41 C 157/2014-266 — Obvodní soud pro Prahu 2

I. Základ sporu 1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 232 600 Kč s příslušenstvím představující náhradu nemajetkové újmy z nepřiměřeně dlouhého řízení vedeného u Krajského soudu v Brně (dále též„ KS“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení“). 2. Podstata sporu v projednávané věci tak spočívá pouze v posouzení důvodnosti nároku žalobkyně, resp. v otázce posouzení výše přiměřeného zadostiučinění, které by žalobkyni mělo náležet. 3. Pro projednávanou věc je rovněž významné, že zdejší soud již meritorně tuto věc jednou posuzoval, když rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žalobu zamítl. Dlužno poznamenat, že tento rozsudek byl potvrzen Městským soudem v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] Nejvyšší soud jako soud dovolací nicméně svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jakož i rozsudek zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Soudu I. stupně přitom uložil, aby se k případným tvrzením žalobkyně zabýval existencí incidenčních sporů, jejichž (nepřiměřená) délka je v příčinné souvislosti s prodloužením délky hlavního konkursního řízení. II. Obsah žaloby a souvisejících vyjádření 4. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky představující náhradu nemajetkové újmy z nepřiměřeně dlouhého řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka]. Konkurzní řízení bylo zahájeno doručením návrhu, které na sebe podal sám úpadce, a to dne 20. 12. 2000, prohlášení konkurzu bylo vydáno Krajským soudem v Brně dne 4. 10. 2001 s tím, že přihlášku pohledávky ve výši 465 193 Kč přihlásila matka žalobkyně paní [jméno] [příjmení] dne 29. 10. 2001. Dne 17. 4. 2006 matka žalobkyně zemřela a pohledávku zdědily po matce žalobkyně dvě dcery, mezi nimiž byla i žalobkyně, každá jednou polovinou. Žalobkyni a její sestře v rámci rozvrhového usnesení byla dána částka 759 Kč. Dle žalobkyně konkurzní řízení trvalo celkem 12 let 8 měsíců a 29 dní. Sama žalobkyně podala 3 stížnosti na průtahy v řízení, matka žalobkyně se pak nedožila konce řízení, sama žalobkyně je již vyššího věku, dlouhodobě se léčí s vysokým krevním tlakem. Úroky z prodlení žalobkyně požaduje ode dne, kdy byla žalované doručena žádost o poskytnutí zadostiučinění za nesprávný úřední postup, tj. ode dne 20. 9. 2013. Žalobkyně ve svém dalším vyjádření rovněž uvedla, že v dubnu 2015 obdržela z konkurzního řízení částku 379 Kč. Na její podané tři stížnosti, pak místopředseda krajského soudu reagoval tak, že ve vztahu ke třetí stížnosti tuto považoval za důvodnou, dle žalobkyně to znamená, že v konkurzním řízení k průtahům docházelo, kdy však předseda krajského soudu tuto situaci omlouval nedobrou personální situací tohoto soudu především na pozicích soudu. Již v odpovědích na první a druhou stížnost je konstatováno, že konkurzní řízení nemůže být díky značné vytíženosti příslušné soudkyně rychlejší, objektivní důvody tomu brání, aby soud postupoval rychleji, což však nemůže dle žalobkyně vést k tíži žalobkyni, kdy nelze rezignovat na snahu projednávat a rozhodovat jednotlivé věci v přiměřené lhůtě a rovněž se nelze spokojit s trvale nežádoucím stavem jen proto, že tento stav, který má vliv na délku jednotlivých řízení se v českém soudnictví vyskytuje již delší dobu. 5. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žalobkyně u ní dne 20. 9. 2013 uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 232 600 Kč, k projednání došlo dne 21. 2. 2014, kdy žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu a zadostiučinění v penězích žalobkyni nebylo poskytnuto. Dle žalované délka předmětného konkurzního řízení vzhledem k relevantním okolnostem je přiměřená, když konkurzní řízení je řízením specifickým, odlišným od běžného občanskoprávního řízení, do posuzovaného konkurzu bylo přihlášeno celkem 612 věřitelů, ještě v roce 2006 probíhalo 12 incidenčních sporů, kdy majetek patřící do konkurzní podstaty byl obtížně zpeněžitelný, kdy byl tvořen pozemky a nemovitostmi z níž mnohé byly zchátralé a postavené na pozemcích jiného vlastníka. Jednalo o extrémně složité konkurzní řízení. Žalobkyně nastoupila jako dědička po své matce do řízení v roce 2007, kdy do té doby jí vznikala zprostředkovaná a tudíž méně intenzivní nemajetková újma. Případný úrok z prodlení je přitom podle žalované možno požadovat až ode dne 21. 