44 C 55/2020-364 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 26. 11. 2020 na žalované domáhala zaplacení částky 315 000 Kč s příslušenstvím (ve formě zákonného úroku z prodlení), představující zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Uvedla, že soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pověřený usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 7. 11. 2019, č. j. [číslo jednací], k provedení exekuce k vymožení náhrady nákladů oprávněných ve výši 104 994 Kč vůči žalobkyni jako povinné, jí postupně doručil celkem čtyři exekuční příkazy, a to dne 2. 12. 2019 exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu, dne 2. 12. 2019 současně exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí (rodinného domu [adresa] a st. [parcelní číslo] o výměře [výměra] a zahrady parc. [číslo] o výměře [výměra], vše na [list vlastnictví] [anonymizována čtyři slova], pro k. ú. [obec], [územní celek]), dne 6. 12. 2019, při trvající blokaci celé částky včetně nákladů a jeho odměny na účtu podle prvně doručeného pravomocného exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním pohledávky, exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí (spoluvlastnického podílu [anonymizováno] na rodinném domě [adresa], st. p. [číslo] o výměře [výměra] a pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], vše na [list vlastnictví] [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] k. ú. [obec], [územní celek]) a dne 6. 12. 2019 exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů. Tento poslední exekuční příkaz soudní exekutor usnesením ze dne 13. 12. 2019 bez odůvodnění zrušil. Dne 5. 12. 2019 zaslala žalobkyně exekutorovi návrh na zastavení exekuce pro předchozí zánik exekuované povinnosti. Dne 10. 12. 2019 zaslala exekutorovi návrh na odklad exekuce prováděné exekučními příkazy na prodej všech jejích nemovitostí a dne 11. 12. 2019 mu zaslala další návrh na odklad exekuce prováděné exekučním příkazem na srážky ze mzdy žalobkyně. Dne 21. 1. 2020 jí exekutor doručil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. 1. 2020, kterým bylo jednak zastaveno řízení o odklad exekuce srážkami ze mzdy, neboť tento exekuční příkaz byl v mezidobí exekutorem zrušen, a jednak byla odložena exekuce prodejem všech jejích postižených nemovitostí do pravomocného rozhodnutí o jejím návrhu na zastavení exekuce ze dne 5. 12. 2019. V pořadí druhý, třetí a čtvrtý exekuční příkaz jsou podle žalobkyně nezákonnými rozhodnutími, protože měly za následek vedení nepřiměřené exekuce. Konkrétně se žalobkyně domáhala zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou těmito třemi nezákonnými exekučními příkazy ve výši 105 000 Kč za každý z nich. K vzniklé nemajetkové újmě žalobkyně dále uvedla, že vydáním uvedených třech exekučních příkazů došlo k nezákonnému zásahu do jejích vlastnických a osobnostních práv a do jejího soukromí, když žalobkyně se cítí těmito zásahy exekutora velmi poškozena na své psychice a na svých rodinných vztazích a v důsledku vydaných pravomocných exekučních příkazů na prodej všech nemovitostí cítí reálné ohrožení svých majetkových práv, má strach z nezákonného prodeje všech svých nemovitostí v nedobrovolné dražbě. V důsledku vydaného, jejímu zaměstnavateli doručeného, a později zrušeného exekučního příkazu na srážky ze mzdy cítí poškození vážnosti svého služebního postavení představené na ústředním orgánu státní správy. Pro publicitu katastru nemovitostí je pak neustále obtěžována dopisy a osobními návštěvami zástupců různých oddlužovacích a investičních agentur a firem, které jí nabízejí řešení exekučních příkazů váznoucích na všech jejích nemovitostech. Pro zápis exekučních příkazů k prodeji všech nemovitostí také nedostala hypotéku, neboť banky odmítly přijmout tyto nemovitosti jako zástavu právě pro existenci exekučních příkazů na prodej. Rovněž přestala věřit odbornosti a čestnosti exekutorů. 2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě potvrdila, že žalobkyně u ní podáním ze dne 15. 5. 2020 uplatnila z důvodů v žalobě popsaných nárok na kompenzaci nemajetkové újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zák. č. 82/1998 Sb.“). Žalovaná nároku žalobkyně nevyhověla, což jí sdělila stanoviskem ze dne 25. 3. 