25 C 208/2019-306 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 21. 9. 2019 domáhal přiměřeného zadostiučinění ve výši 300 000 Kč za nezákonné trestní stíhání. [anonymizováno 5 slov] (dále jen [příjmení]) [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo poté proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro obvinění ze spáchání přečinu ublížení na zdraví dle ust. § 146 odst 1 trestního zákoníku spáchaného (se sazbou trestu odnětí svobody na šest měsíců až tři léta) ve stadiu pokusu dle us. § 21 odst. 1 trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví dle ust. § 358 odst. 1 trestního zákoníku (se sazbou trestu odnětí svobody až na dvě léta). Krajským státním zastupitelstvím v [obec] byla dne 21.6.2017 proti žalobci podána obžaloba. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] vydaným dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací] byl žalobce uznán vinným přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku, jehož se podle skutkových zjištění uvedeného soudu měl dopustit tím, že dne 16.12.2016 v době od 11:30 hodin do 11:35 hodin, na vrcholu svahu na parcele [číslo] v obci [obec] u [obec], okr. [obec], po předchozí verbální rozepři s [jméno] [příjmení], [datum narození], stojícím na nezpevněné cestě lemované prudce klesajícím svahem na jedné straně a výraznou prohlubní na straně druhé, tohoto srazil v souvislosti s odtrhováním bojujících psů a to tak, že jej před více osobami přinejmenším jedenkrát udeřil rukou do levé části obličeje v oblasti spánku, v důsledku čehož poškozený ztratil rovnováhu a upadl zády na dno prohlubně tvořené zeminu porostlou travnatým a křovinatým porostem, čímž mu způsobil mírný hematom na levé tváři, zhmoždění hrudníku vlevo a bolesti kyčle, tedy, dle právní kvalifikace podané soudem prvního stupně, dopustil se veřejně a na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti tím, že napadl jiného, čímž měl spáchat přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku a byl odsouzen podle § 67 odst. 2 písm. b), odst. 3 trestního zákoníku a § 68 odst. 1, 2 a 3 trestního zákoníku k 50 denním sazbám peněžitého trestu, přičemž každá denní sazby činí 500 Kč, tedy celkem 25.000 Kč, se stanovením náhradního trestu odnětí svobody ve výměře 4 (čtyř) měsíců po případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, a dále byla žalobci uložena povinnost zaplatit poškozené [příjmení] zdravotní pojišťovně České republiky škodu ve výši 817 Kč. Žalobce napadl rozsudek odvoláním do všech jeho výroků, o kterém rozhodl [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací] tak, že ho podle § 256 trestního řádu zamítl jako nedůvodné. Obě dosavadní rozhodnutí napadl žalobce dovoláním. [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací] zrušil usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp.zn. [spisová značka] i rozsudek Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], Okresnímu soudu ve [obec] přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Důvody pro vydání zrušujícího rozhodnutí shledal [název soudu] zejména v tom, že soudy v podstatě obešly vymezení znaků skutkové podstaty přečinu výtržnictví a jejich postup byl v zásadním rozporu s relevantní judikaturou [název soudu] a článkem 39 LZPS. Okresní soud ve [obec] usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] rozhodl podle § 222 odst. 2 TŘ o postoupení věci ke kázeňskému posouzení, neboť by se mohlo jednat o kárné provinění. 2. Dne 28. 5. 2018 bylo zahájeno řízení ve věci žalobcova služebního poměru, a to o jeho propuštění ze služebního poměru pro jeho pravomocné odsouzení pro trestný čin spáchaný úmyslně, které vyplývá z rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne 18. 12. 2017, který nabyl právní moci dne 5. 4. 2018, ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne 5. 4. 2018. Rozhodnutím ředitele [stát. instituce] [číslo] 2018 ze dne 18. 9. 2018 byl poté žalobce propuštěn ze služebního poměru z důvodu dle ust. § 42 odst. 1 písm. a) služebního zákona, přičemž jeho služební poměr skončil dnem doručení tohoto rozhodnutí, tj. dnem 26. 9. 2018. Dne 28. 11. 2018 žalobce požádal o umožnění opětovného nástupu do služebního poměru na původně ustanovené služební místo se žádostí podle § 124 odst. 9 služebního zákona o zaplacení služebního příjmu ve výši odpovídající průměrnému služebnímu příjmu za dobu, po kterou žalobce nevykonával službu z důvodu rozhodnutí o jeho propuštění ze služebního poměru a dále požádal o sdělení, z jakého důvodu nebylo žalobci vyplaceno nemocenské za měsíc říjen 2018. Poté podal žalobce dne 17. 