3. 2014. III. Skutková zjištění 6. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobkyně uplatila svůj nárok u žalované dne 20. 9. 2013. Žalovaná pak žalobkyni nárok na zadostiučinění nepřiznala. 7. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná). 8. Ze spisu vedeného Krajského soudu v Brně, sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne 20. 12. 2000 byl ke Krajskému obchodnímu soudu v [obec] podán návrh [anonymizována tři slova] [obec] jako úpadce na prohlášení konkurzu, kdy doložil seznam příloh s pohledávkami, usnesením ze dne 4. 10. 2001 byl na majetek dlužníka, [anonymizována tři slova] [obec], prohlášen konkurz, kdy usnesení nabylo právní moci dne 9. 10. 2001, byl ustanoven správce konkurzní podstaty, JUDr. [jméno] [příjmení], advokát, věřitelé byli vyzváni k přihlášení pohledávek do konkurzu, byly dány pokyny správci konkurzní podstaty. Dne 14. 11. 2001 byla svolána schůze konkurzních věřitelů, schůze konkurzních věřitelů proběhla dne 14. 12. 2001, správce konkurzní podstaty zprávou ze dne 12. 12. 2001 sdělil hodnocení stavu konkurzní podstaty a její charakteristiku. Dne 16. 5. 2002 správce konkurzní podstaty předložil zprávu spolu se soupisem konkurzní podstaty, kdy ke dni 22. 3. 2002 bylo podáno celkem 608 přihlášek pohledávek do konkurzu, poté byla správci konkurzní podstaty usnesením ze dne 29. 5. 2002 přiznána záloha na náklady konkurzu, přezkumné jednání bylo nařízeno na den 25. 10. 2002, kdy ze strany správce dne 24. 10. 2002 byl předložen seznam přihlášených pohledávek, kdy došlo k doplnění těchto přihlášek. Dne 25. 10. 2002 proběhlo přezkumné jednání, kdy celkový počet věřitelů byl ve výši 617 osob. Dne 16. 12. 2002 proběhla další schůze věřitelského výboru, na základě žádosti správce konkurzní podstaty soud dne 18. 3. 2003 vyslovil souhlas s peněžením prodeje mimo dražbu z majetku úpadce části věcí movitých a nemovitých. Dne 3. 2. 2003 správce konkurzní podstaty zaslal soudu vyrozumění o popření pohledávek ve vztahu k některým věřitelům, kdy sdělil, že tato popření budou zasílána po částech s ohledem na množství popřených pohledávek. Ze strany zástupce věřitelů, dne 29. 5. 2003, se jeden zástupce věřitelů, konkurzní věřitel [právnická osoba], Ltd. vzdal své funkce zástupce věřitelů z důvodu postoupení pohledávky. Usnesením ze dne 11. 7. 2003 byl správce vyzván k předložení zprávy, kterou tento předložil dne 29. 7. 2003, kde mimo jiné sdělil informace o zpeněžení části majetku, doložil zasílání vyrozumění o popřených pohledávkách. Zvláštní přezkumné jednání bylo ze strany soudu nařízeno na 12. 9. 2003, tohoto dne jednání proběhlo, dne 12. 9. 2003 pak správce zaslal soudu aktualizovaný soupis konkurzní podstaty, usnesením ze dne 21. 4. 2004 bylo správci konkurzní podstaty povoleno prodloužení lhůty pro předložení konečné zprávy do 30. 9. 2004, dne 6. 10. 2004 správce konkurzní podstaty sdělil, že prozatím k tomuto dni byl zpeněžen majetek v celkové hodnotě 1.809.916 Kč, dále zůstávají ke zpeněžení nemovitosti, pohledávky ve výši 362.218,70 Kč, správce konkurzní podstaty požádal o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy do 31. 3. 2005. Tato lhůta ze strany soudu byla prodloužena. Dne 29. 3. 2005 správce sdělil, že ke dni podání zprávy správce konkurzní podstaty nebyl zpeněžen další majetek, za účelem dalšího postupu byl zveřejněn inzerát dne 16. 2. 2005 s výzvou k podání nabídek odkoupení majetku z konkurzní podstaty, správce bude muset projednat na nejbližším jednání věřitelského výboru vyloučení majetku z konkurzní podstaty a zpeněžení pohledávek formou postoupení, dále jsou vedeny neukončené incidenční spory a to ve výši 13 sporů, proto požádal o prodloužení lhůty do 30. 9. 2005. Ze strany soudu byla lhůta prodloužena, dne 1. 7. 2005 správce konkurzní podstaty sdělil, že došlo ke zpeněžení následujícího majetku a to některých nemovitostí, dále zůstává ještě další majetek ke zpeněžení. Usnesením ze dne 10. 10. 2005 byl správce vyzván k předložení konečné zprávy či žádosti o prodloužení, na to reagoval správce konkurzní podstaty podáním doručeném soudu 31. 10. 2005, kdy sdělil, že dosud probíhá celkem 13 incidenčních sporů a požádal o prodloužení konečné zprávy do 30. 6. 2006, kdy ze strany so