17 C 205/2019-189 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobci jsou manželé a podanou žalobou se po žalované domáhali odškodnění za majetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) ve výši 116 216 Kč s příslušenstvím Kč, která jim měla být způsobena v souvislosti s nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Liberci (dále jen„ okresní soud“) v řízení vedeném pod sp.zn. 17 C 247/2004 (dále jen„ posuzované řízení“), spočívajícím v nepřiměřené délce toho řízení. Žalobci uvedli, že žalobou ze dne [datum] proti nim bylo zahájeno řízení o určení neplatnosti darovací smlouvy, kde jako procesní žalobkyně vystupovaly sestry žalobce a) [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Posuzované řízení trvalo až do [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 3. 2. 2016, č.j. 35 Co 61/2012-445, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 7. 11. 2011, č.j. 17 C 247/2004-192. Řízení tedy trvalo 11 let, 3 měsíce a 23 dnů. Po celou tuto dobu byli žalobci omezeni ve výkonu svých vlastnických práv k těmto nemovitostem: pozemek p.č.st. 222, jehož součástí je stavba, rodinný dům [adresa], [obec], pozemek p.č.st. 223, jehož součástí je stavba bez čísla popisného nebo evidenčního, zemědělská stavba, pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, kat. pracoviště [obec] na [list vlastnictví] pro kat. úz. [obec] u [obec], obec Dětřichov (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Zapsanými vlastníky byli žalobce a) (podíl o velikosti 4/6), [jméno] [příjmení] (podíl o velikosti 1/6) a [jméno] [příjmení] (podíl o velikosti 1/6), a to na základě rozhodnutí soudu v dědickém řízení vedeném Okresním soudem v Liberci pod sp. zn. 35 D 862/2004 po úmrtí [jméno] [celé jméno žalobkyně], která darovala podíl o velikosti 1/2 na předmětných nemovitostech žalobkyni b). Před úmrtím [jméno] [celé jméno žalobkyně] však nedošlo k podání návrhu na vklad vlastnického práva podle darovací smlouvy, bylo tedy rozhodnuto o nabytí tohoto podílu zákonnými dědici s tím, že na ně přešel závazek k převodu vlastnického práva z darovací smlouvy. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] však podaly výše uvedenou žalobu o určení neplatnosti darovací smlouvy. Po celou dobu řízení nemohla žalobkyně b) rozhodovat o vlastnictví k předmětným nemovitostem. Žalobce a) byl limitován tím, že vlastnil podíl o velikosti 1/2 z doby před podpisem darovací smlouvy, a dále podíl o velikosti 1/6, který mu byl přiznán v rámci dědického řízení. Spoluvlastnice předmětných nemovitostí žalobci a) sdělily, že nemá provádět žádné rekonstrukce či zhodnocení nemovitostí, tedy mu zakázaly provádět jakoukoli rozsáhlejší údržbu. Zároveň bylo nutno vyřešit otázku, zda s jeho podílem o velikosti 1/6 je spojen také závazek k jeho převodu, nebylo tedy po celou dobu řízení zřejmé, kdo je vlastníkem nemovitostí a v jakém podílu. Vyřešení této otázky bylo bráno jako významné i v rámci řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví zahájeného [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a vedeného Okresním soudem v Liberci pod sp. zn. 53 C 27/2013. V posuzovaném řízení docházelo k průtahům, což bylo potvrzeno i rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2018, č.j. 70 Co 395/2018-183, jímž byla žalobcům přiznána náhrada nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouhé řízení. Jelikož nemohly být předmětné nemovitosti řádně udržovány, zvýšilo se jejich opotřebení a tyto ztratily na své hodnotě. V posuzovaném řízení navíc došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, a to rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 19. 6. 2012, č.j. 35 Co 61/2012-212. Dle žalobci předloženého znaleckého posudku ze dne [datum] došlo ke zvýšenému opotřebení v letech 2004 až 2016 u obytné části budovy [adresa] ve výši 2,30 % (52 529 Kč), u hospodářské části budovy [adresa] ve výši 0,60 % (13 196 Kč), u stodoly ve výši 2,60 % (49 182 Kč) a u zděné kolny ve výši 3,10 % (1 309 Kč), celkem se tak jedná o částku 116 216 Kč, představující výši škody, která žalobcům vznikla v souvislosti s nesprávným úředním postupem státního orgánu spočívajícím v porušení povinnosti soudu vydat rozhodnutí v přiměřené době. Nárok žalobci u žalované uplatnili dne [datum]. 