45 C 196/2021-33 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal na žalované náhrady škody ve výši 73.023,50 Kč, způsobené mu v řízení nezákonným trestním stíháním, vedeným u Okresního soudu v Jihlavě pod sp.zn. 13 T 164/2015. Řízení bylo zahájeno usnesením Policie České republiky, KŘP kraje Vysočina, SKPV, OHK, ze dne 13. 2. 2015, č.j. KRPJ-119350-4/TČ-2014-160081 o zahájení trestní stíhání žalobce pro zločin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 5 písm. c) tr. zákoníku Trestní stíhání žalobce skončilo rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 21. 9. 2017, č.j. 13 T 164/2015-964, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby, a usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20. 3. 2018, č.j. 8 To 427/2017-989, bylo odvolání státního zástupce proti tomuto rozsudku zamítnuto. Zprošťující rozsudek soudu prvního stupně nabyl právní moci a vykonatelnosti dne 20. 3. 2018 (viz doložka právní moci a vykonatelnosti vyznačená na rozsudku). Žalobce byl v trestním řízení zastoupen obhájcem Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem, který ve věci vykonal 17 úkonů právní služby, a to: 2.3.2015 (převzetí a příprava obhajoby + stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání), 17.3.2015 (účast u úkonu PČR, výslech obviněného), 20.3. 2015 (odůvodnění stížnosti), 19.5.2015 (účast u úkonu PČR – výslech svědka [jméno]), 30.6.2015 (prostudování spisu), 2.10.2015 (porada s klientem), 29.3.2016 (účast na hlavním líčení), 2.6.2016 (nahlížení do spisu – nutnost přesné orientace v číslech listu soudního spisu), 6.6.2016 (účast na hlavním líčení, sv. [jméno]), 17.10.2016 (účast na hlavním líčení, sv. [příjmení]), 7.9.2017 (nahlížení do připojeného spisu [právnická osoba]), 11.9.2017 (účast na hlavním líčení), 21.9.2017 (účast na hlavním líčení), 5.3.2018 (porada o odvolání), 16.3.2018 (vyjádření obžalovaného k odvolání státního zástupce) a 20.3.2018 (účast na veřejném zasedání o odvolání) a dále jízdné 9.228 Kč, PHM a ubytování. Za výkon obhajoby zaplatil žalobce obhájci odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 73.023,50 Kč včetně DPH, a to hotovostní zálohou ve výši 12.100 Kč a platbou 70.151,50 Kč dle faktury č. 2018 ze dne 3.4.2018 zaplacenou z účtu dcery žalobce [jméno] [příjmení], které jí žalobce poskytl v hotovosti. Uvedené náklady na obhajné představují škodu, která žalobci vznikla nezákonným trestním stíháním. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 17.3.2021, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 17. 3. 2021 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., na náhradu škody v celkové výši 73.023,50 Kč s příslušenstvím, která mu měla vzniknout v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném před Okresním soudem v Jihlavě pod sp. zn. 13 T 164/2015. Žalovaná požadavku žalobce na náhradu nákladů právního zastoupení vyhověla co do částky 52.349 Kč, což žalobci sdělila svým stanoviskem ze dne 4. 3. 2021. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a konstatovala, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 13. 2. 2015, č.j. KRPJ-119350-4/TČ-2014-160081. V dané věci byly splněny zákonné podmínky pro přiznání uplatněného nároku na náhradu obhajného, avšak výše požadované náhrady byla ponížena v souladu s Advokátním tarifem upravujícím mimosmluvní odměnu. Žalobci byly nahrazeny jednotlivé úkony s výjimkou ½ úkonu stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání z 2. 3. 2015, která byla žalobcem uplatněna v plné výši, 1x úkonu odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 20. 3. 2015, na které již žalobci nevznikl nárok, dále 2x úkonu porady s klientem ve dnech 2. 10. 2015 a 5.3.2018, když tyto nebyly žalované nijak doloženy, a 1x úkonu nahlížení do spisu ze dne 17. 10. 2016, když tento nebyl shledán účelným, když se obhájce účastnil hlavního líčení, které probíhalo před zmíněným nahlížením do spisu. Dále nebylo žalobci přiznáno cestovné, protože ten ani přes výzvu žalované ze dne 12. 1. 2022 nedoložil výpočet cestovného a technický průkaz použitého vozidla a žalovaná nemohla přistoupit k projednání žádosti v této části, stejně jako s tím spojeného zmeškaného času cestou. Žalovaná s ohledem na shora uvedené navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení. 3. Žalobce vzal žalobu částečně zpět, a to co do žalovanou vyplacené částky za vyjmenované úkony ve stanovisku žalované 52.349,00 Kč. Zbývající předmět řízení tak představují úkony z 2. 