008 bylo odvolání žalobce zasláno žalovanému k vyjádření. V období od 24. 6. do 29. 8. 2008 byl spis zapůjčen kárnému senátu Vrchního soudu v Olomouci. Spis byl proto předložen Krajskému soudu v Brně dne referátem z 24. 6. 2008 až dne 5. 9. 2008. Vyjádření žalovaného k podanému odvolání došlo dne 1. 7. 2008, žalobci bylo zasláno referátem soudu z 11. 8. 2008. Dne 30. 9. 2008 byl soudu doručen návrh na vstup vedlejšího účastníka na straně žalovaného. Z důvodu vznesené námitky podjatosti všech soudců KS v Brně se všichni soudci museli stran této námitky vyjádřit, spis byl předložen Vrchnímu soudu v Olomouci dne 18. 12. 2008 referátem soudu z 10. 12. 2008. Dne 19. 12. 2008 došlo podání žalovaného k prověření aktivní legitimace žalobce. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci z 22. 1. 2009 bylo rozhodnuto o námitce podjatosti soudců odvolacího soudu vznesené žalobcem, usnesení bylo účastníkům rozesláno dne 17. 2. 2009. Spis byl předložen Krajskému soudu v Brně dne 3. 3. 2009 z důvodů vyloučení soudců senátu 15 Co. Úřední záznam o přidělení jinému senátu z 5. 3. 2009. Dne 22. 4. 2010 bylo doručeno podání žalobce. Referátem soudu z 8. 6. 2010 byl zaslán účastníkům přípis. Usnesením krajského soudu z 8. 6. 2010 byl žalobce vyzván k doplnění svého podání. Podání žalobce k výzvě soudu došlo dne 13. 7. a 19. 7. 2010. Podání žalobce bylo účastníkům rozesláno referátem soudu z 2. 8. 2010. Souhlas s přistoupením vedlejšího účastníka žalovaným byl soudu doručen dne 3. 8. 2010 a 18. 8. 2010 doplnění. Vyjádření vedlejšího účastníka bylo soudu doručeno dne 25. 8. 2010. Referátem soudu z 31. 8. 2010 byla podání rozeslána účastníkům sporu. Dne 9. 9. 2010 byl spis předložen opětovně Vrchnímu soudu v Olomouci k rozhodnutí o námitce podjatosti. Usnesením z 24. 2. 2011 bylo vrchním soudem rozhodnuto o námitce podjatosti. Usnesení bylo účastníkům rozesláno dne 5. 4. 2011. Usnesením soudu z 11. 4. 2011 nebyl připuštěn vstup vedlejšího účastníka do řízení na straně žalovaného. Rozhodnutí bylo účastníkům rozesláno dne 2. 5. 2011. Usnesením Krajského soudu v Brně z 2. 5. 2011 byli účastníci vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Vyjádření žalovaného i žalobce došlo soudu dne 10. 5. 2011. Referátem soudu z 11. 5. 2011 bylo nařízeno jednání na 2. 6. 2011 Vedlejší účastník si podal odvolání dne 16. 5. 2011. Referátem z 16. 5. 2011 bylo odročeno nařízené jednání z důvodu podaného odvolání do rozhodnutí o nepřipuštění vedlejšího účastníka. Odvolání žalovaného do stejného rozhodnutí bylo soudu doručeno dne 17. 5. 2011. Dne 17. 6. 2011 byl spis předložen Nejvyššímu soudu. Spis byl bez věcného vyřízení vrácen Krajskému soudu v Brně dne 19. 7. 2011 Vrchnímu soudu v Olomouci byl spis předložen dne 16. 8. 2011 na základě zprávy soudu z 2. 8. 2011. Odvolací řízení proti tomuto rozhodnutí bylo zastaveno rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci z 22. 9. 2011. Rozhodnutí bylo účastníkům rozesláno referátem soudu z 3. 11. 2011 a následně byl spis předložen Ústavnímu soudu Ústavní stížnosti žalovaného i vedlejšího účastníka byly odmítnuty usnesením soudu z 9. 11. 2011 a 27. 12. 2011. Referátem soudu ze 4. 1. 2012 byl spis dne 23. 1. 2012 vrácen Krajskému soudu v Brně. Referátem z 27. 1. 2012 bylo nařízeno jednání na 2. 3. 2012. Dne 30. 2. 2012 byl soudu doručen návrh na přistoupení vedlejší účastnice a žádost o odročení jednání. Přípisem soudu z 23. 2. 2012 byli účastníci vyzváni k doplnění svých podání. Vyjádření žalobce bylo soudu doručeno dne 29. 2. 2012. Emailem z 1. 3. 2012 byli účastníci vyrozuměni o odročení jednání z důvodu nutnosti rozhodnout o dalším návrhu na přistoupení vedlejší účastnice. Referátem z 2. 3. 2012 byly účastníkům zaslány přípisy soudu. Stanovisko žalovaného bylo doručeno soudu dne 8. 3. 2012. Usnesením soudu z 23. 3. 2012 byl připuštěn vstup vedlejší účastni