12 C 28/2021-83 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou ze dne 4. 2. 2021 se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 273 000 Kč coby odškodnění nemajetkové újmy a částky 301 702,17 Kč coby náhrady škody, která měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu státu. Žalobkyně uvedla, že dne 6. 10. 2008 bylo v insolvenčním řízení vedeném u [název soudu] (dále jen„ KS“) pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] rozhodnuto o úpadku dlužníka [jméno] [příjmení], bytem [obec] (dále jen„ Dlužník“). Insolvenčním správcem Dlužníka byl v uvedeném řízení ustanoven žalobce. Dne 21. 11. 2018 byl na majetek Dlužníka prohlášen konkurs. Žalobce jako insolvenční správce Dlužníka podal dne 9. 7. 2012 u [název soudu] (dále jen„ OS“) žalobu, kterou se domáhal po [jméno] [příjmení], [datum narození], zaplacení částky 66 121 Kč z titulu dlužného nájemného a bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí ve vlastnictví Dlužníka. Řízení o žalobě bylo vedeno u OS pod sp. zn. [spisová značka]. Vzhledem k dlouhému trvání zmíněného soudního řízení žalobce nakonec takto uplatněné pohledávky musel dne 30. 10. 2019 zpeněžit postoupením mimo dražbu, když hrozily průtahy v insolvenčním řízení vedeném proti Dlužníku. Úplata za postoupení předmětných pohledávek činila 4 800 Kč. Procesní postavení žalobce jako účastníka řízení u OS skončilo ke dni 4. 2. 2020, tedy dnem, kdy mu bylo doručeno usnesení o záměně v osobě žalobce vydané KS pod č. j. [číslo jednací] dne 30. 1. 2020. Účast žalobce ve zmíněném soudním řízení tak trvala 7,5 roku. Dle žalobce se v namítaném soudním řízení vyskytly průtahy, čímž došlo ve vztahu k žalobci, respektive k majetkové podstatě Dlužníka, kterou žalobce reprezentuje, k porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení jakožto součásti práva na spravedlivý proces. V důsledku nepřiměřené délky Soudního řízení pak žalobci, respektive majetkové podstatě Dlužníka, kterou reprezentuje, vznikla jednak nemajetková újma, kterou žalobce vyčíslil částkou 273 000 Kč. 2. Žalobce dále tvrdil, že nepřiměřeně dlouho vedeným řízením u OS mu, resp. majetkové podstatě, byla způsobena i škoda. V důsledku extrémních průtahů byl žalobce nucen v daném řízení dále nepokračovat a pohledávky vymáhané v Soudním řízení postoupit na třetí osobu, a to za úplatu ve výši 4 800 Kč, což představuje cca 7 % nominální hodnoty předmětných pohledávek, když hrozily průtahy v insolvenčním řízení, jakož i faktická nevymahatelnost pohledávek za žalovanou z důvodu jejího vysokého věku. Svým liknavým postupem však OS učinil vymáhané pohledávky fakticky nevymahatelnými, když je nanejvýš pravděpodobné, že po případném úspěchu ve sporu nebude možné je na [jméno] [příjmení] vymoci, respektive bude nutné přihlašovat do řízení o její pozůstalosti. Způsobená škoda konkrétně činí 301 702,17 Kč, jakožto rozdíl úplaty reálně utržené v insolvenčním řízení za postoupení pohledávky mimo dražbu ve výši 4 800 Kč a součtu jistiny této pohledávky a veškerého jejího příslušenství ke dni 4. 2. 2020. 3. V podání z 15. 6. 2021 žalovaná nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce dne 4. 8. 2020 uplatnil svůj nárok z důvodu a ve výši uvedeného v žalobě. Žalovaná stručně popsala průběh namítaného řízení u OS s tím, že shledala několik průtahů, a dále velmi nízký význam daného řízení pro Dlužníka, kterého žalobce zastupoval. Dlužník je totiž neznámého pobytu, nekomunikuje a žalobci coby insolvenčnímu správci neposkytuje žádnou součinnost. Délka namítaného řízení byla dle žalované nepřiměřeně dlouhá, avšak s ohledem na mizivý význam pro Dlužníka i samotného žalobce považovala zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva poskytnuté v rámci mimosoudního projednání za dostatečné. Ve vztahu k požadované náhradě škody žalovaná uvedla, že je nedůvodný, neboť k tvrzené škodě nedošlo v příčinné souvislosti s nepřiměřenou délkou namítaného řízení. Žalobce coby insolvenční správce sám učinil úkon, bez jakéhokoli nátlaku, kterým v posuzovaném řízení žalovanou pohledávku postoupil společnosti [právnická osoba], a to za úplatu ve výši 4 800 Kč. Tím došlo ke ztrátě aktivní legitimace k vymáhání případně vzniklé škody. Žalobci, resp. Dlužníku, nebyla totiž žádná pohledávka přisouzena pravomocným rozhodnutím soudu. Žalobce tedy neprokázal vůbec vznik škody, ani existenci příčinné souvislosti s odpovědnostním titulem. Pokud by žalovaná připustila úvahu o vzniku škody v majetkové sféře žalobce, resp. majetkové podstatě Dlužníka, pak nelze než uvést, že vznik této újmy způsobil jedině sám žalobce coby insolvenční správce svým úkonem – postoupením pohledávky. 