12. 2018 žádost o obnovu řízení s návrhem na vydání nového rozhodnutí ve věci (propuštění žalobce ze služebního poměru), kterým se původní rozhodnutí ruší, odůvodněnou odpadnutím příslušného právního důvodu pro propuštění žalobce ze služebního poměru (zrušení předchozích odsuzujících rozhodnutí). V návaznosti na tuto žádost ředitel [stát. instituce] svým rozhodnutím [číslo] ze dne 8. 1. 2019 žalobcově žádosti vyhověl a povolil obnovu řízení v uvedené věci a následně svým rozhodnutím v obnoveném řízení [číslo] ze dne 25. 2. 2019 zrušil své přecházející rozhodnutí č. 830/2018 ze dne 18. 9. 2018 o propuštění žalobce ze služebního poměru, neboť odpadl důvod jeho propuštění ze služebního poměru, a obnovené řízení ve věci propuštění ze služebního poměru zastavil. Uvedené zrušující rozhodnutí bylo žalobci doručeno do datové schránky jeho právního zástupce dne 27. 2. 2019. Žalobce žil v permanentním stresu a nejistotě o tom, jak dlouho ještě bude moci pokračovat ve stávajícím služebním poměru, který byl jediným zdrojem jeho příjmů, a co si počne v případě, že ani jím podané dovolání nebude úspěšné. Ke zvýšení intenzity negativních dopadů do osobnosti žalobce a narušení jeho morální integrity, rodinné, soukromé i profesní sféry života, dále podstatně přispěla i celková délka trvání trestního stíhání spolu s navazující dobou trvání jeho propuštění ze služebního poměru. Trestní řízení, které vyžadovalo žalobcovu osobní účast při jednotlivých úkonech, navíc až na výjimky konaných na místech mimo žalobcovo bydliště a pracoviště, průběžné nutné porady a konzultace s obhájcem apod., představovaly pro žalobce rovněž podstatnou časovou, organizační, logistickou, finanční i psychickou zátěž. Trestní stíhání žalobce zasáhlo i v osobní rovině. Žalobce musel čelit častým dotazům a obavám své partnerky, svých a partnerčiných rodičů, přátel, kolegů a nadřízených na pracovišti a dalších obeznámených osob, vysvětlovat jim situaci a její vývoj, obhajovat se před nimi atd. Žalobce byl stigmatizován, v obci, kde se skutek stal, i v jejím blízkém okolí, získal, bezpochyby přičiněním rodinných příslušníků oznamovatele, kteří zde provozují restauraci,„ nálepku“ hrubiána, výtržníka či dokonce násilníka. V partnerské rovině v době před projednávaným skutkem měl již žalobce delší vážnou známost se svojí tehdejší partnerkou (současnou manželkou) [jméno] [příjmení], plánovali svatbu a další společnou budoucnost, žalobce už téměř„ patřil do rodiny“. Skutek a jeho vyvozené trestněprávní následky pak do určité nemalé míry zpochybnily hodnocení jeho osoby a postoje k jeho osobě ze strany rodinných příslušníků jeho partnerky a částečně narušily budovanou vzájemnou důvěru a do té doby harmonické vztahy v širší rodině i celkový morální kredit žalobce vnímaný těmito osobami, a to zřejmě i pod vlivem veřejného mínění rozšiřovaného o osobě, resp. osobnosti, žalobce. Vedením trestního stíhání a výkonem trestu tak došlo i k citelnému zásahu do rodinného života žalobce a do jeho práva na soukromí. Žalobce hodlal uskutečnit změnu místa svého služebního působiště tak, aby jeho nové pracoviště bylo blíže k zařizovanému společnému bydlišti. S tímto cílem se žalobce aktivně zajímal a ucházel o pracovní pozici na Obvodním oddělení policie v [obec], kde měl poté předjednáno a přislíbeno pracovní uplatnění ve svém dosavadním oboru/funkčním popisu. Následně však nebyl na toto místo přijat z důvodu, že jeho potenciální budoucí nadřízení se k jeho osobě dotazovali na obvodním oddělení policie v [obec]. Žalobce v důsledku uvedených rozhodnutí byl propuštěn ze služebního poměru po celkovou dobu pěti měsíců a vzhledem k existující právní úpravě služebního poměru musel o„ opětovné přijetí do služebního poměru“ aktivně usilovat formou své žádosti o obnovu řízení o propuštění ze služebního poměru. Na uvedenou dobu pěti měsíců takto přišel žalobce o jediný zdroj svých pravidelných příjmů (ze služebního poměru), jejichž náhrady se následně musel rovněž aktivně domáhat a byla mu poskytnuta, avšak po příslušnou přechodnou nezanedbatelně dlouhou dobu byl žalobce bez příjmů a vystaven existenční nejistotě zda mu vznikne na náhradu ušlých příjmů nárok. 3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná mimosoudní projednávání žádosti žalobce o náhradu nemajetkové újmy ukončila stanoviskem ze dne 14. 5. 2020, kterým částečně vyhověla a přiznala žalobci částku 30 000 Kč. Co se týče rodinných vztahů či zhoršení zdravotního stavu,