37 C 21/2021-210 — Obvodní soud pro Prahu 2

I. Základ sporu 1. Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení částky 241 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši (po zpěvzetí co do částky 59 000 Kč, o kterém soud rozhodl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Svůj nárok do výše 60 000 Kč s příslušenstvím přitom opíral o tvrzený nesprávný úřední postup, resp. nepřiměřenou délku trestního řízení vedeného u [anonymizována čtyři slova] (dále též„ OS“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení“), když požadovaná částka ve výši 60 000 Kč s příslušenstvím podle žalobce představovala přiměřené zadostiučinění, kterého by se mu mělo dostat za způsobenou nemajetkovou újmu. Dále svůj nárok do výše 181 000 Kč s příslušenstvím opíral o tvrzené nezákonné rozhodnutí (usnesení policejního orgánu Policie České republiky, Obvodní ředitelství policie [obec] II, služba kriminální policie a vyšetřování, odbor obecné kriminality čj. KRPA [číslo] ze dne [datum]), když požadovaná částka ve výši 181 000 Kč s příslušenstvím podle žalobce představovala přiměřené zadostiučiněné, kterého by se mu mělo dostat za způsobenou nemajetkovou újmu. 2. Podstata sporu v projednávané věci tak spočívá v posouzení důvodnosti nároku žalobce, resp. posouzení naplnění podmínek vyžadovaných zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) pro dovození odpovědnosti žalované a popř. v otázce posouzení výše přiměřeného zadostiučinění, které by žalobci mělo náležet. V projednávané věci je rovněž podstatné, že žalovaná vznesla námitku promlčení. II. Obsah žaloby a souvisejících vyjádření a průběh řízení 3. Žalobce se svojí žalobou domáhal jednak náhrady újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým původním řízením a dále pak i náhrady újmy způsobené nezákonným rozhodnutím (samotným trestním stíhání). 4. Žalobce ve své žalobě uváděl, že byl v procesním postavení obžalovaného účastníkem trestního řízení vedeného [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], přičemž rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], opravným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci téhož dne, byl žalobce zproštěn obžaloby z uvedených skutků, neboť jednak v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem, jednak nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný. 5. Žalobce zdůrazňoval, že trestním stíháním bylo zasaženo do jeho základních lidských práv, především do jeho práva na spokojený život a na soukromí, neboť téměř 6 let trvající trestní řízení mu způsobovalo výraznou psychickou zátěž. Namísto běžných každodenních věcí se musel zabývat svou obhajobou, přičemž o vedení trestního řízení byl informován široký okruh jeho přátel, jejichž svědectví bylo součástí jeho obhajoby, jeho bývalí kolegové v zaměstnání a jeho rodina, kdy tyto osoby věděli o obviněních, která vůči němu byla vznesena, což on sám pociťoval jako úkorný stav. Trestní řízení bylo zároveň vedeno neúměrně dlouhou dobu, hlavní líčení bylo nutno opakovat, neboť soud neoprávněně nerozhodl o přiznání práva na bezplatnou obhajobu, v rámci trestního řízení byly použity neoprávněné důkazní prostředky, jako nezákonně realizovaná fotorekognice a především policejní orgán, poté, co prolustroval soukromou e-mailovou schránku žalobce, tuto učinil součástí trestního spisu, přičemž s veškerým jejím obsahem, který z velké části vůbec nesouvisel s předmětem trestního řízení, se tak nezákonně seznamovali poškození [příjmení]. [příjmení] a M. [příjmení], čímž došlo k neoprávněnému zásahu žalobce do jeho práva na soukromí. 6. V neposlední řadě žalobce uvedl, že svůj nárok uplatnil u žalované dne [datum]. Žalovaná však v zákonné lhůtě jeho nárok nevypořádala. 7. Žalobce se proto domáhal zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím. 8. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Dále uvedla, že činí nespornou skutečnost, že žalobce u ní přípisem, doručeným žalované dne [datum], uplatnil svůj tvrzený nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši jako v projednávané žalobě. Konečně žalovaná zdůraznila, že ze samotné žaloby není patrné, z jakého konkrétního právního titulu dle OdpŠk se žalobce domáhá náhrady újmy. Žalovaná k tomu dodala, že dokud žalobce neupřesní, o jaký titul ve smyslu OdpŠk svůj nárok opírá, nebude se moci k žalobě vyjádřit. 9. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce svoji žalobu co do částky 59 000 Kč zpět s tím, že uvedl, že žalovaná mu tuto částku plnila dne [datum] O tomto zpětvzetí rozhodl soud usnesením ze dne [datum] tak, že řízení co do částky 59 000 Kč zastavil. Tímto usnesením byl také žalobce vyzván nechť upřesní, z jakého odpovědnostního titulu svůj nárok dovozuje. 10. Podáním ze dne [datum] žalobce doplnil v reakci na výzvu soudu svoji žalobu, když uvedl, že svůj nárok opírá o nezákonné zahájení trestního stíhání usnesením Policie ČR, čj. [číslo], které mu bylo doručeno dne [datum], a neúměrnou délku trestního stíhání, které trvalo od uvedeného zahájení trestního stíhání do vyhlášení usnesení odvolacího soudu dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kterým bylo zamítnuto odvolání státního zástupce proti zprošťujícímu rozsudku soudu I. stupně. Nezákonné trestní stíhání trvalo bezmála 6 let, po tuto dobu byl žalobce nucen žít v dlouhodobé nejistotě o výsledek trestního řízení, čímž bylo zásadním způsobem zasaženo do jeho základních lidských práv a svobod, především do práva na spokojený život. 11. V doplnění žaloby ze dne [datum] pak žalobce shrnul svoje pracovní zkušenosti od roku 1995 do současnosti. K zásahům trestního stíhání do jeho profesního a osobního života uvedl, že po ukončení působení v diplomatických službách se vždy snažil dosáhnout obdobných pracovních příležitostí, a to v oblasti veřejného sektoru, přičemž od července [rok] měl tuto skutečnost velmi ztíženu probíhajícím trestním řízením. Dále vymezil následující zásahy nezákonného trestního stíhání do svého života. Zaprvé, žalobce poukázal na způsob doručení písemnosti policisty do jeho zaměstnání u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Zadruhé, uvedl, že pociťoval jako zásah do svých práv i zákrok policie, který následoval poté, co se k podání vysvětlení dostavil v doprovodu svého obhájce. Ten měl policii sdělit, že žalobce využívá svého práva a nebude ve věci vypovídat, avšak osobně se žalobce tohoto aktu neúčastnil s tím, že se nachází před policejní služebnou. Policisté následně žalobce před služebnou donutili pomocí hmatů a chvatů a nasazení pout se na služebnu fyzicky dostavit, a to při situaci, kdy žalobce uvedl policistům, že jeho zdravotní stav není dobrý a že je mu po zdravotní stránce špatně, když tato situace měla za následek i hospitalizaci žalobce s diagnózou otřesu mozku. Zatřetí, žalobce dotvrdil, že jeho trestní stíhání bylo medializováno. Navíc skutečnost trestního stíhání žalobce s detaily tohoto stíhání se dostala do povědomí prostředí [stát. instituce] (dále též„ MZV“) a tato informace se rozšířila nejenom po tomto ministerstvu, tj. mezi zaměstnance MZV a tedy do okruhu žalobcových spolupracovníků a známých a přátel, kteří s ní byli nebo přinejmenším mohli být obeznámeni. Začtvrté, v době, kdy byl žalobce zaměstnán jako manažer obchodu a zakázek, investic a dotací u [příjmení] nemocnice, a.s., působil zde jako ředitel Ing. [jméno] [příjmení], který v té době věděl o tom, že žalobce je trestně stíhán. Ze strany zaměstnavatele přitom měl být na žalobce vyvíjen nátlak, aby žalobce z důvodu trestního stíhání tuto práci opustil. Zapáté, žalobce tvrdil, že se v době po ukončení práce v diplomatických službách v mnoha případech účastnil výběrových řízení na různých ministerstvech, která vzhledem k jeho bohatým profesním zkušenostem končila konstatováním, že ve výběrových řízeních uspěl. Nicméně vzhledem k probíhajícímu trestnímu řízení byl žalobce na trhu pracovních příležitostí jednoznačně diskvalifikován, neboť dle dikce služebního zákona je osoba, která je trestně stíhána, automaticky postavena mimo výkon státní služby, takže fakticky je nemyslitelné, že by nějaký zaměstnavatel fungující v rámci režimu státní služby trestně stíhanou osobu zaměstnal. Navíc díky probíhajícímu trestnímu řízení žalobce nemohl získat bezpečnostní prověrku nutnou pro práci na takovémto postu, neboť u trestně stíhané osoby je bezpečnostní prověrka automaticky suspendována a víceméně je takové osobě odebrána. K tomu zdůraznil, že tím byl frustrován. Zašesté, žalobce poukázal na skutečnost, že policejní orgán nezákonně provedl lustraci (včetně jejího vytištění) e-mailové komunikace žalobce, o níž provedl dne [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] písemné vyhodnocení, které bylo součástí spisu a se kterým měli možnost účastníci trestního řízení, tedy i poškozená [příj