3. 2015 (1/2 úkon za stížnost obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání), 20. 3. 2015 (1 úkon za odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání), 2. 10. 2015 (1 úkon za poradu s klientem o obžalobě), 7.9.2017 (1 úkon za nahlížení do spisu) a 5. 3. 2018 (1 úkon za poradu s klientem o odvolání) a náhrada cestovních výdajů. 4. Uplatněním nároku na náhradu škody ze dne 17.3.2021 uplatnil žalobce svůj nárok u Ministerstva spravedlnosti. 5. Stanoviskem Ministerstvo spravedlnosti ze dne 4.3.2022, kdy žalobce byl informován o tom, že byl vypořádán jeho nárok co do uplatněného obhajného byl shledán důvodným s výjimkou úkonů, které zůstaly předmětem řízení. 6. Usnesením Policie ČR ze dne 13.2.2015, kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce, [celé jméno žalobce] pro trestný čin zločinu úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1, 5 písm. c) trestního zákoníku. 7. Stížností obviněného ze dne 2.3.2014 se žalobce bránil proti usnesení Policie ČR o zahájení trestního stíhání, které mu bylo doručeno 28.2.2015. 8. Dle dodejky zásilky, byla stížnost doručena 3.3.2015 Krajskému ředitelství policie kraje Vysočina právním zástupcem žalobce. 9. Odůvodněním stížnosti obviněného ze dne 20.3.2014 byla stížnost žalobce doplněna oproti předchozí, blanketní stížnosti. 10. Dle detailu zprávy – dodejky z 20.3.2015 právní zástupce žalobce zaslal Krajskému ředitelství policie kraje Vysočina, v reakci na usnesení, vyjádření žalobce. 11. Dle opravy dat stížnosti a odůvodnění stížnosti ze dne 24.3.2015 žalobce opravil data vyhotovení své původní stížnosti, datované dne 2.3.2014 na 2.3.2015, a dále data doplnění odůvodnění, datovaného dne 20.3.2014, na 20.3.2015. 12. Dle doručenky datové zprávy s názvem Zaslání usnesení [celé jméno žalobce], byla zásilka doručena 24.3.2015 Krajskému ředitelství policie kraje Vysočina právním zástupcem žalobce. 13. Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě č.j. 13 T 164/2015 – 964 ze dne 21.9.2017 byl žalobce zproštěn obžaloby z naříkaného skutku. 14. Usnesením Krajského soudu v Brně č.j. 8 To 427/2017-989 ze dne 20.3.2018 bylo odvolání státního zástupce proti rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 21.9.2017, čj. 13 T 164/2015 – 964, zamítnuto. 15. Fakturou č. [rok] [číslo], ze dne 3.4.2018 s datem splatnosti 17.4.2018, znějící na částku v celkové výši 70.151,50 Kč, právní zástupce žalobci vyúčtoval blíže nespecifikované právní služby ve výši 50 350 Kč, DPH ve výši 10 573,50 Kč, pohonnými hmotami, ubytováním a jízdním v celkové výši 9 228 Kč. 16. Dle výpisu – transakční historie z účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] [příjmení], ze dne 16.3.2021, v době od 23.4.2018 do 17.10.2018 zaplatila [jméno] [příjmení] částky v celkové výši 70.151,50 Kč s názvem splátka faktury [celé jméno žalobce], a to pod variabilním symbolem 2018. 17. Dle rozpisu jednotlivých právních služeb, účtovaných z tarifní hodnoty 30 000 Kč, tedy ve výši 2 300 Kč za úkon, byl žalobci účtován mimo jiné jeden celý úkon z 2.3.2015 za stížnost obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání, dále jeden celý úkon z 20.3.2015 za odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, jeden celý úkol z 2.10.2015 za poradu s klientem, dále jeden celý úkon ze 17.10.2016 za nahlížení do spisu v den konání hlavního líčení a dále jeden celý úkon z 5.3.2018 za poradu s klientem. Současně byly klientovi vyúčtovány pohonné hmoty za jízdu z 19.5.2015, za jízdu k policii k seznámení se spisem 30.6. 2015, za jízdu k nahlížení do spisu 2.6.2015, za jízdu k nahlížení do spisu a na přípravu na jednání ze 7.9. 2017, vždy ve výši 1674 Kč. Dále byly účtovány klientovi 4 půl hodiny za čas strávený cestou na úkony ze 17.3.2015 (k výslechu obviněného), 19.5.2015 (k výslechu ing. [jméno]), 30.6.2015 (seznámení se spisem a k účasti na hlavním líčení), 29.3.2016 (nahlížení do spisu), 2.6.2015 (účast na hlavním líčení), 6.6.2016 (účast na hlavním líčení), 17.10.2016 (účast na hlavním líčení + nahlížení do spisu), 7.9.2017 (účast na hlavním líčení), 11.9.2017 (účast na hlavním líčení), 21.9.2017 (vyhlášení rozsudku) a dále za vlak ve výši 882 Kč a ubytování ve výši 1650 Kč. 18. Dle prohlášení [jméno] [příjmení], dcery žalobce, ze dne 17.3.2021, tato prohlásila, že částku 70.151,50 Kč, kterou