10 C 247/2021-86 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou 20. 10. 2021 domáhá po žalovaném 1 kapitalizované smluvní pokuty za období 1. 10. 2018 do 5. 12. 2018 ve výši 9 900 Kč, tj. ve výši 150 Kč za 1 den prodlení. Žalobce uvádí, že mezi žalovaným 1 a společností [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné smluvní podmínky, a jelikož na základě těchto dokumentů zaniklo žalovanému 1 oprávnění užívat obchodní adresu, byl povinen do 14 dnů změnit své sídlo v obchodním rejstříku, tj. do 29. 10. 2015. Žalovaný 1 tak však neučinil a společnosti [právnická osoba] tak vznikl nárok na smluvní pokutu dle článku 6 odst. 4 Všeobecných smluvních podmínek na smluvní pokutu za 1 000 Kč za každý den prodlení. Žalobce nabyl tuto pohledávku smlouvou o postoupení pohledávky od původního věřitele a nárokuje tuto smluvní pokutu v nižší výši, pouze 150 Kč za den. Žalovaný 2 poté převzal ručitelský závazek, a to dne 13. 10. 2014, a z tohoto důvodu je podávána žaloba i vůči němu. Podáním ze dne 24. 10. 2022 pak vzal žalobce žalobu částečně, co do částky 2 850 Kč zpět. 2. V návaznosti na částečné převzetí žaloby soud proto řízení výrokem I. co do částky 2 850 Kč vůči oběma žalovaným zastavil. 3. Žalovaní se k podané žalobě vyjádřili, oba podáním z 11. 10. 2022. Žalovaný 1 namítl, že všeobecné smluvní podmínky nikdy neměl k dispozici, s těmito souhlas nevyslovil, a popírá, že by tyto byly součástí smluvního ujednání žalobce a žalovaného. Dále vznáší námitku promlčení. Žalovaný 2 namítá, že nikdy nepřevzal ručitelský závazek a prohlašuje, že veškeré úkony činil jakožto statutární orgán žalovaného 1. 4. Protože předmětem tohoto řízení je částka nižší než 10 000 Kč a odvolání tak proti rozsudku není přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), v odůvodnění je v souladu s § 157 odst. 4 o.s.ř. popsán toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce nabyl pohledávku, která je předmětem této žaloby, na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené se společností [právnická osoba] ze dne 1. 10. 2021, a toto postoupení bylo původním věřitelem oznámeno žalovaným přípisem z 1. 10. 2021. Mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] byla uzavřena dne 13. 10. 2014 smlouva o poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb. Z této soud zjistil, že měsíční poplatek za umístění sídla činí 180 Kč a že smlouva je sjednána na dobu určitou od 15. 10. 2014 do 14. 10. 2015 Součástí smlouvy je prohlášení, že její nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Soud však nezjistil, že by takovéto smluvní podmínky skutečně byly součástí této smlouvy, když tyto nejsou ke smlouvě připojeny a nebylo ani jinak prokázáno, že by s těmito žalovaný 1 jinak vyslovil souhlas. Součástí smlouvy o poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb je i ručitelské prohlášení z 13. 10. 2014, pod tímto je podepsán pan [celé jméno žalovaného] s připojením razítka [právnická osoba] Z dokumentu nazvaného smluvní podmínky ke smlouvě o poskytnutí obchodní adresy a poskytování administrativních služeb soud nemohl učinit pro toto řízení relevantní závěr, jedná se o prostý text, u nějž absentují jakékoliv podpisy, které by dokládaly, že tato smluvní ujednání se stala součástí smlouvy mezi žalovaným 1 a původním věřitelem. Z e-mailové komunikace žalovaného 1 a společnosti [právnická osoba] ze 14. 5. 2015 a 17. 5. 2016 soud zjistil, že tyto subjekty mezi sebou komunikovaly ohledně prodloužení smlouvy týkající se umístění sídla a že součástí této e-mailové komunikace byly přílohy nazvané„ Smlouva [ulice a číslo]“ a dokument nazvaný„ Smluvní podmínky– [ulice]“. Z provedeného dokazování však soud nemohl zjistit, co bylo obsahem těchto příloh, a nebylo tak možno učinit závěr, že by se žalovaný 1 seznámil se smluvními podmínkami, jak tvrdí žalobce (navíc email neodeslal původní věřitel, ale jiný subjekt). 6. Soud ve věci nehodnotil předžalobní výzvu z 12. 5. 2021 a dokumenty k jejímu doručení, dále faktury vystavené za umístění sídla žalovanému 1, ani výpis z Obchodního rejstříku žalovaného 1, neboť žádný z těchto důkazů nebyl relevantním pro rozhodnutí ve věci, jak se podává z právního posouzení věci níže. 7. Po právní stránce posoudil soud věc podle ustanovení § [číslo] a násl., § 2051 a § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) a podle předložené smlouvy ze dne 13. 10. 2014. 