28 C 104/2018-75 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobce se podanou žalobou domáhal po soudu určení, že pohledávka žalovaného 1) společnosti [právnická osoba] za žalovanou 2) [celé jméno žalované] (dále jen žalovaná) a žalovaným 3) [jméno] [příjmení] neexistuje. Žalobce ve svých tvrzeních uvedl, že žalovaná nabyla kupní smlouvou ze dne [datum] vlastnictví nemovitostí - pozemku par. [číslo] par. [číslo] včetně budovy č. e. 75 na tomto pozemku stojící a pozemku [parcelní číslo], zapsaným na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [část Prahy] [katastrální uzemí] (dále jen nemovitosti). Žalobce pak poskytl žalované na pořízení těchto nemovitostí půjčku ve výši 7 000 000 Kč. Tuto půjčku pak žalovaná stvrdila dohodou o dluhu ze dne [datum]. Pro případ prodlení se pak žalovaná zavázala převést žalobci nemovitosti za podmínek sjednaných v čl. X smlouvy. Žalovaná svůj závazek vrátit poskytnout půjčku nesplnila, stejně tak svůj závazek převést na žalobce vlastnické právo k nemovitostem. Vedle tohoto žalovaná uzavřela v souvislosti s uzavřením dohody o uznání dluhu se žalobcem dne [datum] smlouvu o převodu vlastnictví k nemovitostem, když obsahem práv a závazků z této smlouvy vyplývající byl zajišťovací převod vlastnického práva k nemovitostem. V současné době je proti žalované a žalovanému 3) vedeno exekuční řízení na základě usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], kdy na podle tohoto usnesení byl vydán exekutorkou JUDr. [jméno] [příjmení] exekuční příkaz ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], k provedení exekuce prodejem nemovitostí. Žalobce má za to, že předmětná pohledávka, pro kterou je vedena exekuce na majetek žalované a žalovaného 3) zanikla zaplacením, když dluh odpovídající vymáhané pohledávce byl uhrazen právnímu předchůdci žalovaného 1), společnosti [právnická osoba], neboť tato společnost z tohoto důvodu dopisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy, kterou byla vymáhaná pohledávka postoupena žalovanému 1). Vzhledem k tomu, že žalobce má za žalovanou nesplacenou pohledávku, která je zajištěna převodem vlastnického práva k nemovitostem a současně nemovitosti jsou jediným majetkem žalované, kterým může v budoucnu zaplatit pohledávku žalobce, což by nebylo možné v případě zpeněžení v exekučním řízení vedené proti žalované a žalovanému 3), pro výše popsanou pohledávku žalovaného 1), která neexistuje, resp. zanikla, má žalobce naléhavý právní zájem na tomto určení. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo řízení ve vztahu k žalovanému 1) zastaveno, neboť tento byl vymazán z obchodního rejstříku a ztratil tak způsobilost být účastníkem řízení. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla žaloba o určení neexistence pohledávky ve vztahu k žalované vyloučena k samostatnému řízení z důvodu, že proti žalované 2) bylo vedeno insolvenční řízení a toto řízení je tak ze zákona přerušeno. Pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 6. 3. [číslo], č. j. [číslo jednací] byla žaloba na určení, že neexistuje pohledávka žalovaného 1) za žalovaným 3) zamítnuta (výrok I.) a současně bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) Žalovaná k věci samé uvedla, že žalobcem uvedený stav odpovídá realitě a žaloba je podaná po právu. Ústní jednání bylo nařízeno na den [datum]. Z účastni na jednání se jak žalobce, tak žalovaná omluvili; o odročení jednání nepožádali. Soud proto jednal v jejich nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř. Podle ust. § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Na základě shora uvedeného a s odkazem na citované zákonné ustanovení, posoudil soud věc po právní stránce následovně: soudní praxe ve své rozhodovací činnosti dovodila, že naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobce nebo právní vztah, na kterém je účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Určovací žaloba má povahu preventivní; jejím účelem je poskytnout ochranu právnímu postavení (právu) žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva, a naopak, není namístě tam, kde právní vztah nebo právo již porušeny byly, a kde je žalobci k dispozici žaloba o splnění povinnosti, neboť v takovém případě prevence již pozbývá smyslu a přiléhavou se stává reparace v podobě odstranění následků porušení práva. Proto v případě lze-li žalovat na plnění, odpadá právní zájem na určení právního vztahu nebo práva. Avšak i v případě, že lze žalovat na splnění povinnosti, připouští soudní praxe (NS 3 Cdon 1338/96), že je naléhavý právní zájem na určení dán, jestliže rozhodnutí o určovací žalobě je způsobilé vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu a svými důsledky předejít případným dalším žalobám na plnění, anebo jestliže případná žaloba o splnění povinnosti nevystihuje (nemůže vystihnout) celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva (a naopak určovací žaloba tak činí účinněji než jiné procesní prostředky). Uvedené funkce určovací žaloby tak korespondují právě s podmínkou, aby na určení právního vztahu nebo práva byl naléhavý právní zájem; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude splněna ani tato podmínka. V takovém případě soud, aniž by se zabýval věcí samou (otázkami aktivní a pasivní legitimace), žalobu o určení zamítne. Vzhledem k tomu, že určovací žaloby slouží potřebám praktického života a nemohou vést ke zbytečnému rozmnožování sporů, je nedostatek naléhavého právního zájmu důvodem, pro který určovací žaloba neobstojí. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17.4.2014, sp.zn. 33 Cdo 1734/2014). Již ze samotných skutkových tvrzení žalobce a shora uvedených skutečností, je zřejmé, že žaloba nemůže obstát, pro nedostatek naléhavého právního zájmu na určení. Je prvotně na žalobci, aby tvrdil, že na věci má naléhavý právní zájem, avšak vzhledem k tomu, že žalovaný 1), o jehož pohledávku za žalovanou a žalovaným 3) se mělo jednat, neexistuje, neboť byl vymazán z obchodního rejstříku, nemůže mít žalobce na určení naléhavý právní zájem a tento naléhavý právní zájem nemůže ani„ dotvrdit“, protože jeho právní postavení by se i v případě vyhovění určovací žalobě nijak nezměnilo. Tato žaloba je proto za situace, kdy žalovaný 1), jakožto věřitel namítané pohledávky byl vymazán z obchodního rejstříku, naprosto bezpředmětná. Z tohoto důvodu se soud nezabýval věcí samou, neboť by to bylo nadbytečné, když podmínka naléhavého právního zájmu na určení nebyla naplněna a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování, nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že byla žalovaná ve sporu plně úspěšná, avšak žádné náklady řízení jí nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.