43 C 42/2022-75 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 7.4.2022 na žalované domáhal zaplacení částky 38 333 Kč s příslušenstvím (ve formě zákonného úroku z prodlení), coby přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu tvrzeným nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] (dále též jen„ řízení“). Řízení bylo zahájeno dne 11.3.2016 podáním žaloby o určení existence práva odpovídajícímu služebnosti inženýrské sítě vedení vodovodu zatěžující pozemek ve vlastnictví žalobce a pro žalobce skončilo dne 30.11.2021. Řízení trvalo celkem 5 let a 8 měsíců. V řízení dle žalobce docházelo k průtahům na straně soudu, naproti tomu žalobce se na délce řízení nepodílel. Význam řízení označil za značný s ohledem na možné omezení žalobce coby vlastníka pozemku. Žalobce uplatnil u žalované svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 93 333 Kč podáním ze dne 11.1.2022. Žalovaná poskytla žalobci odškodnění ve výši 55 000 Kč, které žalobce považoval za nedostatečné. 2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě učinila nesporným, že žalobce podáním doručeným jí dne 13.1.2022 uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu v celkové výši 93 333 Kč ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk“ /. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobci zadostiučinění v penězích ve výši 55 000 Kč. Uvedla, že řízení ve vztahu k žalobci trvalo 5 let a 7 měsíců s počátkem pro žalobce dne 17.7.2016, neboť až v tento den byla žalobci doručena žaloba. V činnosti soudu shledala prodlevy, a to u soudu I. stupně před nařízením jednání a dále před odvolacím soudem. Celková délka již podle žalované neodpovídala složitosti věci, a proto byla zhodnocena jako nepřiměřená. Ve vztahu k žalobci žalovaná shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění celkem o 15 % z důvodu skutkové a procesní složitosti řízení a o 5 % pro podíl žalobce na délce řízení, přičemž vyšla ze základní částky 15 000 Kč za rok trvání řízení s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční. Uvedla, že soud rozhodoval o změnách žaloby, vyzýval žalující stranu k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů a z důvodu mimosoudního jednání mezi účastníky dvakrát odročil nařízené jednání. Žalobce v úvodu řízení nereagoval včas na výzvy soudu. Řízení probíhalo na dvou stupních soudních soustavy. Význam řízení žalovaná shledala jako standardní, přičemž předmětem posuzovaného řízení bylo určení práva odpovídajícího služebnosti. 3. V replice k vyjádření žalované žalobce nesouhlasil se stanovením základní částky při spodní hranici intervalu. Uvedl, že rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč za rok trvání řízení neodpovídá současné ekonomické situaci státu a nelze z něj s ohledem na pravidla slušnosti vycházet. Taktéž sporoval následné snížení základní částky. 4. Soud postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963, občanského soudného řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání, neboť účastníci s takovým postupem výslovně souhlasili a věc je dostatečně objasněna listinnými důkazy. 5. Z listinných důkazů přiložených k žalobě a vyjádření žalované (žádost žalobce o přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení adresovaná žalované ze dne 11.1.2022, potvrzení žalované o přijetí žádosti žalobce ze dne 17.1.2022 a stanovisko žalované ze dne 4.3.2022) a na základě obsahu spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 6. Řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno u [název soudu] (dále v tomto odstavci jen„ soud“) žalobou podanou [právnická osoba] [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] dne 11.3.2016. Žalobce se v posuzovaném řízení domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že existuje právo odpovídající služebnosti inženýrské sítě vedení vodovodu zatěžující pozemek v [katastrální uzemí] ve prospěch vlastníka sousedního pozemku, přičemž zatížený pozemek byl ve vlastnictví [celé jméno žalobce] (v tomto odstavci dále jen„ žalovaný“). Dne 31.3.2016 soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za žalobu, který uhradil dne 11.5.2016. Dne 29.6.2016 soud vyzval žalovaného kvalifikovanou výzvou k vyjádření se k žalobě. Žalovaný obdržel žalobu dne 17.7.2016. Ve vyjádření ze dne 21.7.2016 žalovaný sdělil, že nárok neuznává z důvodů, že vodovodní