2. Žalovaná učinila nesporným, že žádost žalobců o předběžné projednání nároku obdržela dne [datum]. Nároku však nevyhověla, neboť měla za to, že není důvodný. Připustila, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení, jakož i k vydání nezákonného rozhodnutí, což bylo deklarováno již Městským soudem v Praze, žalobci však neprokázali výši tvrzené škody ani příčinnou souvislost mezi délkou řízení a tvrzenou škodou. Částka opotřebení tvrzená žalobci odpovídá době od počátku posuzovaného řízení až do jeho pravomocného skončení, nikoliv době, která byla již nepřiměřená. Bez určení přiměřené délky řízení není možné stanovit okamžik, který je rozhodný pro vznik povinnosti státu nahradit škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, neboť je třeba vycházet z délky řízení bez průtahů. Žalovaná namítla, že řízení bylo značně složité, když pro toto kritérium byla základní částka ponížena o 40 procent. Tvrzení žalobců, že před 15 lety měli dostatek finančních prostředků k provedení rekonstrukce předmětných nemovitostí, není nijak prokázáno. Držitel nebo i pouhý uživatel nemovitosti je povinen nemovitosti udržovat ve stavu, aby nedocházelo k jejímu znehodnocení nebo chátrání, což žalobci nečinili, čímž porušili obecnou prevenční povinnost. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. 3. V replice na vyjádření žalované žalobci uvedli, že výše škody je prokázána znaleckým posudkem. Žalobkyně b) byla po celou dobu posuzovaného řízení vyloučena z výkonu svého vlastnického práva, žalobce a) byl značně omezen, neboť neznal oprávněného spoluvlastníka, přičemž paní [příjmení] a paní [příjmení] zakázaly žalobci s předmětnými nemovitostmi hospodařit. Navíc žalobkyně b) podmiňovala použití společných finančních prostředků (SJM) okamžikem, kdy bude postaveno na jisto, kdo je vlastníkem předmětných nemovitostí. Není pravdou, že by žalobci neprováděli žádnou údržbu, ta však byla omezena na nezbytné minimum, tedy odstraňování závadného stavu, který hrozil zničením nemovitostí nebo významnou škodou na nich. Existence posuzovaného řízení bránila řádné údržbě předmětných nemovitostí od [datum] do [datum]. 4. V duplice na vyjádření žalobců žalovaná uvedla, že žalobci neprokázali vznik škody, ani příčinnou souvislost mezi délkou soudního řízení a vzniklou škodou. Žalobce a) byl po celou dobu většinovým spoluvlastníkem, přičemž již při zahájení posuzovaného řízení byly předmětné nemovitosti značně zanedbány. Není prokázáno ani tvrzení žalobců o plánovaných opravách a rekonstrukcích. Dle žalované pak příčinou neprovádění rekonstrukcí byl výlučně nedostatek finančních prostředků na straně žalobců. Žalovaná rovněž poukázala na neshody v rodině žalobců, za něž nenese žádnou odpovědnost, případně vzniklá škoda není v příčinné souvislosti s odpovědnostním titulem. Žalovaná rovněž zpochybnila znalecký posudek znalce [příjmení] pro absenci znalecké doložky. Žalovaná rovněž vznesla námitku promlčení ohledně nároku vztahujícího se k dřevěné kůlně. 5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci dne [datum] předběžně uplatnili svůj nárok u žalované, která stanoviskem ze dne [datum] nevyhověla. Tato shodná tvrzení účastníků soud vzal za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) Mezi účastníky bylo dále nesporné, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, nicméně sporným i nadále zůstalo, od kterého okamžiku se posuzované řízení stalo průtažným a trvalo již nepřiměřeně dlouhou dobu. Dále byla sporná otázka příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a majetkovou újmou ve sféře žalobců, která je přičitatelná státu a s případě, že by zde byla, pak výše škody. 6. Soud věc projednal a rozhodl o ní při nařízeném jednání. Soud nedoplnil dokazování dopisem sester žalobce a) ohledně provádění udržovacích prací po dobu posuzovaného řízení, ani žalobci navrhovaným dodatkem ke znaleckému posudku ohledně aktualizace ceny předmětných nemovitostí, neboť ve věci již nastala koncentrace řízení a nenastala současně žádná výjimka z koncentrace, čehož si ostatně žalobci byli při jednání dne [datum] vědomi. Soud však současně poukazuje na to, že skutečnost neprovádění údržby má prokázanou jinými důkazy a to, zda žalobci mohli či nemohli údržbu provádět, by navrženým důkazem ani prokázáno bez dalšího být nemohlo. 7. Ze spisu Okresního soudu v Liberci, sp.zn. 17 C 247/2004, soud učinil následující skutková zjištění. [Obsah přílohového spisu] 8. Z rozsudku Obvodní