17 C 76/2021-52 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 500 000 Kč s 10% úrokem z prodlení z této částky ročně od [datum] do zaplacení coby odškodnění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). Nemajetková újma mu měla být způsobena v souvislosti s trestním řízením vedeným u Okresního soudu ve [obec] pod sp.zn. 1 T 98/2017. Žalobce svoji nemajetkovou újmu spatřoval v hlubokém a neoprávněném zásahu do jeho osobnostních práv jeho rodiny, v narušení psychické vyrovnanosti, manželských a rodinných vztahů. Žalobce uvedl, že byl stíhán tři roky a dodnes pociťuje strach z možného dalšího nezákonného obvinění. Výše odškodnění, které požaduje, odpovídá těžkostem a útrapám, které prožil a prožívá v příčinné souvislosti s trestním stíháním. Žalobce tento nárok na nemajetkovou újmu, jakož i nárok na náklady obhajoby uplatnil mimosoudně u žalované v celkové výši 631 094 Kč dne [datum]. Žalovaná žalobci vyhověla pouze částečně, a to tak, že uznala pouze nárok na majetkovou újmu z titulu nákladů obhajoby. Nárok na nemajetkovou újmu žalovaná uhradit odmítla s odůvodněním, že nárok žalobce je promlčen. Žalobce s tímto názorem žalované ohledně promlčení nemajetkové újmy nesouhlasí s tím, že se jednak prokazatelně o právní moci rozsudku dozvěděl nejdříve dne [datum], ačkoliv byl doručen obhájci žalobce dne [datum]. S ohledem na více spoluobžalovaných však právní moc na rozsudku byla vyznačena dne [datum] s tím, že až dne [datum] byla tato skutečnost sdělena okresním soudem advokátní kanceláři. Dle žalobce by proto promlčecí doba měla být počítána ode dne [datum]. Žalobce se současně dovolával § 651 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku s ohledem na nouzový stav vyhlášený od [datum], během něhož promlčecí doba neběží. S ohledem na přijímaná opatření v nouzovém stavu a omezení provozu advokátní kanceláře zástupce žalobce nemohl nárok včas uplatnit. 2. Žalovaná učinila nesporným, že žádost žalobce o odškodnění obdržela dne [datum]. Žádosti žalobce nebylo z její strany vyhověno, což žalobci sdělila stanoviskem ze dne [datum] z důvodu vznesené námitky promlčení. Po stručné rekapitulaci předmětného trestního řízení žalovaná uvedla, že pravomocně trestní stíhání skončilo dne [datum], kdy začala šestiměsíční promlčecí doba, jejíž běh skončil dne [datum], tedy již u žalované byl nárok uplatněn pozdě. Ohledně vědomosti žalobce o skončení trestního řízení žalovaná odkázala na ustálenou judikaturu zdejšího soudu i Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. 3. Podle § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání mlčky souhlasili a věc je dostatečně objasněna listinnými důkazy. 4. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků. Soud má proto za prokázané, že žalobce u žalované předběžně nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč v souvislosti s trestním řízením vedeným u Okresního soudu ve [obec] pod sp.zn. 1 T 98/2017 uplatnil dne 28.2.2020. 5. Ze stanoviska žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu v plném rozsahu odmítla z důvodu promlčení uplatněného nároku, když vycházela z počátku běhu šestiměsíční promlčecí doby dnem právním moci zprošťujícího rozsudku. 6. Z vyšetřovacího a trestního spisu Okresního soudu ve [obec] sp. zn. 1 T 98/2017 soud zjistil a má za prokázané tyto pro posouzení věci podstatné skutečnosti a skutkové okolnosti: Usnesením Policie České republiky, územní odbor [obec], oddělení hospodářské kriminality ze dne [datum], (číslo jednací), bylo zahájeno trestní stíhání mimo jiné též žalobce jako obviněného ze spáchání zločinu krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, spáchaného spolupachatelstvím podle § 23 trestního zákona s (jméno) (příjmení) a (jméno) (příjmení). Rozsudkem Okresního soudu ve (obec) ze dne 2. 7. 