ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2022:43.C.28.2022.1 Datum: 2022-12-23 Předmět: o zaplacení 348 840 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 13 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 14 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 15 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 5 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31a z. č. 82/1998 Sb."] ["náhrada nemajetkové újmy""nemajetková újma""odpovědnost státu za škodu""peněžité plnění""zadostiučinění / satisfakce"]
O co šlo: o zaplacení 348 840 Kč s příslušenstvím (["§ 13 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 14 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 15 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 5 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31a z. č. 82/1998 Sb."])
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 3. 3. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 348 840 Kč z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nesprávným úředním postupem orgánů veřejné moci spočívajícím v nepřiměřené délce exekučního řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 5 pod sp.zn. 36 Nc 646/2008 a soudním exekutorem [exekutorský úřad] [anonymizováno] původně pod sp.zn. 063 EX 569/08 (dále také jen„ posuzované řízení“). Žalobkyně zrekapituloval průběh exekučního řízení, které bylo zahájeno dne 9.5.2008 a skončilo dne 20.7.2021, až dle žalobkyně exekuce vyklizením byla provedena již v roce 2009, tedy trvalo 13 let. Tuto dobu žalobkyně považovala za nepřiměřeně dlouhou s poukazem na judikaturu ESLP a Nejvyššího soudu ČR. Dle žalobkyně jí náleží odškodnění za nemajetkovou újmu tím způsobenou v žalobou požadované výši, k níž dospěla ze základní částky 20 000 Kč za jeden rok řízení za celkem 13 let (156 měsíců) bez snížení za první dva roky na polovinu, zvýšené celkem o 40 %, a to o 10 % jednoduchost projednávané věci, o 10 % za to že se žalobkyně na délce nijak nepodílela a o 20 % z důvodu nedůvodných průtahů na straně soudu, kdy žalobkyně zopakovala, že exekuce jako taková byla provedena již v roce 2009. K uplatnění nároku u žalované žalobkyně uvedla, že tak učinila dne 26.8.2021. Žalovaná reagovala stanoviskem ze dne 10.2.2022, v němž konstatovala porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě, nicméně zadostiučinění v peněžité podobě žalovaná nepřiznala.
2. Žalovaná ve vyjádření ze dne 7.4.2022 k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne 26.8.2021 nárok uplatnila, že žalovaná nárok projednala stanoviskem ze dne 10.2.2022, kterým konstatovala porušení práva žalobkyně, nicméně zadostiučinění v peněžité podobě žalovaná nepřiznala. Po rekapitulace podstatného průběhu řízení žalovaná uvedla, že v řízení se žádné průtahy nevyskytly, byť celkové doba řízení činila 13 let a 2 měsíce. Délku posuzovaného řízení žalovaná hodnotila jako nepřiměřenou, čímž žalobkyni vznikla nemajetková újma, avšak podstatně nižší intenzity. Žalovaná poté odkázala na judikaturu ESLP a konstatovala, že řízení bylo po skutkové i právní stránce složité, ve věci byly prováděny listinné důkazy, význam pro žalobkyni byl shledán nízký, neboť samotné vedení exekuce bylo důvodné, kdy samotné vyklizení proběhlo dne 22.10.2009. Dle žalované se však žalobkyně podstatným způsobem na délce řízení podílela. Jak procesní soud tak soudní exekutor byli nuceni se opakovaně zabývat procesními návrhy žalobkyně, které vykazovaly kverulatorní znaky. Dále žalovaná poukázala na to, že řízení bylo u soudního exekutora vedeno nejprve pod sp.zn. 063 EX 569/08 ([anonymizováno] [příjmení]) a poté pod sp.zn. 228 EX 569/08 ([anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení]). Dle žalované je postačujícím zadostiučiněním konstatování porušení práva žalobkyně s poukazem i na zjevnou nepřiměřenost částky požadované žalobkyní. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. Žalovaná současně navrhla vstup soudní exekutorky [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] jako vedlejšího účastníka na straně žalované.