4. Při jednání soudu dne 29. 3. 2022 žalobce uvedl, že Dlužník se o namítané řízení u OS zajímal, resp. zajímalo, jak to řízení dopadne. Pokud jde o samotný průběh insolvenčního řízení, tak se žalobcem sporadicky komunikuje, ale neposkytuje součinnost. Žalobce dále uvedl, že při vyčíslení majetkové škody vycházel z rozdílu mezi výší jistiny plus příslušenství ke dni, kdy došlo k postoupení pohledávky, a částkou, kterou obdržel za postoupení pohledávky (4 800 Kč). <b>Skutková zjištění:</b> 5. Ze shodných tvrzení stran, stejně jako z některých listinných důkazů (tj. žádost žalobce ze dne 4. 8. 2020, přípis žalované ze dne 5. 8. 2020, stanovisko žalované ze dne 11. 6. 2021) soud vzal za prokázané, že žalobce dne 4. 8. 2020 uplatnil u žalované svůj nárok z důvodu uvedeného v žalobě. Ze zmíněného stanoviska žalované soud dále zjistil, že žalovaná žádosti žalobce nevyhověla, resp. za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou namítaného řízení poskytla odškodnění ve formě konstatování porušení práva. 6. Soud tedy konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody či nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“), představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu. 7. Mezi stranami byl nesporný následující průběh namítaného řízení vedeného u OS: Řízení bylo zahájeno dne 9. 7. 2012 doručením žaloby o zaplacení peněžité částky OS. Žalobce vystupoval v předmětném řízení v procesním postavení žalobce, přičemž žalobu podal jako insolvenční správce dlužníka [jméno] [příjmení]; žalobou podanou proti žalované [jméno] [příjmení] se domáhal zaplacení 66 121 Kč s příslušenstvím, přičemž se mělo jednat o dlužné nájemné. Dne 13. 4. 2015 soud vydal platební rozkaz, proti kterému žalovaná dne 24. 4. 2015 podala odpor. Dne 25. 5. 2015 došlo soudu vyjádření žalované k žalobě, dne 7. 7. 2015 replika žalobce. Následně dne 24. 7. 2015 soud vyzval žalovanou k vyjádření se k přípisu žalobce, tuto výzvu dne 22. 10. 2015 urgoval. Žalovaná nijak nereagovala, soud dne 14. 12. 2016 nařídil jednání na 15. 3. 2017. Toto jednání bylo odročeno z důvodů na straně soudu, a proběhlo tak dne 14. 6. 2017. Následující jednání, které mělo proběhnout dne 11. 12. 2017, bylo zrušeno, neboť předvolaný svědek [jméno] [příjmení] se k jednání nedostaví, a právní zástupkyně žalobce dle svého sdělení neodhadla dobu, kdy by se mohla dostavit k jednání z důvodu dopravní nehody na cestě z [obec] do [obec], soud jednání odročil. Dne 1.9.2017 byl k jednání předvolán [jméno] [příjmení]. Dle úředního záznamu ze dne 11.12.2017 se právní zástupkyně žalobce omluvila s tím, že se k jednání dostaví se zpožděním, ale nedovede odhadnout, kdy, a to z důvodu dopravní nehody na cestě. Dle úředního záznamu ze dne 11.12.2017 se omluvil [jméno] [příjmení] s tím, že se termín jednání dozvěděl pozdě, neboť byla předvolánka chybně doručována. Druhé jednání ve věci před soudem I. stupně proběhlo dne 12. 2. 2018; při jednání bylo vyhlášeno usnesení, kterým byl zamítnut návrh žalované na výslech [příjmení] [jméno] [příjmení], a to vzhledem k tomu, že z vyjádření žalobce (tj. insolvenčního správce Dlužníka) vyplynulo, že pobyt svědka v současné době není znám, Dlužník se žalobcem nekomunikuje a zdržuje se na neznámé adrese. Při jednání dále k dotazu soudu statutární orgán žalobce sdělil, že o Dlužníkovi [příjmení] [příjmení] nemá žádné zprávy, Dlužník žádným způsobem se žalobcem nekomunikuje, jeho současný pobyt není znám. Dne 23. 2. 2018 byl vyhlášen rozsudek prvostupňového soudu, kterým byla žalované [jméno] [příjmení] uložena povinnost zaplatit žalobci do majetkové podstaty Dlužníka částku 66 121 Kč s příslušenstvím. Dne 21. 3. 2018 došlo soudu odvolání žalované proti rozsudku a žádost o osvobození od soudního poplatku. Dne 11. 5. 2018 byl žalované zaslán tiskopis prohlášení o majetku, tento došel soudu vyplněný dne 25. 5. 2018. Dne 18. 12. 2018 soud vydal usnesení o nepřiznání osvobození od soudního poplatku, proti tomuto se žalovaná dne 3. 1. 2019 odvolala. Krajský soud dne 14. 2. 2019 rozhodl o tom, že žalované se osvobození přiznává v rozsahu 50%. Dne 3. 6