26 C 104/2023-70 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou ze dne [datum] domáhá náhrady nemajetkové újmy ve výši 630 000 Kč. Svou žalobu odůvodnil tím, že byl v rámci trestního stíhání, které bylo proti němu vedeno, ve vazbě od [datum] do [datum]. Následně bylo trestní stíhání proti žalobce zrušeno. Tím, že byl žalobce ve vazbě, vznikla mu nemajetková újma. Žalobce byl do té doby bezúhonný, vzetí do vazby považoval za velkou křivdu, nerozuměl, co se stalo, z jakého důvodu byl vzat do vazby a následně nebyl propuštěn na svobodu. V té době měl starost o matku, s kterou byl denně v telefonickém kontaktu. Matka i otec žijí v [obec], a proto také měli omezenou možnost ho ve vazbě navštívit. 2. Žalobce požádal listinou ze dne [datum] žalovanou o peněžitou náhradu za vykonanou vazbu ve výši 630 000 Kč. 3. Žalovaná v obraně k žalobě uvedla, že ministerstvo obdrželo [datum] žádost žalobce o náhradu nemajetkové újmy. Žalobci poskytla přiměřené zadostiučinění ve výši 126 000 Kč, což sdělila žalobci stanoviskem ze dne [datum]. 4. Mezi účastníky, nebylo sporné, že žalobce vykonal vazbu ve dnech [datum] - [datum], což je 126 dnů. Nebyl mezi nimi sporný ani průběh trestního stíhání, které bylo zahájeno [datum] sdělením obvinění. Poté, kdy se objasnily skutečnosti, bylo trestní stíhání proti žalobci skončeno. 5. Soud má prokázáno z listinných důkazů z trestního spisu, že bylo vydáno usnesení Obvodním státním zastupitelstvím 1 Zt 165/2022-481 dne 14. 9. 2022, kdy státní zástupkyně OSZ pro [část Prahy] žalobce spolu s dalšími obviněními nadále ve vazbě, a to z důvodu § 67 písm. a) a c) trestního řádu. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 čj. 0 NT 2006/2022 ze dne 14. října 2022, že byla zamítnuta stížnost žalobce jako obviněného do usnesení ze dne [datum]. Dále byla zamítnuta žádost žalobce o propuštění z vazby na svobodu, nebyl přijat písemný slib žalobce ani nabídka peněžité záruky. Z usnesení Obvodního státního zastupitelství ze dne [datum] má soud prokázáno, že bylo rozhodnuto, že se žalobce propouští z vazby, neboť důvod vazby podle § 67 písm. a) a c) trestního řádu pominul. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. 0 NT 2006/2022 ze dne 7. prosince 2022 má soud prokázáno, že soud vzal na vědomí zpětvzetí stížnosti podané obviněným proti usnesení soudce Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum], sp. zn. 0 NT 2006/2022. Z usnesení státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne [ulice]. 2022 má soud prokázáno, že bylo rozhodnuto ve věci žalobce jako obviněného, že se ruší usnesení o zahájení trestního stíhání, neboť není důvodné a policejnímu orgánu se ukládá, aby ve věci opětovně jednal a rozhodl. Z rozhodnutí Městského soudu v Praze čj. 61 t o 490/ 2022 ze dne [datum] má soud prokázáno, že byla zamítnuta stížnost obviněného žalobce proti rozhodnutí ze dne [datum], sp. Zn. 0 NT 17/2022. Z usnesení soudu ze dne 23. června. 2022, sp. zn. 0 NT 17/2022 má soud prokázáno, že žalobce byl vzat do vazby započtením vazby od [datum], 6,03 hodin. 6. Žalobce vzal žalobu zpět o částku 126 000 Kč a dle ust. § 96 o.s.ř. soud řízení v této části zastavil a dále bylo rozhodováno o částce 504 000 Kč. 7. Soud má dále prokázáno z účastnické výpovědi žalobce, že dodneška nerozumí tomu, proč byl vzat do vazby, když nebyl žádný důvod, aby ho do vazby brali a domnívá se, že i policie postupovala velmi lajdácky, což vyústilo právě v jeho vzetí do vazby. Vzhledem k tomu, že je přesvědčen, že ho policie dlouhodobě sledovala, neměla tak důvod ho vzít do vazby a dobře věděla, co dělá a proč to dělá. Předtím nikdy nebyl ve vazbě, ani proti němu nebylo trestní stíhání. Žil spokojený, obyčejný život. Měl několik zaměstnání, učil děti stolní tenis, dělal řidiče. Nyní pracuje pro firmu, která pronajímá auta. Žil takový život a najednou se ocitl ve vězení, ocitl se v jiné situaci, poté byl úplně na dně, i se ptal své advokátky, jestli ví nějaké informace, kdy