17 C 107/2019-245 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] na žalované domáhala odškodnění za majetkovou a nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) ve výši 261 800 Kč, která jí měla být způsobena nesprávným úředním postupem Úřadu práce ČR, pobočky pro hlavní město Prahu, pracoviště [obec a číslo] (dále též jen„ ÚP P4“), ve věcech vedených pod sp.zn. [číslo], č.j. 902994/20/AB. Žalobkyně se domáhala jednak odškodnění za nemajetkovou újmu 100 000 Kč spočívající v tom, že došlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně v souvislosti s nesprávnými informacemi, které byly úřednicemi ÚP P4 poskytnuty v roce 2015. Dále se domáhala odškodnění za majetkovou újmu vzniklou v souvislosti s nesprávnými postupy ÚP P4, a to celkem částky 161 800 Kč. [příjmení] 8 000 Kč představuje zbytečně vynaložené náklady na zařízení státního občanství ČR pro matku žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že v prosinci 2015 jí byla v kanceláři ÚP P4, [ulice] poskytnuta nesprávná rada, když jí bylo sděleno, aby své matce vyřídila státní občanství ČR (za účelem přiznání příspěvku na péči), ukázalo se nicméně, že investice cca 8 000 Kč do vyřízení státního občanství (včetně kolku za 2 000 Kč) byla zbytečná. [příjmení] 18 000 Kč představuje nevyplacený příspěvek na bydlení za měsíce říjen, listopad a prosinec 2015 (ve výši 6 000 Kč měsíčně). Žalobkyně v prosinci 2015 žádala o„ příspěvek na bydlení“, ale žádost byla odmítnuta proto, že její matka ještě neměla vyřízen trvalý pobyt. Úřad práce ovšem žalobkyni nesdělil, že existuje možnost požádat o prominutí této podmínky, přičemž je vysoce pravděpodobné, že by matka žalobkyně byla posuzována jako případ hodný zvláštního zřetele a její žádosti by bylo vyhověno. [příjmení] 78 000 Kč představuje„ doplatek na bydlení“, na který měla matka žalobkyně nárok, ale který neobdržela, ačkoli o něj přišla v prosinci 2015 požádat. Doplatek na bydlení měla matka žalobkyně obdržet ve výši 12 000 Kč za měsíce prosinec 2015 a leden, únor, březen a duben 2016, tj. ve výši 60 000 Kč. Od května 2016 obdržela matka žalobkyně příspěvek na bydlení, který teoretickou výši tohoto doplatku snížil na 6 000 Kč. Za měsíce květen, červen a červenec 2016 měla matka žalobkyně obdržet 6 000 Kč, které neobdržela. [příjmení] 45 000 Kč představuje nevyplacené dávky„ mimořádné okamžité pomoci“ za prosinec 2015 ve výši 15 000 Kč a za měsíce leden až březen 2016 ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že na jednání v prosinci 2015 ÚP P4 prostřednictvím Mgr. [příjmení] sdělil žalobkyni k jejímu dotazu, že není možné, aby její matka obdržela finanční výpomoc ihned, aby mohla do konce prosince uhradit dluh za bydlení. K dotazu žalobkyně, jestli by mohla dostat alespoň poukázky na potraviny, předmětná pracovnice odpověděla nepravdivě, že taková forma pomoci neexistuje. Dle žalobkyně však mohla matka žalobkyně obdržet dávky tzv.„ mimořádné okamžité pomoci“ v prosinci 2015 i v každém dalším měsíci prvního kvartálu roku 2016, kdy se teprve posuzovaly, žádosti o řádné příspěvky, které byly vyřízeny až v dubnu a květnu 2016. [příjmení] 12 800 Kč představuje nevyplacené částky sociálních dávek za únor a březen 2018. Matka žalobkyně zemřela dne [datum] přičemž žalobkyně tuto skutečnost ÚP P4 neprodleně, tj. ještě týž den, oznámila. Mgr. [příjmení], několik dní po sdělení žalobkyně, že její matky zemřela, žalobkyni telefonicky vyzvala k převzetí stravenek, coby části„ příspěvku na živobytí“ za měsíc leden 2018 (ty žalobkyně obdržela), ale k vyplacení dlužných finančních částek za únor a za březen 2018 nedošlo. K uplatnění nároku u žalované žalobkyně uvedla, že tak učinila s tím, že žalovaná se omluvila za nesprávnou informaci ohledně požadavku na státní občanství matky žalobkyně, finanční odškodnění žalobkyni neposkytlo. 