8. Soud předně uvádí, že má za prokázané, že tvrzenou pohledávku žalobce nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek od společnosti [právnická osoba] Žalobce je tak v obecné rovině k vymáhání předmětné pohledávky aktivně legitimován. 9. S odkazem na § 1746 odst. 2 o.z. soud uzavírá, že mezi žalovaným 1 a společností [právnická osoba] byla dne 13. 10. 2014 uzavřena smlouva o poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb. Samotná tato smlouva žalobou uplatněný nárok neobsahuje, když v ní absentuje ujednání o tvrzené smluvní pokutě. Z provedeného dokazování pak soud nezjistil, že by mezi stranami byla tato smluvní pokuta platně sjednána, když nebylo tvrzeno, že takovéto ujednání se stalo platnou součástí smluvních ujednání žalovaného 1 a společnosti [právnická osoba] 10. Tyto závěry pak platí i pro nároky vznesené vůči žalovanému 2 z titulu ručení, neboť tyto se odvíjejí od existence závazku žalovaného 1 ve vztahu k žalobci. 11. Soud tak zamítl žalobu vůči žalovanému 1 i vůči žalovanému 2 pro neunesení povinnosti tvrzení ze strany žalobce. Na jednání konaném dne 8. 11. 2022 soud nemohl pro omluvu žalobce tomuto poskytnout poučení ve smyslu § 118a odst. 1 o. s. ř. v tom směru, že je třeba doplnit relevantní skutková tvrzení k tomu, jak byla tedy fakticky smlouva mezi společností [právnická osoba] a žalovaným 1 uzavřena, zejména zda byly skutečně předloženy žalovanému 1 všeobecné smluvní podmínky, zda byl seznámen s jejich obsahem, a zda skutečně tvrzenou smluvní pokutu odsouhlasil. 12. Rovněž nebylo dotvrzeno (pro nemožnost poučení dle § 118a odst. 1 o.s.ř.) ze strany žalobce, co strany konkrétně ujednaly ohledně ručení žalovaného 2, když na smlouvě jako takové podpis žalovaného 2 jakožto fyzické osoby absentuje. Tento je uváděn vždy v souvislosti se společností žalovaného 1, jejímž je statutárním orgánem. Žalobce rovněž nemohl soudu dotvrdit to, jaká konkrétní škoda vznikla společnosti [právnická osoba] s tím, že žalovaný 1 nepřemístil po 29. 10. 2015 své sídlo. 13. Ve vztahu k žalovanému 1 tak byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, neboť nárok žalobce je odvozen od tvrzeného ujednání o tvrzené smluvní pokutě, které mělo být obsahem všeobecných smluvních podmínek, v řízení však nebylo dotvrzeno, kdy a za jakých okolností, a že vůbec, se tyto smluvní podmínky staly součástí smluvních ujednání žalovaného 1 a společnosti [právnická osoba] Pro absenci těchto tvrzení pak soud nemohl podrobit dokazování to, zda žalovaný 1 skutečně souhlasil s tvrzenou smluvní pokutou a nezbylo, než žalobu zamítnout. 14. V žalobě je uvedeno pouze neurčité tvrzení, že žalovaný 1 byl seznámen se všeobecnými smluvními podmínkami, nicméně ani toto obecné tvrzení nebylo v řízení prokázáno, když do spisu byl založen pouze listinný důkaz nazvaný jakožto všeobecné smluvní podmínky, na kterém však nejsou připojeny žádné podpisy, jedná se o prostý text. Všeobecné smluvní podmínky nejsou ani součástí smlouvy, která byla soudu k důkazu založena. Ani z jiných důkazů pak soud neměl za prokázané, že by žalovaný 1 byl skutečně s žalobcem tvrzenými všeobecnými smluvními podmínkami seznámen, což nebylo možno zjistit ani z přiložených e-mailů, neboť soudu nebyly založeny k důkazu listiny, které měly být přílohou této emailové komunikace. Jelikož se žalobce nedostavil na jednání konané 8. 11. 2022, soud jej nemohl poučit ani dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že neunáší ani důkazní břemeno k neurčitému, obecnému tvrzení o tom, že žalovanému 1 byly nějaké všeobecné smluvní podmínky předloženy. 15. Pokud jde o žalovaného 2, pak nárok vůči němu soud primárně zamítl z důvodu toho, že je tvrzen z titulu ručení se závazky žalovaného 1 a jak uvedeno výše, tyto soud neshledal po právu. 16. Pokud jde o nárok vznesený vůči žalovanému 2, pak k tomuto soud doplňuje, že se z provedeného dokazování navíc ani nepodává, že by žalovaný 2 skutečně převzal ručitelský závazek k závazkům žalovaného 1 a i zde žalobce neunesl povinnost tvrzení, co bylo tedy konkrétně ohledně ručení žalovaného 1 ujednáno a kdy toto ručení převzal, když na smlouvě o poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb podpis žalovaného 2 jakožto fyzické osoby ručitele absentuje, je zde pouze duplicitně uveden podpis zažalovaného 1, neboť k podpisu pana [celé jméno žalovaného] je připojeno razítko žalovaného 1 i v části týkající se ručitelského prohlášení. 17. Nad rámec tohoto pak soud ještě uvádí, že i co do právního hodnocení je žalobcem nárokovaná smluvní pokuta za porušení povinnosti nepřiměřená, což namítá právě žalovaný 2, a jelikož se žalob