25 C 156/2022-64 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce uvedl, že si od žalované pronajímal prostor, v němž provozuje [příjmení] [příjmení], restauraci od roku 2007. Žalobce dostal od žalované výpověď z nájmu z důvodu dlužného nájemného v době, kdy byla ztížená situace kvůli onemocnění COVID-19. Žalobce byl tou dobou chráněn zákonem č. 210/2020 Sb., nemohl proto výpověď dostat. Žalovaná poté žalobce v jeho nepřítomnosti odpojila od elektrické sítě, čímž porušila jeho právo na svobodu podnikání. Žalobci vznikla odpojením značná škoda na potravinách a zboží, rovněž došlo ohrožení živočichů v místě chovaných. Žalobce si proto byl nucen pořídit agregát. Žalobce se domáhá, aby soud žalované uložil, aby mohl žalobce obnovit přívod elektrické energie na své jméno s tím, že má podepsanou smlouvu s [anonymizováno] a aby soud povolil připojit přívod elektrické energie. 2. Žalovaná se bránila podané žalobě s odůvodněním, že se žalobcem měla uzavřenou smlouvu o nájmu nebytového prostoru sloužícího k podnikání v [anonymizována dvě slova] v domě [adresa] v ulici [ulice], [obec a číslo]. Na základě smlouvy měl žalobce hradit nájemné, na kterém mu vznikl dluh 145 000 Kč, který ani po urgencích neuhradil. Dne 21. 2. 2020 uzavřely strany Dohodu o uznání dluhu ve výši 179 000 Kč s tím, že žalobce měl hradit 12 000 Kč měsíčně dluh nájemného (vedle normální úhrady nájemného) počínaje 25. 2. 2020. Žalobce nehradil nájemné ani dluh dle dohody řádně a včas, a proto žalovaná přistoupila k řešení soudní cestou (řízení u [název soudu], sp. zn. [spisová značka], není pravomocně skončeno). Doba nájmu uplynula 31. 12. 2020, žalovaná vyzvala žalobce k vyklizení do 31. 12. 2020. Žalobce nemovitost nevyklidil a dál ji užívá bez právního důvodu. V tomto rámci byl [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] schválen smír mezi účastníky, dle kterého je žalobce povinen vyklidit předmětný nebytový prostor do 30 dnů od právní moci usnesení o schvální smíru. Usnesení nabylo právní moci dne 29. 6. 2021, je vykonatelné, v současnosti probíhá exekuční řízení. V prostoru proběhla kontrola stavebního úřadu, na jejímž základě bylo rozhodnuto o povinnosti uzavřít prostor. 3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná je vlastníkem nebytového prostoru sloužícího k podnikání v [anonymizována dvě slova] v domě [adresa] v ulici [ulice], [obec a číslo] (dále jen„ nebytový prostor“) a že žalobce si od žalované tento nebytový prostor pronajímal k provozování podnikatelské činnosti do 31. 12. 2020, kdy mu nájemní smlouva nebyla ze strany žalované prodloužena. 4. V řízení bylo usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] prokázáno, že žalobce spolu se žalovanou ve věci vyklizení nebytových prostor uzavřeli soudní smír ve znění, že žalobce je povinen vyklidit předmětný nebytový prostor do 30 dnů od právní moci usnesení o schválení smíru. Usnesení nabylo právní moci dne 29. 6. 2021 a vykonatelnosti dne 30. 7. 2021. Z obsahu usnesení se podává, že žalovaná žalobce vyzývala k vyklizení nebytového prostoru do 31. 12. 2020, neboť mu z důvodu dlužného nájemného neprodloužila nájemní smlouvu. 5. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalobce se domáhal obnovení řízení o vyklizení nebytových prostor. Řízení bylo pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno pravomocně ke dni 21. 1. 2022. 6. Návrhem na nařízení exekuce ze dne 21. 8. 2021 a vyrozuměním o zahájení exekuce, č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] bylo prokázáno, že je na základě shora uvedeného usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], o schválení smíru vedeno u soudního exekutora JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Exekutorského úřadu v [obec] exekuční řízení proti povinnému žalobci o vyklizení uvedeného nebytového prostoru. 7. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], se podává, že žalobce podal dne 15. 12. 2021 návrh na zastavení exekuce, o kterém bylo rozhodnuto usnesením ze dne 24. 3. 2022, které bylo následně potvrzeno usnesením [název soudu]. Žalobce si proti pravomocnému usnesení podal dovolání, avšak toto bylo odmítnuto pro opožděnost. 8. Sdělením [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova] [datum] a sdělením [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] bylo zjištěno, že termín vyklizení byl stanoven na 3. 