26 C 146/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 2

1.Žalobce se svou žalobou ze dne [datum] domáhá, aby žalovaná zaplatila žalobci přiměřené zadostiučinění za újmu, která mu byla způsobena v souvislosti s probíhajícím řízením u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 7 C 77/2011, která pak dále byla vedena u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Cm 31/2012. 2. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku ve smyslu ust. § 14 a 15 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon) zaplatila žalobci částku 116.000 Kč. Žalobce nyní žádá, aby žalovaná doplatila 184.000 Kč a to spolu s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení s tím, že celkem žádá nemajetkovou újmu ve výši 300.000 Kč. 3. Žalobce tvrdí, že pro něj mělo řízení zvýšený význam, neboť se jednalo o pracovně právní spor. Jednalo se o částku ve výši 732.000 Kč, která byla předmětem žaloby. 4. Žalovaná nesouhlasila se žalobou a na svou obranu uvedla, že v rámci předběžného projednání nároku byla podle jejího tvrzení zcela vypořádána újma, která v souvislosti s probíhajícím řízením žalobci byla způsobena. 5. Soud postupoval ve věci dle ust. § 115a o.s.ř., věc rozhodl, aniž by nařizoval ústní jednání, když s tímto postupem účastníci souhlasili. 6. Soud vzal za prokázaný tento průběh namítaného předmětného řízení, které bylo vedeno nejprve u Okresního soudu v České Lípě a poté pak před Městským soudem v Praze. Řízení bylo zahájeno dne [datum] doručením žaloby o 100.000 Kč a návrhu na vydání předběžného opatření Okresnímu soudu v České Lípě. Současný žalobce vystupoval v předmětném řízení taktéž v procesním postavení žalobce. Dne [datum] byl návrh na vydání předběžného opatření zamítnut. Proti tomuto usnesení podal žalobce dne [datum] odvolání. Dne [datum] Krajský soud v Ústí nad Labem odvolací řízení zastavil pro zpětvzetí podaného odvolání. Dne [datum] byl spis Okresního soudu v České Lípě předložen Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o věcné příslušnosti. Tento soud dne [datum] rozhodl, že k projednání věci jsou příslušné krajské soudy, načež byl spis postoupen Krajskému soudu v Ústí nad Labem Krajský soud v Ústí nad Labem dne [datum] vyslovil svou místní nepříslušnost, a věc postoupil Městskému soudu v Praze. Dne [datum] byla žalovaná vyzvána k vyjádření se k žalobě, což učinila podáním došlým soudu dne [datum]. Jednání ve věci proběhla ve dnech [datum], [datum] a [datum]. Na posledním jmenovaném jednání byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta. Proti tomuto rozsudku podal žalobce dne [datum] odvolání. Jednání před Vrchním soudem v Praze jako soudem odvolacím proběhlo dne [datum], kdy byl zároveň rozsudek nalézacího soudu zrušen. Dne [datum] došlo soudu dovolání žalované proti rozhodnutí ze dne [datum], které bylo dne [datum] odmítnuto pro nepřípustnost. Dne [datum] bylo vydáno usnesení o ustanovení znalce z oboru patenty a vynálezy, ekonomika, vyhotovený znalecký posudek došel soudu dne [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání před soudem I. stupně, kde bylo připuštěno rozšíření žalobního nároku na 732.000 Kč, následovala jednání konaná ve dnech [datum] a [datum]. Na posledním jmenovaném jednání nebyla připuštěna další změna žalobního nároku a byl vyhlášen rozsudek ve věci. Proti tomuto rozsudku podali oba účastníci řízení odvolání. Žalobce se dne [datum] taktéž odvolal proti usnesení o nepřipuštění změny žalobního nároku. Dne [datum] byl spis předložen Vrchnímu soudu v Praze, který na jednání konaném dne [datum] rozsudek soudu I. stupně částečně zrušil. Dne [datum] pak rozhodl o odmítnutí žalobcova odvolání proti usnesení o nepřipuštění změny žalobního nároku. Dne [datum] se konalo další jednání před soudem I. stupně, kde bylo povoleno rozšíření žalobního nároku. Následovalo jednání dne [datum], na kterém byl vyhlášen rozsudek. Proti tomuto rozsudku se žalovaná dne [datum] odvolala. Na jednání konaném dne [datum] byl vyhlášen rozsudek Vrchního soudu v Praze, kterým byl rozsudek nalézacího soudu částečně změněn. