37 C 112/2021-75 — Obvodní soud pro Prahu 2

I. Základ sporu 1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 200 000 Kč coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Okresního soudu ve [obec] (dále též„ OS“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení“). 2. Podstata sporu v projednávané věci tak spočívá pouze v posouzení důvodnosti nároku žalobkyně ve světle požadavků kladených zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) pro dovození odpovědnosti žalované. II. Obsah žaloby a souvisejících vyjádření a průběh řízení 3. Žalobkyně ve své žalobě uváděla, že původní řízení bylo zahájeno dne [datum] a skončeno dne [datum]. Původní řízení tedy dle žalobkyně trvalo 4 roky. Žalobkyně zdůrazňovala, že původní řízení považuje za nepřiměřeně dlouhé. K tomu odkázala na své 4 urgence ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], kterými usilovala o urychlení původního řízení. Žalobkyně se proto domáhala zaplacení částky 200 000 Kč coby náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým původním řízením, aniž by blíže odůvodnila výši požadované částky. 4. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] rekapitulovala původní řízení a dále uvedla, že v původním řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠK. Žalovaná proto navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony. 5. Soud rozhodl ve věci samé postupem dle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně i žalovaná s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasily a ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů III. Skutková zjištění 6. Z nesporných tvrzení účastníků a z předložených listinných důkazů (stanovisko žalované ze dne [datum]) vzal soud za prokázané, že žalobkyně u žalované podáním doručeným žalované dne [datum] uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění z důvodu nepřiměřeně dlouhého řízení vedeného u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná vypořádala žádost žalobkyně svým stanoviskem ze dne [datum], když tuto žádost zamítla. 7. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná). 8. Ze spisu vedeného u OS pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení): -) Dne [datum] podala k Okresnímu soudu ve [obec] žalobkyně [celé jméno žalobkyně] žalobu proti žalovaným [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] o náhradu nemajetkové újmy ve výši 10 000 000 Kč. -) Dne [datum] soud vyzval žalobkyni k odstranění vad žaloby. -) Dne [datum] žalobkyně žalobu doplnila. -) Dne [datum] soud žalobu odmítl. -) Dne [datum] podala žalobkyně odvolání. -) Dne [datum] [název soudu] napadené rozhodnutí změnil tak, že se žaloba neodmítá. -) Dne [datum] soud vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za žalobu. -) Dne [datum] požádala žalobkyně o přiznání osvobození od soudních poplatků. -) Dne [datum] soud přiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků a vyzval žalované k podání vyjádření k žalobě. -) Dne [datum] podali žalovaní vyjádření k žalobě. -) Dne [datum] si soud vyžádal rozsudky s doložkami právní moci. -) Dne [datum] soud nařídil jednání. -) Dne [datum] se konalo jednání, na kterém byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta. -) Dne [datum] podala žalobkyně odvolání. -) Dne [datum] byl spis předložen [název soudu]. -) Dne [datum] podali žalovaní vyjádření k odvolání. -) Dne [datum] nařídil [název soudu] jednání na [datum]. -) Dne [datum] požádala žalobkyně žádost o odročení jednání. -) Dne [datum] bylo jednání odročeno na [datum]. -) Dne [datum] se konalo jednání před [název soudu]. Jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na den [datum]. -) Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo napadené rozhodnutí potvrzeno. -) Dne [datum] podala žalobkyně dovolání. -) Dne [datum] soud vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za dovolání. -) Dne [datum] požádala žalobkyně o přiznání osvobození od soudních poplatků v dovolacím řízení. -) Dne [datum] soud přiznal žalobkyni pro dovolací řízení osvobození od soudních poplatků. -) Dne [datum] byl spis předložen dovolacímu soudu. -) Dne [datum] [název soudu] dovolání odmítl. Rozhodnutí dovolacího soudu nabylo právní moci dne [datum], čímž řízení skončilo. 9. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními. IV. Právní posouzení projednávané věci soudem 10. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení. 11. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. 12. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 13. Jak je uvedeno shora, žalobkyně se domáhala zadostiučinění ve výši 200 000 Kč za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u OS. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy. 14. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 15. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ([číslo] Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury [název soudu] (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení. 16. Podle stanoviska [název soudu], sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne [datum], je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení [název soudu] dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu. 17. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i [název soudu]) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. r