17 C 188/2020-176 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal zaplacení částky 1 118 292,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, představující zadostiučinění za nemajetkovou újmu (201 942,60 Kč) a majetkovou újmu (916 320 Kč) podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“). Nemajetková a majetková újma mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím jednak v nepřiměřené délce řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. 22 Cm 41/2011, jednak ve skutečnosti, že mu procesní soud I. stupně nedovolil při jednáních mluvit a žalobce tak musel vystupovat pouze prostřednictvím svého zástupce, jehož plnou moc následně odvolal, aby mohl sám aktuálně reagovat na návrhy a argumenty protistrany v posuzovaném řízení. Žalobce uvedl, že řízení bylo zahájeno na návrh insolvenčním správcem [ulice] stavebního bytového družstva (dále také jen„ [anonymizováno]“) dne [datum] a skončeno bylo dne [datum] právní mocí rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2018, č. j. 22 Cm 41/2011-931, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 9. 2019, č. j. 6 Cmo 216/2018 – 1001. Řízení tedy trvalo 8 let a 219 dní. Předmětem posuzovaného řízení bylo zaplacení částky 7 467 278,11 Kč z titulu náhrady škody od pěti členů [anonymizováno] (mezi nimi i žalobce) v důsledku špatného hospodaření, když insolvenční správce měl za to, že zálohy na opravy družstevních bytů byly nesprávně spotřebovány na provoz [anonymizováno]. Nepřiměřenou délku řízení způsobil zejména soud I. stupně, neboť žaloba měla být zamítnuta hned pro nedostatek tvrzení, důkazů a aktivní legitimace. Procesní soud pochybil, když přenesl důkazní břemeno na žalované, když ti měli prokázat, že jednali s péčí řádného hospodáře, přitom jednak dva z žalovaných v roce 2003 nebyli členy představenstva [anonymizováno], jednak prokázání těchto skutečností nemohlo odstranit vadu v podobě neurčitých a neprokazatelných žalobních tvrzení na straně insolvenčního správce. Až po 4 letech soud I. stupně došel k závěru, že škoda nebyla insolvenčním správcem prokázána. Vrchní soud v Praze ve zrušujícím usnesení ze dne [datum] konstatoval, že soud I. stupně žalobce (insolvenčního správce) nepoučil ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Tedy ani po 5 letech řízení nebyla dána důvodnost přenesení důkazního břemene na žalované, neboť ani nebyl prokázán vznik škody. Rozsudkem soudu I. stupně ze dne [datum] byla žaloba zamítnuta s tím, že nedošlo k prokázání vzniku škody. To bylo potvrzeno rozsudkem soudu odvolacího ze dne [datum]. Z těchto konečných rozhodnutí je zřejmé, že žaloba měla být zamítnuta již na samém počátku řízení. Navíc žaloba insolvenčního správce byla nemravná, neboť bylo zcela zřejmé, že k vypořádání záloh na opravy a údržbu bytových domů mělo [anonymizováno] v okamžiku prohlášení úpadku dostatečné peněžní prostředky a jeho dalšími aktivitami byly kryty veškeré ostatní závazky [anonymizováno], kdy výtěžek zpeněžení majetku [anonymizováno] je 219 137 948 Kč, přičemž nebyl prozatím zpeněžen veškerý majetek, a všechny přihlášené pohledávky dosahují výše 152 456 064,23 Kč. Insolvenční správce tak v žalovaných vyvolal pocit„ tunelářů“, což mělo významný vliv na to, jak jejich další činnost vnímali ostatní členové [anonymizováno] a v důsledku zveřejňování neanonymizovaných listin v insolvenčním rejstříku také ostatní veřejnost. Za jeden rok řízení žalobce požaduje 20 000 Kč s tím, že za první dva roky je tato částka v poloviční výši. Žalobce se domáhal částky 152 000 Kč, resp. 201 972,60 Kč po připuštěném rozšíření žaloby. Za nesprávný úřední postup pak žalobce považuje skutečnost, že procesní soud I. stupně opakovaně bránil žalobci, jako účastníkovi řízení, aby při jednáních mluvil a požadoval, aby za něj mluvil výhradně jeho právní zástupce. Tím došlo k znemožnění aktuálně reagovat při jednáních na tvrzení protistrany. To se opakovalo při prvních dvou jednáních ([datum] a [datum]), proto následně žalobce odebral plnou moc své právní zástupkyni JUDr. [jméno] [příjmení], se kterou již spolupracoval pouze mimo jednací síň. Až ke konci řízení ([datum]) udělil plnou moc advokátce Mgr. [jméno] [příjmení]. Tímto bylo fakticky žalobci odebráno právo na náhradu nákladů řízení od [datum] do [datum] a byla mu nesprávným úředním postupem způsobena škoda spočívající v nepřiznané náhradě nákladů řízení ve výši, jako tomu bylo u ostatních žalovaných, tj. ¼ z 3 665 280 Kč (916 320 Kč; 3 674 280 Kč bez 30 režijních paušálů po 300 Kč). K uplatnění nároku u žalované žalobce uvedl, že svůj nárok u žalované uplatnil dne [datum]. 