27 C 35/2022 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 7. 3. 2022 domáhala finančního zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši 193 372 Kč, která jí vznikla nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Nesprávný úřední postup soudu žalobkyně spatřovala v nepřiměřené délce řízení, které trvalo téměř 10 let. Řízení bylo zahájeno dne 11. 4. 2011 a skončilo 24. 4. 2021. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení ceny za dílo ve výši 2 712 900 Kč, přičemž soudy věc projednávaly pouze na prvním stupni, neboť odvolání žalovaného nebylo věcně projednáno. Žalobkyně uvedla, že věc byla jednoduchá, nicméně v řízení docházelo ke značným průtahům. Žalobkyně požadovala za jeden rok trvání řízení částku 20 000 Kč. Dne 26. 8. 2021 žalobkyně uplatnila u žalované nárok na finanční zadostiučinění, k projednání jejího nároku však v zákonné šestiměsíční lhůtě nedošlo. 2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě rovněž shledala délku řízení za nepřiměřenou a navrhla žalobu zamítnout z důvodu, že žalobkyni v mimosoudním projednání poskytla dostatečné odškodnění ve výši 114 750 Kč. Potvrdila, že žalobkyně podáním doručeným jí dne 26 8. 2021 uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Řízení bylo zahájeno dne 11. 4. 2021 a skončilo 24. 4. 2021. Řízení trvalo vůči žalobkyni 10 let, bylo skutkově a právně složité a zahrnovalo obsáhlé dokazování. V průběhu řízení soud opakovaně vyzýval účastníky k doplnění podání, docházelo ke změnám procesních postojů, kvůli čemuž bylo nutno doplňovat dokazování a žádat o součinnost. Ve věci rozhodoval pouze soud I. stupně, o návrhu na vydání předběžného opatření soudy rozhodovaly na dvou stupních. Žalobkyně se na délce řízení podílela opakovanými žádostmi o odročení jednání. Žalovaná při stanovení konkrétní výše zadostiučinění vyšla z částky 17 000 Kč (ačkoliv žalovaná uváděla 15 000 Kč, výpočtu odpovídá částka 17 000 Kč) za jeden rok řízení a za první dva roky řízení z částky v poloviční výši. Základní částku následně snížila o 20 % z důvodu složitosti a o 5 % pro podíl žalobkyně na délce řízení. 3. Žalobkyně vzala svým podáním ze dne 6. 5. 2022 žalobu částečně zpět co do částky 114 750 Kč, neboť uvedenou částku jí žalovaná vyplanila po podání žaloby dne 5. 4. 2022. Soud proto podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), v platném znění, v souladu s dispozitivním projevem žalobkyně řízení co do částky 114 750 Kč zastavil (výrok I.). 4. Žalobkyně v replice k vyjádření žalované současně sporovala snížení základní částky zadostiučinění z důvodu složitosti věci, neboť ve věci nebylo třeba obsáhlého dokazování. Trvala na tom, že hlavní příčinou nepřiměřené délky řízení byl nekoncentrovaný postup soudu a prodlevy v řízení. 5. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. 6. Z listinných důkazů, přiložených k žalobě a k vyjádření žalované (spis [název soudu] sp. zn. [spisová značka], žádost žalobkyně o náhradu nemajetkové újmy ze dne 26. 8. 2021, doručenka datové zprávy ze dne 26. 8. 2021, přípis žalované ze dne 26. 8. 2021 adresovaný právní zástupkyni žalobkyně, stanovisko žalované ze dne 4. 4. 2022 a výpis z obchodního rejstříku žalobkyně) soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 7. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] se podává, že žalobou doručenou [název soudu] dne 11. 4. 2011 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 712 900 Kč z titulu ceny za dílo provedené na základě smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným – [anonymizováno] [právnická osoba] ze dne 3. 2. 2010, v níž se žalobkyně zavázala provést pro žalovaného mj. dílo spočívající v instalaci fotovoltaického systému pro výrobu elektrické energie a žalovaný se zavázal zaplatit cenu ve výši 4 260 750 Kč plus DPH. Žalovaný ke dni podání žaloby neuhradil žalobkyni fakturu ze dne 25. 2. 2011 obsahující doplatek z ceny díla ve výši 2 712 9000 Kč. Dne 13. 5. 2011 soud vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za žalobu, který uhradila dne 19. 5. 2011. Dne 24. 5. 2011 soud vydal platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný dne 13. 6. 2011 odpor. Dne 15. 6. 2011 soud vyzval žalovaného k vyjádření se k žalobě a téhož dne zaslal odpor žalobkyni. Žalovaný se k žalobě vyjádřil dne 26. 7. 2011. Dne 17. 8. 2011 žalobkyně podala repliku k vyjádření žalovaného. Dne 22. 8. 