37 C 193/2021-46 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Svojí žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky. Tvrdila přitom, že její aktivní legitimace je dána na základě smluv o postoupení pohledávek uzavřených dne 5. 8. 2021 mezi [právnická osoba] a.s. a společností [právnická osoba] a dne 7. 8. 2021 mezi žalobkyní a [právnická osoba] a.s. Dále uvedla, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] dne 18. 9. 2019 Smlouvu o [příjmení] půjčce č. 2905202 (dále též„ Smlouva“), v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000Kč a žalovaný se zavázal, že tento úvěr splatí v pravidelných měsíčních splátkách, spolu se smluvním úrokem ve výši 9,99 % p.a. a s dalšími poplatky dle Smlouvy a ceníku, přičemž bude dodržovat dohodnuté podmínky. Ačkoliv byla žalovanému zápůjčka vyplacena, ten řádně a včas nesplácel, pročež dne 23. 6. 2021 došlo k zesplatnění jeho dluhu. K žalované částce žalobkyně uvedla, že sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 188 770,24 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 16 725,41 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 081,31 Kč a z dlužných poplatků ve výši 2 893,12 Kč. Rovněž uvedla, že požaduje zaplacení úroku ve výši 9,99 % ročně z částky 188770,24 KČ od 15. 7. 2021 do zaplacení, jakož i úrok z prodlení v zákonné výši z částky 188770,24 KČ od 15. 7. 2021 do zaplacení. K tomu žalobkyně zdůrazňovala, že žalovanému zaslala předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, k jednání se nedostavil, ač byl řádně předvolán, ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, proto soud věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Z důkazů provedených na jednání dne 23. 6. 2022 (in conncreto z potvrzení úplaty ze dne 6. 8. 2021, souhrnného výpisu pohybů na účtu č. 491157, akceptace návrhu smlouvy o rychlé půjčce ze dne 18. 9. 2019, ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby společnosti [právnická osoba], oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 10. 2021, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 8. 2021, produktových podmínek pro osobní úvěry [právnická osoba], předžalobní výzvy ze dne 1. 10. 2021, seznamu odeslaných předžalobních výzev [právnická osoba] a.s., seznamu odeslaných oznámení o postoupení pohledávek, návrhu o uzavření smlouvy o rychlé půjčce č. 2905202, prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne 23. 6. 2021, přehledu podacích čísel ze dne 26. 8. 2021, rámcové smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018, potvrzení přehledu podacích čísel zesplatnění ze dne 23. 8. 2021 a z všeobecných obchodních podmínek společnosti [právnická osoba]) má soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným Smlouvu o Rychlé půjčce č. 2905202 s tím, že poskytnutá výše úvěru činila 200 000 Kč, první splátka byla dne 21. 10. 2019, výše první splátky činila 2 049,50 Kč, každá další splátka byla splatná vždy k 20. dni v měsíci, a výše každé další splátky činila 3 252 Kč s tím, že úvěr měl být splácen 1 úrokovou a 96 anuitními splátkami. Strany si přitom sjednaly úrok ve výši 9,99 % ročně z dlužné částky. Protože žalovaný řádně a včas nesplácel, právní předchůdkyně přistoupila v souladu s uzavřenou smlouvou dne 23. 6. 2021 k zesplatnění celého dluhu. Poté byla pohledávka za žalovaným postoupena dne 5. 8. 2021 na [právnická osoba] a.s. a dne 7. 8. 2021 na žalobkyni. Výše postoupené jistiny činila 188 770,24 Kč a žalovaný byl o postoupení řádně informován. Dne 1. 10. 2021 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. 4. Po právní stránce soud posoudil jako spor ze smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), resp. ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na skutečnost, že žalovaný zůstal po celou dobu řízení pasivní a neuvedl ničeho na svoji obranu, jakož i na zjištěný skutkový stav, dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok je po právu. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, řádně a včas nesplácel, pročež se ocitl v prodlení a došlo k zesplatnění celé dlužné částky. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl. Úroky z prodlení (resp. jejich výše) jsou odůvodněny § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 627,4 Kč. 6. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 667 Kč a z odměny za právní zastoupení dle § 7 bod č. 5) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), kdy tak za jeden úkon právní služby přísluší částka 8 780 Kč. 7. V daném případě žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení za 3 úkony právní služby, přičemž soud se s jejím návrhem ztotožnil. Jinak řečeno, v projednávané věci byly provedeny 3 úkony právní služby, tj. celkem 26 340 Kč. Konkrétně se jednalo o následující úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu: (i) převzetí věci, (ii) předžalobní výzva a (iii) podání žaloby, a dále 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. 900 Kč. Částka 27 240 Kč (za 3 úkony právní služby a 3 režijní paušály) pak byla navýšena o 21% DPH na 32 960,4 Kč. Celková částka nákladů řízení tak činí 40 627,4 Kč.