8. 2022, posléze byl termín přeložen na dobu neurčitou s ohledem na návrh povinného na odklad exekuce. 9. Protokolem kontrolní prohlídky ze dne 11. 7. 2022 bylo prokázáno, že v nebytovém prostoru proběhla kontrola za účasti stavebního úřadu a hygienické stanice, jejímž závěrem je výzva k neužívání provozovny žalobce do doložení revizní elektro a VZT zprávy na stavební úřad. 10. Z ostatních ve věci provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti potřebné pro rozhodnutí ve věci samé, a proto je v odůvodnění rozsudku blíže nerozvádí. 11. Soud rovněž při jednání dne 14. 11. 2022 zamítl žalobcem navrhované provedení dobropisem faktury znějící na 99 000 Kč, která mu byla doručena ze strany žalované, a to pro nadbytečnost, neboť takový důkaz není pro rozhodnutí ve věci samé potřebný. 12. Na základě nesporných tvrzení a provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce byl nájemcem uvedeného nebytového prostoru, který vlastní žalovaná, a to do skončení nájemní smlouvy dne 31. 12. 2020. Žalobce následně uzavřel se žalovanou soudní smír o vyklizení nemovitosti, a to do 30 dnů ode dne právní moci usnesení o schválení smíru vydaného [název soudu] dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací]. Usnesení nabylo právní moci dne 29. 6. 2021 a je vykonatelnost dne 30. 7. 2021. Následně zahájila žalovaná proti žalobci exekuční řízení vedené u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Exekutorského úřadu v [obec] o vyklizení uvedeného nebytového prostoru. Žalobce prostory nadále užívá, a to i přes provedenou kontrolu dne 11. 7. 2022, na níž mu bylo doporučeno, aby provozovnu nadále neužíval z důvodu chybějící revize elektroinstalace. 13. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně. Podle § 99 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru. 14. Podle § 159a odst. 3 o. s. ř. v rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány. 15. Soud na základě shora uvedeného uzavřel, že žaloba není důvodná. V této věci vzal soud za prokázané, že žalobce užívá prostor žalované v domě [adresa] v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo], v 1. NP bez právního důvodu. Z nesporných tvrzení účastníků v řízení vyplynulo, že žalobci nájemní smlouva skončila ke dni 31. 12. 2020 a tato již nebyla ze strany žalované prodloužena. Žalobce byl proto povinen prostor následně vyklidit. Nejpozději tomu tak bylo na základě usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], v jehož rámci žalobce projevil svou svobodnou vůli nebytový prostor opustit do 30 dnů ode dne právní moci, a proto byl v řízení o vyklizení ve smyslu § 99 o. s. ř. schválen smír mezi účastníky. Toto usnesení nabylo právní moci dne 29. 6. 2021 a je vykonatelné dne 30. 7. 2021. Tudíž lze uzavřít, že právě nejpozději od 30. 7. 2021 užívá žalobce prostor žalované bez právního důvodu. Soud proto vázán výrokem uvedeného usnesení o schválení smíru ve smyslu § 159a odst. 3 o. s. ř. neshledal žádný důvod k tomu, aby žalované uložil žalobcem požadovanou povinnost obnovit elektrické připojení v uvedeném nebytovém prostoru na jméno žalobce, když v něm žalobce setrvává navíc proti vůli žalované, která činí potřebné právní kroky k vyklizení žalobce spočívající ve vedení exekučního řízení. Nadto bylo protokolem o kontrolní prohlídce prokázáno, že předmětná provozovna ani nemá být nadále užívána na pokyn stavebního úřadu, neboť nejsou doloženy revizní zprávy elektro instalace. [příjmení] nájemním vztahem mezi žalobcem a žalovanou jako takovým a jeho ukončením se soud nezabýval, neboť by to bylo v uvedeném případě nadbytečné vzhledem k existenci vykonatelného usnesení o schválení smíru mezi účastníky a jeho závaznosti. Na tomto základě proto soud žalobu ve výroku I. zamítl. 16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal zcela úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci (výrok II.). Náklady žalované sestávají z odměny advokáta za 2 úkony právní služby á 1 500 Kč (z tarifní hodnoty 10 000 Kč dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) za převzetí zastoupení a vyjádření ve věci, dále z náhrady hotových výdajů za 2 úkony právní služby á 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a z náhrady DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů dle § 14a a. t. ve výši 756 Kč Celkem náklady říze