2. PO obdržení stanoviska žalované ze dne [datum] žalobce dále uvedl, že námitka aktivní věcné legitimace v posuzovaném řízení byla uplatněna dne [datum], ale související důkaz soupisem majetkové podstaty byl proveden až po 8 letech odvolacím soudem dne [datum]. Soud tak při řešení námitky nepostupoval správně. To bylo příčinou mnohaleté nejistoty a obav žalovaných ohledně výsledku posuzovaného řízení. Řízení nebylo skutkově ani právně složité, žalobní tvrzení nebyla prokázaná prostřednictvím relevantních důkazů. To že procesní soud I. stupně i přes neprokázání žalobních tvrzení, prováděl rozsáhlé dokazování, bylo způsobeno tím, že přenesl předčasně důkazní břemeno na žalované. To zapříčinilo, že žalovaní na svoji obranu předkládali, co dokázali sehnat a zpracovat. Tvrzení o tom, že účetnictví dlužníka bylo velmi těžko dohledatelné a neúplné bylo pouze nepodložené tvrzení insolvenčního správce. Tvrzení o předkládání často neúplných důkazů je neurčité tvrzení žalované. Neúspěch v řízení by pro žalobce a jeho rodinu měl fatální následky, neboť nikdy neměl a nemá peněžní prostředky v řádech mnoha milionů korun, jež by byl povinen uhradit (jistina ve výši 7 467 278,11 Kč a náklady uplatněné insolvenčním správcem ve výši 684 799,50 Kč). 3. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] k žalobě učinila nesporný, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil svůj nárok, přičemž k jeho projednání došlo dne [datum], kdy žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu a zadostiučinění tak nebylo poskytnuto, a nárok na náhradu majetkové újmy nebyl shledán důvodným. Žalovaná zrekapitulovala posuzované řízení a došla k závěru, že řízení nebylo nepřiměřeně dlouhé. Řízení sice trvá 10 let, když bylo zahájeno dne [datum], vzhledem k žalobci, který v posuzovaném řízení vystupoval v pozici žalovaného, však počala rozhodná doba běžet později (doručením žaloby). Řízení bylo po skutkové i právní stránce velice složité. Bylo provedeno rozsáhlé dokazování, zejména pokud jde o účetnictví dlužníka, které bylo těžko dohledatelné a neúplné. Byl vypracován znalecký posudek a byla vyslechnuta řada svědků. Důkazy byly předkládány v průběhu celého řízení a často byly neúplné. Ve věci samé rozhodoval dvakrát soud I. stupně i soud odvolací, soud dovolací prozatím nerozhodl. V postupu soudu nebyly zjištěny prodlevy ve smyslu nečinnosti a jednání byla nařizována v pravidelných intervalech. K námitce žalobce, že soud v posuzovaném řízení nevzal v potaz námitku nedostatku aktivní legitimace, uvedla, že ji soud do úvahy vzal, přičemž ji neshledal důvodnou. Význam řízení pro žalobce byl shledán jako standardní, když na straně žalované bylo 5 účastníků. Tvrzení žalobce o likvidační výši žalované částky zůstává pouze v rovině tvrzení. K náhradě škody uvedla, že žalobci nebyla v posuzovaném řízení náhrada nákladů přiznána, neboť žádné ze své vlastní vůle nevynaložil. Vypovědět plnou moc právnímu zástupci bylo jeho svobodným rozhodnutím nezávislým na postupu soudu. K požadavku úroků z prodlení od [datum] uvedla, že nárok byl uplatněn dne [datum], kdy žalovaná se ocitá v prodlení až uplynutím šesti měsíců, tj. dne [datum], což však byla sobota. Žalovaná se tedy do prodlení mohla dostat až dne [datum]. Upozornila, že i další účastníci řízení se u zdejšího soudu domáhají odškodnění nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení (pod sp. zn. 22 C 172/2020, 12 C 176/2020 a 47 C 175/2020). 4. V replice ze dne [datum] na vyjádření žalované žalobce uvedl, že žalovaná dle žalobce neměla dostatečné informace ohledně posuzovaného řízení, když ze stránek [webová adresa] vyplývá, že spis žalovaná k dispozici neměla. Dodal, že z odůvodnění rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] vyplývá, že rozsudek soudu I. stupně byl zrušen, neboť místy byl nepřezkoumatelný a nesrozumitelný, což musí být v rámci posuzování délky řízení posuzováno. K vypovězení plné moci JUDr. [jméno] [příjmení] došlo z toho důvodu, aby žalobce mohl v průběhu jednání reagovat na jeho průběh bez omezení ze strany soudu I. stupně, tedy nebylo tak učiněno svobodným rozhodnutím žalobce. Soud žalobci znemožňoval efektivní obranu. To je zachyceno na zvukových záznamech z jednání. 5. Usnesením ze dne 24.6.2022,