ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2022:43.C.17.2022.1 Datum: 2022-10-04 Předmět: o zaplacení 96 670 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 13 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 14 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 15 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31a z. č. 82/1998 Sb."] ["nemajetková újma""odpovědnost státu za škodu""peněžité plnění""zadostiučinění / satisfakce"]
O co šlo: o zaplacení 96 670 Kč s příslušenstvím (["§ 13 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 14 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 15 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31a z. č. 82/1998 Sb."])
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 3.2.2022 doručenou soudu dne 11.2.2022 domáhala původně odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 96 670 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od 12.2.2022 do zaplacení, která jí měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce soudního řízení správního vedeného Městským soudem v Praze pod sp.zn. 5 A 71/2015. Žalobkyně uvedla, že dne 19.12.2012 požádala o udělení státního občanství České republiky dle § 7 odst. 1 zákona o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, pro sebe a svou nezletilou dceru [jméno] [celé jméno žalobce], roč. 2002 Ministerstvo vnitra žádosti žalobkyně rozhodnutím ze dne 27.11.2015 nevyhovělo. Rozklad proti tomuto rozhodnutí byl zamítnut rozhodnutím ministra vnitra ze dne 6.3.2015. Proti rozhodnutí ministra podala žalobkyně dne 23.4.2015 u Městského soudu v Praze správní žalobu. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 10.4.2019, č.j. 5 A 71/2015- 74, byla žaloba zamítnuta. Proti tomuto rozsudku žalobkyně podala kasační stížnost, která byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 10.11.2020, č.j. 10 As 148/2019-32, zamítnuta. Následně žalobkyně podala ústavní stížnost, která byla usnesením Ústavního soudu ČR ze dne 9.2.2021, sp.zn. IV. ÚS 76/21, odmítnuta. Usnesení Ústavního soudu bylo žalobkyni doručeno dne 11.2.2021, Výše uvedené řízení tedy trvalo cca 8 let a 2 měsíce, řízení před správními soudy pak trvalo cca 5 let a 10 měsíců. Žalobkyně tvrdila, že délka soudného řízení byla nepřiměřená, v důsledku čehož jí vznikla nemajetková újma, jejíhož odškodnění v peněžité podobě se domáhala v tomto řízení. Dle žalobkyně je odpovídající základní částkou 20 000 Kč za jeden rok řízení, první dva roky za poloviční částku, celkem za 5 let a 10 měsíců soudního řízení správního 96 670 Kč. K uplatnění nároku z žalované žalobkyně uvedla, že se tak stalo dne 11.8.2021, přičemž o nároku nebylo do dne podání žaloby nijak rozhodnuto.
2. Žalovaná ve vyjádření ze dne 4.4.2022 k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne 11.8.2021 uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 96 670 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. za nesprávný úřední postup ve shora uvedeném řízení. K projednání žádosti žalobkyně došlo dne 10.3.2022. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., a poskytla žalobkyni zadostiučinění ve výši 64 125 Kč. Po stručné rekapitulaci předmětného řízení žalovaná uvedla, že dospěla k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, kdy délka řízení byla hodnocena jako nepřiměřená. Žalovaná uvedla, že vycházela ze základní částky 15 000 Kč za jeden rok řízení, první dva roky za poloviční částku a z délky řízení 5 let a 9 měsíců. Nebyl shledán důvod pro navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení. Žalovaná shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění celkem o 10% z důvodu četnosti rozhodování soudů. Předmětem posuzovaného řízení byla žaloba proti rozhodnutí správního orgánu (udělení státního občanství). Řízení se vyznačovalo určitým stupněm skutkové a právní složitosti. Ve věci bylo rozhodováno soudy na obou úrovních správního soudnictví a Ústavním soudem. Délka řízení byla tedy z určité části způsobena procesní aktivitou účastníků, kdy k nápravě věcně či právně nesprávných rozhodnutí soudu jsou účastníkovi řízení zákonem poskytnuty prostředky k ochraně jeho práv, tedy opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky, které má účastník ve stanovených lhůtách možnost využít, což mu pochopitelně nelze přičítat k tíži. Jestliže ovšem účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. Význam řízení pro žalobkyni shledala žalovaná jako běžný. Dle žalované poskytnutá výše zadostiučinění plně koresponduje s požadavky Nejvyššího soudu ČR (zejména se stanoviskem Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.4.2011, sp.zn. Cpjn 206/2010) a není důvod pro jeho navýšení. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.