2011 žalobkyně podala návrh na vydání předběžného opatření, kterým se domáhala uložení povinnosti žalovanému, aby právně nenakládal s nemovitostí. S podáním předběžného opatření uhradila jistotu ve výši 50 000 Kč a soudní poplatek za návrh na vydání předběžného opatření. Usnesením ze dne 23. 8. 2011 soud návrh na vydání předběžného opatření zamítl a žalobkyni vrátil jistotu ve výši 50 000 Kč. Proti usnesení žalobkyně podala dne 19. 9. 2011 odvolání, které odůvodnila dne 19. 9. 2011. Dne 21. 9. 2011 soud vyzval navrhovatele, aby zaplatil soudní poplatek za odvolání. Dne 29. 9. 2011 soud přeposlal odvolání žalovanému. Spis byl předložen [název soudu] dne 11. 10. 2011. Usnesením ze dne 27. 10. 2011 [název soudu] usnesení soudu I. stupně potvrdil, spis byl vrácen [název soudu] dne 2. 11. 2011. V pokynu ze dne 24. 11. 2011 soud vrátil žalobkyni jistotu. Dne 1. 3. 2012 žalobkyně doručila soudu podání ze dne 29. 2. 2012, které představovalo zpětvzetí návrhu na vydání předběžného opatření ze dne 5. 4. 2011 a současně požádala o nařízení jednání ve věci. K tomu soud dne 5. 3. 2012 sdělil žalobkyni, že jednání prozatím nejde nařídit, neboť v senátě jsou projednávány dříve napadlé věci. K pokynu ze dne 10. 4. 2012 byl spis dán na lhůtu do 17. 9. 2012. K pokynu ze dne 27. 9. 2012 soud vyzval žalobkyni, nechť odstraní vady podání ze dne 29. 2. 2012 s tím, že podle soudu zpětvzetí návrhu na nařízení předběžného opatření ze dne 5. 4. 2011 se týká jiného soudního řízení. Dne 24. 10. 2012 soud žalobkyni urgoval k podání vyjádření. Jelikož žalobkyně nereagovala, soud ji dne 13. 12. 2012 informoval, že k podání ze dne 29. 2. 2012 nebude přihlížet. Dne 14. 10. 2013 soud obdržel žádost policejního orgánu o sdělení stavu řízení. Na výzvu reagoval soud dne 29. 10. 2013. K pokynu ze dne 17. 12. 2013 byl spis dán na lhůtu do 28. 3. 2014 k nařízení jednání. Dne 10. 3. 2014 žalobkyně soud urgovala o nařízení jednání, současně se vyjádřila ve věci. Dne 12. 3. 2014 soud vyjádření přeposlal žalovanému, dne 28. 3. 2014 žalobkyně předložil další důkazní návrh. K pokynu ze dne 25. 4. 2014 soud nařídil na 7. 8. 2014 jednání. Dne 30. 7. 2014 žalovaný požádal o odročení jednání, přičemž soud žádosti vyhověl a jednání odročil na 30. 10. 2014. Při jednání dne 30. 10. 2014 soud prováděl dokazování a jednání odročil za účelem provádění dalších důkazů na 26. 1. 2015. Při jednání soud obdržel i vyjádření žalovaného. Dne 30. 10. 2014 soud obdržel žádost žalovaného o odročení jednání. Soud žádosti vyhověl a jednání odročil na 2. 3. 2015. Na jednání dne 2. 3. 2015 soud prováděl dokazování a jednání odročil na 8. 6. 2015 za účelem pokusu o dokončení smírného jednání mezi účastníky a za účelem účastnických výpovědí jednatelů. Dne 5. 6. 2015 žalovaný požádal o odročení jednání z důvodu zdravotní indispozice, soud jednání odročil na 20. 8. 2015 k pokynu ze dne 5. 6. 2015. Dne 19. 8. 2015 žalobkyně požádala o odročení jednání z důvodu dohody stran ve snaze pokračovat o mimosoudním urovnání sporu. Soud žádosti vyhověl a jednání odročil na 29. 10. 2015. K pokynu ze dne 27. 10. 2015 soud zrušil jednání z důvodů na straně soudu. K pokynu ze dne 4. 11. 2015 soud nařídil jednání na 4. 2. 2016. Dne 1. 2. 2016 se žalovaný vyjádřil k dosavadnímu průběhu řízení. K pokynu ze dne 1. 2. 2016 soud vyjádření žalovaného přeposlal žalobkyni. Dne 4. 2. 2016 proběhlo jednání, které bylo dále odročeno na 7. 4. 2016. Dne 5. 2. 2016 žalobkyně předložila soudu seznam správních spisů, které by si měl soud vyžádat. Dne 9. 2. 2016 soud vyžádal správní spisy. Dne 6. 4. 2016 soud obdržel žádost žalovaného o odročení jednání, soud žádosti vyhověl a jednání odročil na 9. 5. 2016 z důvodu nemoci právního zástupce žalovaného. Dne 29. 4. 2016 soud obdržel návrh na provedení důkazů výslechem účastníka a návrh na odročení jednání ze strany žalovaného, dne 3. 5. 2016 svou žádost doplnil. K pokynu ze dne 4. 5. 2016 soud jednání odročil na 27. 6. 2016. Jednání dne 27. 6. 2016 proběhlo v nepřítomnosti žalobkyně a z tohoto důvodu nebyly provedeny soudem jako důkaz vyžádané správní spisy. Soud dále jednání odročil na 15. 9. 2016. Dne 9. 9. 2016 žalovaný požádal o odročení jednání z důvodu pobytu v cizině jednatele žalovaného, k pokynu ze dne 12. 9. 2016 soud jednání odročil na 28. 11. 2016. Dne 13. 9. 2016 žalovaný požádal o odročení jednání z důvodu kolize, soud jednání k pokynu ze dne 14. 9. 2016 odročil na 1. 12. 2016. Dne 16. 11. 2016 žalovaný požádal o odročení jednání z důvodu pracovní cesty j