trestní stíhání skončí, ale vždy dostal negativní odpověď, že neví. Nemohl popsat vše, co zažíval ve vězení. Poté, co se dostal z koronavirové krize, začal nový život, měl nové bydlení a plány do budoucna a teď toto všechno zas bude trvat další rok, než se všechno srovná. Nemohl se vrátit ani do svého původního bytu, který měl pronajatý. Smlouvu mu ukončil majitel, a i v době, kdy byl ve vězení, musel platit nájem, služby spojené s nájmem, telefon, a dokonce jeho bývalá manželka podala proti němu trestní oznámení pro neplacení alimentů, nemohl z vězení platit. Pak to vše po propuštění z vazby, objasnil. Když ho vzali do vazby, nikdo z jeho rodiny nevěděl, kde je, až poté se to dozvěděli. [příjmení] sám také nevěděl o rodině a o tom, co se děje venku, což na něj velmi neblaze působilo. Když se v jejich vietnamské komunitě dozvěděli, že je ve vazbě, tak všichni si mysleli, že je zločinec, že spáchal něco hrozného, že třeba prodával drogy. I celá jeho rodina byla vystavena velkému tlaku z okolí. Matka i sestra mu věřili, otec měl pochyby, to ho hodně zranilo a doteď to tak vnímá. V té době měl psa, nevěděl o něm, co se s ním stalo. Ve vazbě, byl pod velkým tlakem, bál se celou dobu o svůj osud, bušilo mu srdce, neustále přemýšlel, jak to skončí a proč se do takové situace dostal a poté, kdy byl propuštěn, stále s tím jaksi bojuje, snaží se s tím vyrovnat, s tou celou situací, s těmi změnami. Dost na něj působilo to, že ve vazbě je světlo velmi tlumené. Měl potom problém, když vyšel ven a od té doby má i slabší zrak. 8. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon) odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 9. Podle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu, správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. 10. Podle § 7 odst.1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. 11. Podle § 8 odst. 1 věty prvé zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím uplatnit pouze tehdy, není-li dále stanoveno jinak, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Podle § 9 zákona má právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu. 12. Podle § 31 a odst. 1 zákona se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 se zadostiučinění poskytne v penězích pouze tehdy, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení formy a výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž při nemajetkové újmě došlo. 13. Soud, poté, co bylo provedeno dokazování a poté, co žalobce sdělil soudu, jak na něj působila vazba, za jakých okolností se do vazby dostal a jaké důsledky to, že byl ve vazbě pro žalobce znamená, dospěl k závěru, že je adekvátním odškodněním za vazební stíhání částka 126 000 Kč, to je 1 000 Kč za jeden den vazby. Žalobce popisoval téměř stejné pocity a důsledky, které vazba má i na ostatní poškozené, nic výjimečného žalobce netvrdil, ani vazba netrvala nepřiměřeně dlouhou dobu, žalobce nebyl ve vazbě přes Vánoce, přes svátky, které by měl trávit se svou rodinou. Proto by mu výše zadostiučinění, která byla žalovanou ve lhůtě podle ust. § 14 a 15 zákona vyplacena, újmu kompenzovat, a tak by měla žalobci alespoň zčásti jeho újmu zmírnit, i když soud si je vědom toho, že zcela se nedá pobyt ve vězení kompenzovat žádnými penězi. 14. Ze všech výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku, žalobce vzal žalobu částečně zpět. O tuto částku bylo řízení zastaveno a ve zbývající části byla žaloba zamítnuta. 15. To, že žalovaná plnila v rámci lhůty, která je jí zákonem stanovená, nemá žalobce právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla podána [datum]. Žalobce předběžně uplatnil svůj nárok u žalované [datum] a [datum] byla částka 126 000 Kč žalobci zaplacena, tedy naopak žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Její náklady jsou odměna za jeden úkon ve výši 300 Kč, vyjádření v žalobě, příprava na jednání a účast na jednání, tedy 3x 300 Kč, 900 Kč, ve spojení s ust. § 151 o.s.ř.