2019, č. j. 1 T 98/2017-4363, byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. c) trestního řádu pro skutky, kterými měl spáchat zločin krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný. Kromě žalobce bylo trestní stíhání vedeno ještě proti dalším šesti obžalovaným. Zprošťující rozsudek ve vztahu k žalobci nabyl právní moci dne [datum]. Žalobce coby obžalovaný při hlavním líčení dne [datum], při kterém byl vynesen předmětný rozsudek Okresního soudu ve [obec] – ve vztahu k žalobci rozsudek zprošťující, nebyl přítomen (u jeho jména je uvedeno: omluven), nicméně přítomen byl obhájce žalobce (příjmení) (jméno) (příjmení), který žalobce zastupuje i v tomto řízení. 7. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu posuzovaného řízení s tím, že trestní stíhání žalobce bylo pravomocně skončeno dne [datum], přičemž při hlavním líčení, při kterém byl vynesen pro žalobce zprošťující rozsudek byl přítomen jeho obhájce. Doložka právní moci byla na rozsudek vyznačena dne [datum]. Nárok u žalované žalobce uplatnil dne [datum], žaloba soudu došla dne [datum]. 8. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následovně. 9. Podle § 5 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. 10. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. 11. Podle § 32 odst. 3 věta OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. 12. Podle § 35 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. 13. Žalobce se v tomto řízení domáhá poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou mu v souvislosti s trestním řízením vedeném u Okresního soudu ve [obec] pod sp.zn. 1 T 98/2017. Soud posoudil tento nárok v podobě požadovaného zadostiučinění ve výši 500 000 Kč s příslušenstvím jakožto nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí – usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce coby obviněného, přičemž toto rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno ve vztahu k žalobci zprošťujícím rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 2. 7. 2019, č. j. 1 T 98/2017-4363, který nabyl právní moci dne [datum]. V řízení bylo prokázáno, že žalobce nárok předběžně uplatnil u žalované žádostí ze dne [datum], která žalované došla dne [datum]. V průběhu předběžného projednání nároku žalovaná vznesla námitku promlčení uplatněného nároku, který nyní žalobce uplatňuje podanou žalobou. 14. Námitka promlčení vznesená k žalobcem uplatněnému nároku byla soudem shledána důvodnou. Žaloba na náhradu nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč soudu došla dne [datum]. Rozsudek Okresního soudu ve [obec] ze dne 2. 7. 2019 ve věci sp. zn. 1 T 98/2017 nabyl právní moci ve vztahu k žalobci dne [datum], přičemž zákonná šestiměsíční promlčecí doba skončila ve čtvrtek dne [datum]. Tento den byl také posledním dnem pro podání žaloby u soudu, neboť vzhledem k tomu, že mimosoudní uplatnění nároku došlo žalované v této věci až dne [datum], nemohlo dojít ani ke stavění promlčecí doby dle ustanovení § 35 OdpŠk. Z tohoto důvodu se jednalo o nárok promlčený již s ohledem na datum podání žaloby, kterou mohl žalobce podat u soudu nejpozději dne [datum] s ohledem na hmotněprávní povahu promlčecí lhůty, přičemž žalovaná námitku promlčení i v řízení před soudem vznesla. Soud proto uzavřel, že nárok žalobce touto žalobou uplatněný ve výši 500 000 Kč s příslušenstvím je promlčený, přičemž s ohledem na tuto skutečnost se soud již nemohl zabývat samotnou podstatou uplatněného nároku, tedy otázkou posouzení jeho důvodnosti a výše. 15. Judikatura je ustálena v závěru, že obviněný z trestného činu, který je posléze obžaloby zproštěn se o jemu v souvislosti s trestním stíháním způsobené újmě dozvídá postupně během trestního řízení tím, že ji pociťoval, přičemž okamžik vzniku nemajetkové újmy nelze zaměňovat s okamžikem, kdy se poškozený dozví o tom, kdo za tuto újmu odpovídá, tedy dnem nabytí právní moci zprošťujícího rozsudku. Z hlediska vědomosti žalobce o vzniku nemajetkové újmy proto nemá okamžik právní moci zprošťujícího rozsudku žádný právní význam. Žalobce sám u