37 C 66/2022-41 — Obvodní soud pro Prahu 2

I. Základ sporu 1. Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení částky 40 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u [název soudu] (dále též„ OS“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení“). Dlužno poznamenat, že předmětem původního řízení byl nárok žalobce za náhradu újmy způsobené mu mocí veřejnou (tj. jednalo se o tzv. kompenzační řízení). 2. Podstata sporu v projednávané věci tak spočívá pouze v posouzení důvodnosti nároku žalobce, a to prizmatem zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). II. Obsah žaloby a souvisejících vyjádření a průběh řízení 3. Žalobce ve své žalobě uváděl, že původní řízení bylo zahájeno dne [datum] (uplatněním nároku u žalované) a skončeno dne [datum] (doručením rozsudku [název soudu] jako soudu odvolacího). Celková délka původního řízení tak byla 2 roky a 4 měsíce. K tomu odkázal na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (déle též„ ESLP“) [příjmení] proti České republice ze dne [datum], [číslo]. Žalobce zdůrazňoval, že předmětem původního řízení byl nárok žalobce na náhradu újmy způsobené mu nezákonným trestním stíháním. V této souvislosti pak podrobně popisoval, jaké dopady do jeho života mělo jeho nezákonné trestní stíhání. Uváděl přitom, že se po dobu kompenzačního řízení nalézal v náročné životní situaci, byl nepřiměřeně dlouhou dobu ponechán v nejistotě ohledně jeho možného výsledku, který měl značný význam pro jeho ekonomickou situaci. Nepřiměřeně dlouhá doba předmětného řízení se rovněž měla odrážet na jeho psychickém stavu; končení kompenzačního řízení pro něj mělo znamenat onu pomyslnou tečku za příkořím, které mu bylo způsobeno nezákonným rozhodnutím. 4. Pokud jde o žalovanou částku, žalobce uvedl, že k ní dospěl tak, že v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu požadoval 30 000 Kč za první dva roky původního řízení a 10 000 Kč za další 4 měsíce délky původního řízení. Přihlédl přitom k tomu, že v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu by podle jeho názoru mělo dojít k navýšení základní sazby o 50 %, a to z důvodu zvýšeného významu původního řízení pro žalobce. 5. Žalobce se proto domáhal zaplacení částky 40 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. 6. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Dále uvedla, že při mimosoudním projednání uplatněného nároku dospěla k závěru, že délku původního řízení je třeba hodnotit jako přiměřenou a v původním řízení tak nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk. 7. Žalovaná proto navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony. 8. Dne [datum] se ve věci konalo jednání, na kterém strany setrvaly na svých argumentech. Na tomto jednání pak bylo provedeno dokazování a vynesen rozsudek. III. Skutková zjištění 9. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce dne [datum] uplatnil u žalované svůj nárok z důvodu a ve výši jako v projednávané žalobě. Žalovaná vypořádala tento nárok svým stanoviskem ze dne [datum], když žalobcovu žádost zamítla. 10. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná). 11. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce uplatnil svoji žádost o náhradu majetkové a nemajetkové újmy v souvislosti s řízením vedeným u [název soudu], pod sp. zn. [spisová značka], u žalované dne [datum]. V této věci pak byla podána žaloba, o které rozhodoval [název soudu] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. 12. Ze spisu vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení): -) Dne [datum] podal žalobce [celé jméno žalobce] žalobu proti České republice – Ministerstvu spravedlnosti o náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním. -) Dne [datum] soud žalobce vyzval k odstranění vad žaloby. -) Dne [datum] žalobce odstranil vady žaloby. -) Dne [datum] soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku. -) Dne [datum] žalobce požádal o přiznání osvobození od soudních poplatků. -) Dne [datum] soud zamítl návrh žalobce na přerušení řízení. -) Dne [datum] žalobce doložil své poměry. -) Dne [datum] soud vyzval žalobce k upřesnění majetkových poměrů. -) Dne [datum] žalobce upřesnil své majetkové poměry. -) Dne [datum] soud přiznal žalobci osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu a vyzval žalovanou k podání vyjádření k žalobě. -) Dne [datum] podala žalovaná vyjádření. -) Dne [datum] žalobce vzal částečně žalobu zpět. -) Dne [datum] soud řízení částečně zastavil. -) Dne [datum] soud nařídil jednání na den [datum]. -) Dne [datum] podal žalobce vyjádření. -) Dne [datum] se konalo jednání. -) Dne [datum] si soud vyžádal zprávy od různých institucí. -) Dne [datum] se konalo jednání. Jednání bylo odročeno za účelem vyčkání odpovědi od nemocnice [ulice]. -) Dne [datum] se konalo jednání. Byl zde vyhlášen rozsudek. -) Dne [datum] podala žalovaná odvolání. -) Dne [datum] podal žalobce odvolání. -) Dne [datum] soud vyzval žalobce k doplnění odvolání. -) Dne [datum] žalobce odvolání doplnil. -) Dne [datum] soud vyzval žalovanou k podání vyjádření k odvolání. -) Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu. -) Dne [datum] odvolací soud vydal rozsudek, kterým byl napadený rozsudek částečně změněn. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne [datum], čímž řízení skončilo. 13. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními. IV. Právní úprava na projednávanou věc dopadající 14. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení. 15. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. 16. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 17. Podle § 15 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 18. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí téhož zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. V. Právní posouzení projednávané věci soudem 19. Jak je uvedeno shora, žalobce se domáhal zadostiučinění ve výši 40 000 Kč s přísl. za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u [název soudu] pod sp zn. [spisová značka]. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy. 20. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012,