3. V replice ze dne 2.10.2022 na vyjádření žalované žalobkyně uvedla, že žalovaná pochybila, když základní částku zadostiučinění stanovila na 15 000 Kč za jeden rok řízení. Soudní řízení o správní žalobě trvající téměř 6 let (konkrétně 5 let a 10 měsíců) je natolik dlouhé, že základní částku zadostiučinění stanovenou na samou dolní hranici judikatorně vymezeného rozmezí lze považovat za neadekvátní a příliš nízkou. Žalobkyně také považovala za nesprávné a neodůvodněné také snížení základní částky zadostiučinění o 10 % z důvodu„ četnosti rozhodování soudů“. Nepřiměřenou délku posuzovaného řízení totiž nezpůsobilo to, že žalobkyně v tomto posuzovaném řízení využila opravné prostředky. Nepřiměřenou délku posuzovaného řízení totiž způsobila zejména 4 roky trvající nečinnost Městského soudu v Praze. Žalované rovněž nezohlednila kritérium„ postup orgánů veřejné moci během řízení“. Žalobkyně rovněž nesouhlasila s tím, že význam řízení pro ni byl běžný. V posuzovaném řízení totiž byla řešena otázka, zda má žalobkyně dostat české občanství či nikoliv, což je otázka pro žalobkyni natolik významná, že by měl být význam předmětu posuzovaného řízení považován za zvýšený. Žalobkyně setrvala na podané žalobě v plném rozsahu.
4. Podáním doručeným soudu dne 7.4.2022 žalobkyně navrhla připuštění změny žaloby, spočívající v jejím rozšíření o příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení od 12.2.2022 do zaplacení a podáním doručeným soudu téhož dne vzala částečně žalobu zpět ohledně částky 64 125 Kč s příslušenstvím s odůvodnění, že žalovaná nárok žalobkyně projednala a přiznala žalobkyni uvedenou částku.
5. Soud usnesením ze dne 13.4.2022, č.j. 43 C 17/2022-48, řízení částečně co do částky 64 125 Kč zastavil a současně připustil změnu žaloby spočívající v rozšíření žalobního nároku o příslušenství z částky 96 670 Kč.
6. Soud o věci rozhodl při nařízeném jednání. Soud provedl všechny důkazy, s výjimkou důkazů, navržených k prokázání skutečností mezi účastníky nesporných.
7. Ze shodných tvrzení účastníků, která soud vzal za svá skutková zjištění, zjištěno, že žalobkyně nárok u žalované uplatnila dne 11.8.2021 ve výši původně žalované částky, že žalovaná nárok předběžně projednala dne 10.3.2022 a žalobkyni přiznala a vyplatila 64 125 Kč, což sdělila stanoviskem z téhož dne. V tomto stanovisku konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení. Výši odškodnění stanovila částkou 15 000 Kč za rok řízení, přičemž za první dva roky byla částka v poloviční výši. Tuto částku žalovaná snížila o 10 % z důvodu četnosti rozhodování soudů.
8. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující další skutková zjištění.
9. Ze spisu Městského soudu v Praze, sp.zn. 5 A 71/2015, zjištěno následující:
Dne 27.4.2015 podala žalobkyně prostřednictvím právního zástupce žalobu proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 6.3.2015 [číslo jednací]. Usnesením z 30.4.2015 na č.l. 26 byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku z podané žaloby ve výši 3 000 Kč. Podáním ze dne 13.5.2015 žalobkyně požádala o osvobození od soudních poplatků. Dne 14.5.2015 Městský soud zaslal žalobkyni formulář o osobních, majetkových a výdělkových poměrech k předložení ve lhůtě 10 dnů od doručení této výzvy. Na to reagovala žalobkyně tak, že soudní poplatek ve výši 5 000 Kč zaplatila, což došlo Městskému soudu dne 18.5.2015 (č.l. 31). Dne 18.5.2015 zaslal Městský soud žalobu žalovanému Ministerstvu vnitra. Žalované Ministerstvo vnitra se vyjádřilo dne 15.6.2015 a současně zaslalo spisový materiál. Dne 17.6.2015 Městský soud zaslal žalobkyni vyjádření žalovaného Ministerstva vnitra k žalobě. Podáním z 1.7.2015 žalobkyně sdělila, že trvá na tom, aby ve věci bylo nařízeno ústní jednání. Usnesením z 22.7.2015 na č.l. 45 Městský soud žalobkyni nepřiznal osvobození od soudního poplatku a současně žalobkyni vrátil přeplatek soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, neboť žalobkyně na soudním poplatku zaplatila celkem 5 000 Kč. Dne 29.7.2015 žalobkyně sdělila účet k vrácení přeplatku na soudním poplatku, na č.l.50 je založen platební poukaz ze dne 3.8.2015 na částku 2 000 Kč. Dne 4.8.2015 podala žalobkyně vyjádření k podání žalovaného ze dne 15.6.2015, kdy setrvala na podané žalobě v plném rozsahu. Dne 4.4.2016 žalobkyně informovala Městský soud, že bylo rozvedeno její manželství a nezletilá dcera [jméno] byla svěřena do její péče. Dne 8.3.2017 předložila žalobkyně listinný důkaz, a to vyrozumění živnostenského úřadu Města Brna z 9.1.2017 o tom, že žalobkyně od 11.1.2017 pokračuje v provozování živnosti v předmětech podnikání. Ve věci se konalo dne 10.4.2019 jednání, při kterém byl vyhlášen rozsudek, jehož písemné vyhotovení je na č.l. 74. Tímto rozsudkem Městský soud žalobu zamítl a rozhodl,
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.