23 C 70/2020 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním žalobce vedeným převážně u Okresního soudu v Jičíně pod sp.zn. 2 T 164/2014. Dne 20.12.2013 bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání pro podezření ze spáchání jednak zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a jednak zločinu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 270 odst. 1, 2 písm. a), c), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, pod [číslo jednací]. Toto trestní stíhání bylo následně ještě rozšířené o další skutky, a to na základě usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 22.5.2014, [číslo jednací] Okresní státní zastupitelství v Jičíně podalo dne 22.10.2014 obžalobu. Rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 12.6.2018, č.j. 2T 164/2014-12811 byl žalobce podle ustanovení § 226 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zproštěn obžaloby. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28.2.2017, sp. zn. 10 To 43/2017, byl rozsudek soudu prvního stupně podle ustanovení § 258 odst. 1 písm. b), písm. d) trestního řádu zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání k rozhodnutí. Rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 29.6.2016, č.j. 2T 164/2014- 11728, byl žalobce podle ustanovení § 226 písm. b) trestního řádu zproštěn obžaloby. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25.4.2019, sp. zn. 10 To 249/2018, byla odvolání státního zástupce a poškozeného jako nedůvodné zamítnuty a rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Rozsudek nabyl právní moci jeho vyhlášením, tedy dne 25.4.2019. Předmětem trestního stíhání žalobce byl skutek, podle kterého měl žalobce údajně jako soukromý podnikatel na svých webových stránkách [webová adresa], [webová adresa] a s použitím odkazů na stránky [webová adresa] v době nejméně od 16.9.2009 do 30.11.2011 nabízet bez souhlasu nositele práv [právnická osoba] [anonymizováno] k prodeji originální operační systém [anonymizováno 6 slov], kdy svým jednáním měl způsobit [právnická osoba] škodu ve výši nejméně 9 000 000 Kč a fyzickým a právnickým osobám škodu v celkové výši 2 253 482 Kč Trestní stíhání započalo dne 20.12.2013 a skončilo dne 25.4.2019, když trvalo pět let a pět měsíců. Žalobci byla uvedeným trestním stíháním způsobená nemajetková újma. Po celou dobu byla narušena pověst žalobce, jeho zákazníci byli předvoláváni k výslechům a nepravdivě informováni o tom, že byli ze strany žalobce podvedeni. Policie zákazníky žalobce zastrašovala, že pokud stále užívají od žalobce nakoupený software, mohou být spolupachateli žalobce a dopouštět se tak podvodu. Policie při podání vysvětlení nepravdivě zákazníkům žalobce sdělovala, že zakoupený software je nelegální a zakazovala jej používat. Zákazníky žalobce přesvědčovala o tom, že jsou poškozenými a žalobce pachatel trestného činu. Tímto svévolným postupem orgánů činných v trestním řízení bylo zasahováno do osobní integrity žalobce a byla poškozována jeho pověst, čest a důstojnost. Policejní orgán v přípravném řízení jednal vůči žalobci až šikanózním způsobem, když vedle nezákonného trestního stíhání se pokusil žalobci odejmout jeho svobodně zvoleného obhájce. Trestní stíhání nebylo skutkově nijak složité, neboť se jednalo o prodej použitého softwaru. Předmět řízení se tak týkal zejména správného právního a hmotněprávního posouzení. Nezákonné trestní stíhání výrazným způsobem poškodilo pověst žalobce, který byl okolím vnímán jako podvodník a kriminálník. Trestní řízení výrazně negativně zasáhlo a ovlivnilo psychickou stránku žalobce, když již od počátku samotného prověřování neunesl tlak činnosti orgánů činných v trestním řízení. Žalobce tak již v roce 2011 skončil v péči psychologů a psychiatrů, když u něj byla detekována stresová porucha. Díky trestnímu stíhání se ze žalobce stal úplně jiný člověk, a to smutný, deprimovaný a ustrašený člověk, v depresích ze strachu o svoji budoucnost. Do trestního stíhání byli zataženi i svědkové z okolí žalobcových nejbližších, členové jeho rodiny. K výslechům na policii se musela dostavit žalobcova matka, žalobcův otec. Byl tak výrazným způsobem ovlivněn rodinný život žalobce. Z uvedených důvodů považuje žalobce za přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonně dlouhým trestním stíháním částku 250 000 Kč. Za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do práva na čest, důstojnost, rodinný život, narušení postavení ve společnosti a zásah do podnikatelské sféry poškozeného požaduje žalobce částku ve výši 1 500 000 Kč. Žalobce žalovanou vyzval dne 22.10.2019, aby mu zaplatila zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 1 750 000 Kč. Žalovaná v zákonné lhůtě nárok žalobce neprojednala. 