přípojku, tak jak je vedena a uložena na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], vlastní. Vyjádřil však ochotu odprodat část této parcely žalobci tak, aby se mohl o přípojku starat. Dne 26.7.2016 soud vyzval žalovaného k předložení plné moci pro právního zástupce a taktéž vyjádření žalovaného přeposlal žalobci. Dne 23.8.2016 soud vyzval účastníky nechť se vyjádří k tomu, zda souhlasí s tím, aby bylo rozhodnuto soudem bez nařízení jednání. Dne 5.9.2016 žalovaný sdělil soudu, že nesouhlasí s vyřízením věci bez nařízení jednání a předložil plnou moc pro právního zástupce. Taktéž nesouhlasil s vyřízením věci bez nařízení jednání žalobce v podání ze dne 9.9.2016. K pokynu ze dne 30.12.2016 byl spis předložen soudci za účelem nařízení jednání. Dne 8.6.2017 se žalobce obrátil na soud s dotazem, kdy bude nařízeno jednání. K pokynu ze dne 12.6.2017 soud nařídil na 9.8.2017 jednání. Při jednání dne 9.8.2017 došlo k odročení na 9.10.2017 z důvodu snahy účastníků o mimosoudní vyřešení věci. Dne 6.10.2017 žalobce sdělil soudu, že lze očekávat zpětvzetí žaloby v nejbližších několika týdnech a požádal o odročení jednání. Soud žádosti vyhověl a jednání odročil na neurčito z důvodu mimosoudního jednání účastníků. Průběh mimosoudního jednání potvrdil žalovaný dne 6.10.2017. K pokynu ze dne 10.1.2018 soud vyzval účastníky ke sdělení, zda mezi nimi došlo k mimosoudní dohodě. V podání ze dne 15.2.2018 žalobce sdělil soudu, že k uzavření dohody nedošlo a požádal o nařízení jednání. Současně upravil petit žaloby. Usnesením ze dne 16.2.2018 soud připustil změnu žaloby. K pokynu ze dne 17.4.2018 soud vyzval žalobce, aby soudu předložil důkazy, které zmiňuje v žalobě. Dne 14.5.2018 žalobce předložil soudu požadované listiny a své vyjádření. K pokynu ze dne 22.6.2018 soud vyzval žalobce k doplnění žalobního petitu. Na výzvu žalobce reagoval podáním ze dne 18.7.2018, ve kterém upravil petit. Usnesením ze dne 19.7.2018 soud připustil změnu žaloby. K pokynu ze dne 25.7.2018 soud nařídil na 8.10.2018 jednání, při kterém prováděl listinné důkazy a v závěru vyzval žalobce k doplnění tvrzení a důkazů a jednání odročil na 19.12.2018. Dne 6.12.2018 žalovaný předložil soudu své vyjádření, které soud přeposlal žalobci dne 10.12.2018. Žalobce předložil své vyjádření dne 17.12.2018. K pokynu ze dne 17.12.2018 soud odročil jednání na 13.3.2019 z důvodu návrhu žalobce na provedení důkazu, který musí soud vyžádat. Dne 20.12.2018 žalovaný požádal o odročení jednání z důvodu plánované dovolené. K pokynu ze dne 28.1.2019 soud jednání nařízené na 13.3.2019 odročil na 27.3.2019. Žalobce požádal o odročení jednání dne 25.3.2019 z důvodu probíhajícího mimosoudního jednání. Soud žádosti vyhověl a jednání po projednání s žalovaným odročil na 24.4.2019 z důvodu mimosoudního jednání. Mezitím soud obdržel důkaz, který vyžádal. Při jednání dne 24.4.2019 žalobce uvedl, že mezi stranami probíhají mimosoudní jednání, kdy je existuje shoda na určitém znění dohody. Soud dále prováděl listinné důkazy a jednání odročil na 15.7.2019 za účelem doplnění dokazování a mimosoudního jednání účastníků. K jednání nařízenému na den 15.7.2019 soud předvolal svědky. Při jednání dne 15.7.2019 účastníci uvedli, že nedošlo k mimosoudní dohodě. Soud následně vyhlásil usnesení, kterým připustil změnu žaloby. Dále soud pokračoval v dokazování listinnými důkazy, výslechem svědka a v závěru jednání odročil na 14.10.2019 za účelem doplnění dokazování a doložení geometrického plánu ze strany žalobce. Dne 15.7.2019 soud dále požádal o součinnost třetí strany, na což obdržel odpověď dne 24.7.2019. Vyjádření soud přeposlal účastníkům dne 29.7.2019 s přípisem, zda navrhují provedení dalších důkazů. Žalobce doložil geometrický plán dne 2.8.2019. Na jednání konaném dne 14.10.2019 soud pokračoval v dokazování listinnými důkazy. Účastníci přednesli závěrečné návrhy a v závěru soud vyhlásil rozsudek, kterým určil, že existuje právo odpovídající služebnosti inženýrské sítě k vedení vodovodu zatěžující pozemek žalovaného ve prospěch pozemku žalobce až k hranici pozemku dle geometrického plánu. Současně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. Rozsudek byl odeslán účastníkům dne 26.11.2019. Dne 10.12.2019 žalovaný podal odvolání proti rozsudku. Doplnění odvolání soud obdržel dne 13.12.2019. Dne 16.12.2019 soud vyzval žalovaného k zaplacení s