3. [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] oznámením ze dne 18.4.2022 sdělila soudu, že vstupuje do řízení jako vedlejší účastník na straně žalované. Ve vyjádření ze dne 14.6.2022 k žalobě uvedla, že dne 2.3.2021 byla jmenována soudním exekutorem do uvolněného [anonymizováno] [obec a číslo] po [anonymizováno] [příjmení], kterému zanikl výkon ex. úřadu smrtí k 26.11.2020. Dále uvedla, že posuzované řízení bylo zahájeno, neboť žalobkyně doby povinná nesplnila povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím. Exekuce jako taková byla fakticky provedena dne 21- 22.10.2009 a pravomocně skončena byla dne 16.7.2021. Dle vedl. účastnice žalobkyně svým procesním postupem posuzované řízení systematicky komplikovala a prodlužovala. Po rekapitulaci procesního postupu žalobkyně v posuzovaném řízení vedlejší účastnice dále uvedla, že sice exekuční řízení celkově trvalo 13 let, avšak nepřekročilo několikanásobně přiměřenou lhůtu pro vyřízení věci. Exekuce vyklizením byla pravomocně provedena již v roce 2009, tedy rok a půl po zahájení řízení, když nejprve bylo nutno pravomocně rozhodnout o návrzích žalobkyně coby povinného na odklad a zastavení exekuce. Žalobkyně nebývale aktivizovala a zahltila soudního exekutora a celou justici nadbytečným množstvím podání, které bylo nutno postupně vyřídit (opakovaný návrh na odklad exekuce, odvolání, dovolání, vylučovací žaloba, opakované námitky podjatosti, stížnosti téměř ke všem dozorovým orgánům, námitky proti příkazům o úhradě nákladů exekuce). Byla to především sama žalobkyně, která svými podáními způsobila takto dlouhé vedení exekučního řízení, přestože zásadní účel této exekuce, tedy vyklizení nemovitosti, byl již zrealizován. Podání žalobkyně přitom nebyla úspěšná, jeho stížnosti byly posuzovány jako neoprávněné, jeho návrhy na zastavení a odklad exekuce byly zamítnuty, exekuce byla vedena pouze o nákladech exekuce, o kterých bylo přes opakované námitky žalobce pravomocně rozhodnuto. Podle vedlejší účastnice žalobkyně nebyla 13 let držena ve stavu nejistoty, když exekuce byla v roce 2009 provedena vyklizením, přičemž se jednalo o úkon nevratný. V následném řízení se jednalo pouze o výši nákladů exekuce, které byla žalobkyně povinna uhradit jako povinná. I těchto nákladů si žalobkyně musela být od počátku vědoma. Využitím procesních prostředků daných zákonem žalobkyní sice došlo objektivně k prodloužení řízení, což však nemůže jít na vrub rozhodujících orgánů. Žalobkyně se tak nemůže domáhat odškodnění za průtahy, které sama způsobila. Není rovněž pravdou, že soudní exekutor po vyklizení v roce 2009 nečinil žádné úkony. Z exekučního spisu vyplývá, že soudní exekutor učinil mnoho procesních úkonů, reagoval na různá podání žalobkyně coby povinného. Od roku 2015 žalobkyně přestala vyvíjet v tomto exekučním řízení aktivitu, nezajímala se, jak exekuční řízení pokračuje. Žalobkyně proto nebyla v žádné nejistotě, jak v žalobě uvádí. Poté co soudní exekutor [anonymizováno] [příjmení] dne 26.11.2020 zemřel, vedlejší účastnice obratem vydala příkaz k úhradě nákladů exekuce, který byl následně opětovně žalobkyní napaden. Tento příkaz nebyl soudem zrušen a o nákladech bylo pravomocně rozhodnuto, takže dne 16.7.2021 byla exekuce pravomocně skončena. Vedlejší účastnice je přesvědčena, že žalobkyni žádná nemajetková újma nebyla způsobena. Celková doba řízení není relevantní, neboť se nejedná o celkovou dobu průtahů. Složitost věci byla značná. Složitost věci i celkovou dobu řízení způsobila sama žalobkyně coby povinný. V exekuční věci se nevyskytovaly neodůvodněné průtahy orgánů veřejné moci. Exekuce byla fakticky provedena již v roce 2009, včetně vymožení nákladů exekuce a bylo pouze nutné rozhodnout o nákladech, které byly žalobci známy. Žalobce po celou dobu řízení nevyužil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení (které nyní tvrdí), naopak jeho podání a stížnosti exekuci prodloužily. V této souvislosti vedlejší účastnice poukázala na to, že žalobkyně, jako právnická osoba minimálně od roku 2012 nevykonává žádnou podnikatelskou činnost, což lze vyvodit z neplnění jeho publikační povinnosti vůči obchodnímu rejstříku. Z obchodního rejstříku je zřejmé, že žalobkyně založila poslední účetní závěrku do obchodního rejstříku za rok 2011. Dále vedlejší účastnice s poukazem na nález Ústavního soudu, sp.zn. II. ÚS 3553/15, namítla, že o průtahy se nejedná ani v případě, pokud je v řízení napadené rozhodnutí nejprve zrušeno nadřízeným orgánem a vráceno k novému projednání a rozhodnutí. Vedlejší účastnice navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl.
4. Soud ve věci rozhodl při nařízeném jednání, při kterém provedl veškeré účastníky navržené důkazy s výjimkou těch, které byly navrženy k prokázání skutečností mezi účastníky nesporných.
5. Soud předně vyšel ze skutečností mezi účastníky nesporných, které vzal za svá skutková zjištění. Mezi účastníky řízení bylo nesporným, že žalobkyně u žalované dne 26.8.2021 nárok uplatnila, že žalovaná nárok projednala stanoviskem ze dne 10.2.2022, kterým konstatovala porušení práva žalobkyně, nicméně zadostiučinění v peněžité podobě žalovaná nepřiznala.
6. Na základě provedeného dokazování, soud učinil tato další skutková zjištění a dospěl k dále uvedenému závěru o skutkovému stavu.
7. Ze spisu [exekutorský úřad] [anonymizováno], sp.zn. 228 Ex 569/08, a spisu Obvodního soudu pro Prahu 5, sp.zn. 36 Nc 646/2008, soud zjistil následující:
8. Dne 23. 4. 2008 podal [jméno] [příjmení], oprávněný, návrh na nařízení exekuce na základě exekučního titulu – rozsudku: č. j. 6 C 74/2007-20, který vydal Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen„ OS Praha 5“) dne 16. 8. 2007 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2008, č. j. 28 Co 441/2007-32, kterým byla povinnému [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ žalobkyně“ nebo„ povinná“), uložena povinnost spočívající ve vyklizení nebytových prostor – j
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.