2. Žalovaná nárok neuznala, a to ani částečně. Nároku na peněžité zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního stíhání žalovaná nevyhověla. Trestní stíhání žalobce bylo zahájeno dne 20.12.2013 a k žalobcovu zproštění došlo rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25.4.2019, č.j. 10 To 249/2018-12866, který dnem vyhlášení nabyl právní moci. Trestní stíhání trvalo pět let a čtyři měsíce, což se ovšem vzhledem ke složitosti případu a extrémnímu počtu zainteresovaných osob jeví dle žalované jako délka přiměřená. Nároku na peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 1 500 000 Kč žalovaná vyhověla částečně. Odpovědnostní titul žalovaná prohlásila za nesporný. Nárok je dle žalované opřen především o tvrzené zhoršení psychického stavu žalobce. Žalovaná po přihlédnutí k čestným prohlášením přiloženým k žádosti vzala za prokázané, že trestní stíhání negativně zasáhlo a ovlivnilo žalobcův psychický stav a jeho pověst v bezprostředním okolí. Na základě těchto skutečností žalovaná shledala žalobcův požadavek na peněžitou satisfakci důvodným, nicméně částku 1 500 000 Kč považuje žalovaná za neadekvátní. Při určování výše peněžitého zadostiučinění žalovaná přihlédla k závažnosti trestné činnosti, délce trvání trestního stíhání a též ke konkrétním zásahům do osobní sféry žalobce, zejména k tomu, že žalobce byl v době zahájení trestního stíhání poměrně mladým člověkem, nadto aktivním. Žalobce dle žalované zachoval veškerou opatrnost, kterou lze po podnikateli vyžadovat, když si nechal před zahájením podnikatelské činnosti zpracovat právní rozbor zákonnosti svého podnikání, a po kladném výsledku se pustil do činnosti, za kterou byl následně přes pět let trestně stíhán s výsledkem, že jednání trestným činem vůbec nebylo. Pocity frustrace, které by tato situace vyvolala u každé osoby v žalobcově situaci a které jsou tedy způsobilé státi se předmětem odškodnění, jakož i další psychické následky potvrzené čestnými prohlášeními, vedly žalovanou k závěru, že požadavek na peněžité zadostiučinění je v základu důvodný. Za přiměřené zadostiučinění za uvedené následky žalovaná považuje částku 1 500 Kč za každý měsíc trestního stíhání, tedy souhrnnou částku 96 000 Kč. 3. Na základě částečného zpětvzetí žaloby odůvodněného částečným plněním žalované soud usnesením ze dne 12.11.2020, č.j. 23 C 70/2020-180, rozhodl o částečném zastavení řízení co do částky 96 000 Kč představující část nároku na přiměřené zadostiučinění nemajetkové újmy vzniklé v souvislosti s nezákonným trestním stíháním. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy a výslechy svědků, ze kterých má za prokázané následující skutečnosti. Ze spisu Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 2 T 164/2014 bylo zjištěno následující. Dne 20.12.2013 bylo vydáno usnesení Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie Královéhradeckého kraje, územním odborem, oddělením hospodářské kriminality, kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání ad 1) zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku, ad 2) přečinu porušení autorského práva práv souvisejících s právem autorským a práv v databázi podle § 270 odst. 1, 2 písm. a), c), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku. Usnesení bylo doručeno žalobci dne 8.1.2014. Dne 9.1.2014 udělil žalobce plnou moc JUDr. [jméno] [příjmení] k zastupování v trestním řízení. Dne 10.1.2014 podal žalobce stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání dne 20.12.2013. Dne 10.1.2014 stížnost odůvodnil. Dne 23.1.2014 byl žalobce vyslechnut. Usnesením Okresního státního zastupitelství v Jičíně ze dne 29.1.2014 byla stížnost žalobce zamítnuta jako nedůvodná. Dne 28.1.2014 podal žalobce návrh na doplnění vyšetřování. Dne 14.5.2014 podal žalobce návrh na doplnění vyšetřování. Dne 22.5.2014 bylo vydáno usnesení Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie Královéhradeckého kraje, územního odboru, oddělení hospodářské kriminality, bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku (spáchaného dílčími útoky pokračujícího trestného činu podle § 116 trestního zákoníku). Předmětné usnesení bylo doručeno žalobci dne 11.6.2014. Proti usnesení o zahájení trestníh