2021. Žalovaná dále ve svém vyjádření uvedla, že žalobkyně jako povinná svou údajnou nemajetkovou újmu dovozuje z důsledků, které jsou automaticky spojeny se zahájením exekuce a s vydáním exekučních příkazů, tj. se vznikem generálního a speciálního inhibitoria. Jakožto osoba s právním vzděláním si musela být těchto důsledků vědoma a měla je tedy uvážit v okamžiku, kdy se rozhodla nesplnit povinnost uloženou jí pravomocným a vykonatelným exekučním titulem. Žalobkyně v průběhu exekuce využila některých možností procesní obrany a podala návrh na zastavení exekuce a dva návrhy na odklad, avšak nevyžila žádnou z možností procesní obrany, které exekuční řád nabízí právě k omezení následků zahájení exekuce. Jedná se především o ust. § 54 odst. 5 exekuční řádu, které povinnému umožňuje složit na účet soudního exekutora jistotu ve výši vymáhané pohledávky a nákladů exekuce a soudní exekutor poté rozhodne o odkladu exekuce a o zrušení generálního i speciálního inhibitoria. Přestože žalobkyně podle svého prohlášení měla dostatek finančních prostředků, aby tuto jistotu složila, a tím dosáhla neprodlené eliminace následků spojených se zahájením exekuce, přičemž o této možnosti byla poučena v rámci vyrozumění o zahájení exekuce, neučinila tak. Další možností, jak eliminovat následky zahájení exekuce, pak podle žalované nabízí § 44a odst. 2 nebo 3 exekučního řádu a rovněž je možné podat návrh na částečné zastavení exekuce podle § 268 odst. 4 o. s. ř. ohledně některého ze způsobů provedení exekuce. K žádnému z těchto kroků žalobkyně nepřistoupila. Přes opakovaná poučení zvolila jako způsob obrany pouze návrh na odklad exekuce, kterému bylo exekučním soudem vyhověno. Odklad exekuce však sám o sobě nezpůsobuje zánik generálního ani speciálního inhibitoria; exekuci sice nelze do právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení provést, ale důsledky spojené s jejím zahájením zůstávají zachovány. Exekuční soud v usnesení č. j. [číslo jednací] sice rozhodl o odložení exekuce ohledně některých exekučních příkazů, ale ani on nepovažoval za nutné rozhodnout o částečném zastavení exekuce ohledně těchto exekučních příkazů, ačkoliv tak mohl učinit i bez návrhu (§ 268 odst. 4, § 269 odst. 1 o. s. ř.), a zjevně tak považoval odklad exekuce za dostačující. V namítaném postupu exekutora není možno spatřovat nesprávný úřední postup podle § 13 zák. č. 82/1998 Sb. a rovněž zde není dáno žádné pravomocné rozhodnutí, které by bylo později změněno nebo zrušeno k tomu příslušným orgánem. Podle žalované tak ve věci nejsou splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu podle zák. č. 82/1998 Sb., neboť ve věci absentuje odpovědnostní titul. Ze všech těchto důvodů žalovaná navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl. 3. Mezi účastníky řízení bylo nesporným, že dne 7. 11. 2019 vydal Obvodní soud pro Prahu 4 pověření soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova] (dále též jen„ soudní exekutor“), vedením exekuce podle vykonatelného usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2019, č. j. [číslo jednací], ve znění usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č. j. [číslo jednací], ve věci oprávněných a) [jméno] [příjmení], b) [jméno] [příjmení], proti žalobkyni, jako povinné, k uspokojení peněžité pohledávky ve výši 104 994 Kč (plyne tak též z pověření ze dne 7. 11. 2019). Dále bylo mezi účastníky řízení nesporným, že soudní exekutor v daném exekučním řízení vydal celkem čtyři exekuční příkazy, a to dne 21. 11. 2019 pod č. j. [číslo jednací] exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu [právnická osoba], dne 21. 11. 2019 pod č. j. [číslo jednací] exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí, a to parcely st. [parcelní číslo] o výměře [výměra], jejíž součástí je stavba [adresa], rodinný dům a pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře [výměra], vše na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [obec], dne 3. 12. 2019 pod č. j. [číslo jednací] exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí, spoluvlastnického podílu žalobkyně ve výši [anonymizováno], a to na rodinném domě [adresa] na pozemku st. p. [číslo] o výměře [výměra] a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, o výměře [výměra], vše na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], [územní celek], a dne 6. 12. 2019 pod č. j. [číslo jednací] exekuční příkaz srážkami ze mzdy, na kterou má žalobkyně nárok vůči [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (plyne tak též ze čtyř uvedených exekučních příkazů). Dne 5. 12. 2019 žalobkyně zaslala soudnímu exekutorovi návrh na zastavení šikanózní exekuce pro předchozí zánik exekuované povinnosti, který mu byl doručen dne 6. 12. 2019. V tomto obsáhlém návrhu žalobky