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] Celkem řízení trvalo deset let a 8 měsíců. 7. Mezi účastníky není spor o průběh tohoto řízení, není mezi nimi spor ani o to, že žalobce uplatnil u žalované dne [datum] svůj nárok. 8. Soud stejně tak jako žalovaná dospěl k závěru, že předmětné řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu. Došlo tedy k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ust. § 13 odst. 1 zákona. Sud se také ztotožňuje se žalovanou, že nemajetkovou újmu, která vznikla žalobci v souvislosti s tímto řízením, je třeba odškodnit v penězích a to postupem dle ust. § 31a odst. 2 zákona, přičemž při stanovení výše zadostiučinění soud postupoval podle § 31a odst. 3 zákona a přihlédl při jejím stanovení k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánu veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného. 9. Soud stanovil, základní částku 16.000 Kč za jeden rok, ve kterém probíhalo posuzované řízení s tím, že za prvé dva roky v poloviční částce a 1.333 Kč za jeden měsíc a stanovil tak základní částku 154.667 Kč. 10. Celkovou délku řízení soud považuje za nepřiměřenou. Z tohoto důvodu také stanovil vyšší základní částku 16.000 Kč za jeden rok, když vycházel z rozmezí, které je přiznáváno zdejším soudem v jiných případech 15.000 Kč až 20.000 Kč. 11. Co se týče složitosti řízení, posuzované řízení bylo do značné míry složité a to jak procesně, tak právně. Bylo třeba provádět dokazování znaleckým zkoumáním. Soud rozhodoval o návrhu na vydání předběžného opatření, o věcné příslušnosti. Účastníci podávali odvolání do rozhodnutí, o kterých rozhodoval odvolací soud. Ve věci bylo prováděno obsáhlejší dokazování. Z tohoto důvodu soud základní částku snížil o 30%. 12. Soud nezaznamenal v jednání poškozeného žádné pochybení, kterým by přispěl k průtahům v řízení. Z tohoto důvodu proto základní částku nijak neupravuje. Žalobce ani nevyužil žádných prostředků k tomu, aby byly průtahy odstraněny. 13. Soud zvýšil základní částku pro postup orgánu veřejné moci během řízení a to konkrétně u Městského soudu v Praze, kdy řízení po vyslovení věcné příslušnosti [datum] bylo nařízeno ústní jednání až [datum]. Pro tento průtah a tento postup v řízení, který značně toto řízení prodloužil, soud navýšil základní částku o 10%. 14. Další navýšení soud učinil pro význam předmětu řízení pro poškozeného, i když se nejednalo o typický pracovně právní spor, šlo o zaplacení částky a o posouzení, zda vytvořený zlepšovací návrh, který vytvořil žalobce pro společnost, ve které byl zaměstnán a která tento zlepšovací návrh užívala, avšak nezaplatila za něj žalobci odpovídající cenu, je autorským dílem a zda má nárok na nároky spojené s tímto zlepšovacím návrhem. Pro tento význam soud zvýšil základní částku o 10%, když řízení po připuštění změny žaloby nakonec probíhalo o částku 732.000 Kč. 15. Další okolností, kterou soud zohlednil při stanovení výše zadostiučinění je probíhající pandemie COVID-19, která propukla na území našeho státu od roku 2020 a citelně zasáhla i chod justice. Vzhledem k tomu, že toto řízení probíhalo také v období roku 2020 až do konce roku 2021, kdy tato pandemická situace stále byla na našem území přítomna, zohledňuje o částku, představující 5% základní částky na zadostiučinění snížil. 16. Celkem tedy soud snížil základní částku o 35% a navýšil o 20%, tedy celkem základní částku snížil o 15% to je o 23.200 Kč, odečteno od částky 154.667 Kč, rovná se 131.467 Kč. Od toho soud odečetl částku 116.000 Kč, kterou žalovaná mimosoudně vyrovnala žalobci a zbývající částku 15.467 Kč soud s úrokem z prodlení od [datum] (ve smyslu ust. § 15 zákona) žalobci přiznal. 17. Nárok na náhradu nákladů řízení soud opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení představující zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, odměnu za zastupování 3.100 Kč za jeden úkon podle § 9 vyhl. Č. 177/1996 Sb., za převzetí a přípravu, sepis žaloby, čili za 2 úkony a 2 režijní paušály ve výši 300 Kč dle § 13 vyhlášky.