2. Žalovaná učinila nesporným, že žádost žalobkyně o odškodnění obdržela dne [datum], která byla doplněna dalšími podáními ze dne [datum] a ze dne [datum]. Dále učinila nesporným, že žalobkyni byla poskytnuta nesprávná informace ohledně nutnosti doložit státní občanství ČR matky žalobkyně, za což se žalovaná žalobkyni omluvila. V ostatním žádosti žalobkyně nebylo z její strany vyhověno, což žalobkyni sdělila stanoviskem ze dne [datum]. Další žádost žalobkyně byla žalované doručena dne [datum], v níž žádala odškodnit za nevyplacené dávky pomoci v hmotné nouzi za únor a březen 2018. Ohledně nároku na nemajetkovou újmu 100 000 Kč žalovaná namítla promlčení nároku, neboť i kdyby se žalobkyně o vzniklé nemajetkové újmě dozvěděla současně s podáním žádosti dne [datum], žaloba byla podána až dne [datum], tudíž byla s ohledem na šestiměsíční promlčecí dobu i její stavení po dobu projednávání nároku žalovanou podána opožděně, neboť by musela být podána nejpozději dne [datum]. K dalším nárokům žalovaná uvedla následující. Pokud jde o nárok ve výši 8 000 Kč, žalovaná uvedla, že tato mylná informace byla podána pracovnicí hmotné nouze, kde se již povahy věci nemohlo jednat o příspěvek na péči. Tohoto nedopatření se dopustila pracovnice hmotné nouze při vyřizování žádostí o příspěvek na živobytí. Naopak touto pracovnicí bylo žalobkyni doporučeno, aby, s ohledem na žadatelčin špatný zdravotní stav, požádala též o příspěvek na péči. Žalovaná poukázala na to, že zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách obsahuje celkem 13 kategorií osob, které mají nárok na dávku podle uvedeného předpisu a tím, že ve formuláři„ Žádost o příspěvek na živobytí“ ze dne [datum] je v kolonce„ trvalý pobyt“ slovo„ trvalý“ přeškrtnuto a nahrazeno slovem„ přechodný“. Dle názoru žalované je tak dobře možné, že při osobním projednání došlo v tomto směru k nedorozumění, vzájemnému nepochopení či uvedení nepřesných a zavádějících informací, ze kterých pak obě strany vycházely. Již v lednu 2016 pracovnice úřadu práce uznala své pochybení a z uvedeného důvodu přijala tiskopisy s původním datem [datum], přičemž k nabytí státního občanství došlo až v květnu 2016. Pokud jde o nárok ve výši 18 000 Kč, žalovaná uvedla, že tvrzení žalobkyně, že žádost o příspěvek na bydlení byla odmítnuta z důvodu nedostatku podmínky trvalého pobytu matky žalobkyně, přičemž žalobkyně nebyla poučena o možnosti požádat o prominutí této podmínky, se nezakládá na pravdě, neboť tato žádost byla přijata a vyřízena s tím, že žadatelce byla dávka přiznána od [datum]. Žádost tedy nebyla odmítnuta s tím, že žalobkyně výslovně nežádala o přiznání uvedené dávky zpětně. Pokud jde o nárok ve výši 78 000 Kč, žalovaná uvedla, že žalobkyně neprokázala, že o dávku„ doplatek na bydlení“ požádala v prosinci 2015 (kdy požádala o„ příspěvek na bydlení“). Prokazatelně žádost o tuto dávku pro svou matku podala žalobkyně až žádostí o„ doplatek na bydlení“, ze dne [datum], a to teprve v souvislostí s odejmutím dávky příspěvek na bydlení dne [datum], na který žalobkyni, resp. její matce vznikl nárok v lednu 2016. K nároku ve výši 45 000 Kč se žalovaná nevyjádřila. Pokud jde o nárok ve výši 12 800 Kč, žalovaná uvedla, že bylo zjištěno, že naposledy byly doloženy podklady rozhodné pro výplatu dávek za leden 2018. Za únor 2018 nebyly požadované podklady k datu úmrtí žadatelky doloženy, nárok na jejich výplatu tedy nevznikl. 3. Soud o věci rozhodl při nařízeném jednání. 4. Soud pro nadbytečnost neprováděl dokazování obsahem e-mailové komunikace mezi žalobkyní a panem [jméno] [příjmení], jak je založena na č.l. 207, která má potvrzovat průběh jednání tak, jak jej žalobkyně popsala v žalobě, neboť by tím byla pouze opakována tvrzení žalobkyně a nemohlo by tím být prokázáno více, než že žalobkyně panu [příjmení] vylíčila průběh události tak, jak je vnímala. Na dalších navržených důkazech účastníci již nadále netrvali, jak vyplynulo z jednání dne [datum]. 5. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění. 6. Ze spisu ÚP P4, sp.zn. [číslo], [číslo jednací], soud zjistil, že je v něm založena žádost o příspěvek na bydlení s datem podání [datum], žadatel o příspěvek [příjmení] [jméno], dále je zde založen doklad o výši nákladů na bydlení rovněž s datem [datum], žadatel o příspěvek na bydlení [příjmení] [jméno]. Následně je zde založena výzva ze dne [datum] s tím, že byla [jméno] [příjmení] vyzvána, aby k následujícím žádostem, a to příspěvek na bydlení na období říjen 2015, založila následující doklady – zde je tedy výčet dokladů, doručenka [jméno] [příjmení], vložena do schránky [datum]. Dále je zde opět doložen doklad o výši nákladů na bydlení s datem přijetí [datum]. Dále je založeno potvrzení o podání žádosti ze dne [datum] s tím, že tohoto dne podala [jméno] [příjmení] u odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR žádost o pobytové oprávnění dle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Dále je zde založeno potvrzení Ministerstva vnitra ze dne [datum], [jméno] [příjmení],