45 C 23/2020-230 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném vrácení ve výroku popsaného obrazu, jehož je vlastníkem a který dostala darem k narozeninám v r. 2009 od svého otce [jméno] [příjmení]. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným byli do května 2017 partneři. Vztahy mezi oběma partnery jsou dosud velice napjaté z důvodu neshod v péči o společného syna, který je svěřen do výlučné péče žalobkyně. Dle žalobkyně byl obraz ještě v dubnu 2017 nadále umístěn v rodinném domě žalovaného [adresa] v obci a [katastrální uzemí], přičemž žalovaného od rozchodu v květnu 2017 opakovaně marně žádala o jeho vydání. Dne 8.1.2020 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k vydání věci ve lhůtě do 20.1.2020, kterou žalovaný převzal 9.1.2020. Žalovaný věc žalobkyni do dnešního dne nevydal, přestože se s žalobkyní pravidelně osobně vídá při předávání syna. Tržní hodnota Obrazu dle sdělení jeho autorky MgA. [jméno] [příjmení] činila dle žalobkyně ke dni podání žaloby 110.000 Kč. S ohledem na to žalobkyně navrhla, aby soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost předmětný obraz vydat a v případě, že to nebude možné, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 110 000 Kč s příslušenstvím. Rovněž žádala o náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaný učinil nesporným, že účastníci řízení byli partneři a mají společně nezletilého syna [jméno]. Konstatoval, že mezi nimi došlo na počátku roku 2017 k partnerským neshodám, v jejichž návaznosti požádal Obvodní soud pro Prahu 9 v lednu 2017 o úpravu výchovy a výživy k nezletilému synovi. Ačkoliv tento návrh vzal v zájmu zachování rodiny zpět, vztahy mezi účastníky se natolik vyhrotily, že došlo k definitivnímu rozchodu dne 1.5.2017. Ještě před tím si žalobkyně odvážela své osobní věci z chalupy žalovaného v [obec] [anonymizováno]. V této souvislosti uvedl, že obraz, jehož vydání se žalobkyně domáhá, nemá k dispozici, protože žalobkyně si jej odvezla ještě před ukončením společného soužití se žalovaným společně s dalšími svými věcmi. Jako zarážející označil skutečnost, že se žalobkyně domáhá vydání obrazu po třech letech od ukončení společného soužití, když poprvé se zmínila žalobci o vydání předmětného obrazu až v lednu 2020 před podáním žaloby. S ohledem na výše uvedené žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl a žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení. 3. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], soud zjistil, že tato je dlouholetou přítelkyní žalobkyně, znají se nejprve od vidění již od střední školy, poté se stýkaly i na univerzitě. V nemovitosti byla poprvé na jaře 2014 ještě s panem [jméno] [příjmení], známým žalobkyně, byli pozváni na kávu, poté v květnu 2015 v domě přespala buď jednu noc či víkend. Svědkyně nemovitost popsala jako dva objekty, označované jako„ starý“ a„ nový“ s tím, že obraz byl v tom novém objektu v přízemí ve společném prostoru, jakési společenské místnosti. Ta je na úrovni vstupu do budovy. Ve společenské místnosti odpočívala po sauně se žalobkyní, místnost nebyla ještě úplně vybavená strop podpíraly jakési sloupy kvůli nějakému statickému problému, který žalované v té době řešil. Sauna je nad vinným sklepem, do kterého z téže místnosti vede schodiště. Obraz visel vlevo na zdi u vchodu do vinného sklepa na opačné straně od sauny. Uvedla, že si pamatuje, že v nemovitosti v době, kdy spolu účastníci žili, tento obraz byl, žalobkyně ji na něj výslovně upozornila, že jej dostala darem. Svědkyně jej popsala obraz jako převážně modrý, větších rozměrů,„ takový jako dokulata namalovaný“, připomínal jí tůň či pohled v moři na jakéhosi potápěče. Již si nevybavovala, zda byl zarámovaný. Předmětný obraz svědkyně naznačila jako obraz na šířku zhruba velikosti svědeckého pultíku a do výšky zhruba v rozpětí svých rukou, přičemž přesné rozměry obrazu nebyla schopna označit. Svědkyně obraz identifikovala ze sady kopií obrazů téže autorky, založených do spisu, pod písmenem E. Svědkyně výslovně uvedla, že po rozchodu obou partnerů před zhruba třemi či čtyřmi lety už v nemovitosti v [obec] nebyla. 4. Svědek [jméno] [příjmení] ve věci uvedl, že zná žalovaného od doby, kdy se stavěla nová nemovitost či přestavoval penzion v roce 2010, kdy zde působil jako stavbyvedoucí. Poté prováděl řadu dílčích prací, různé montážek, údržba a dodělávky. Dodnes tam působí téměř jako správce, resp. provádí dle dohody na jaře a na podzim příležitostné práce a servis nainstalovaného tepelného čerpadla, solárií, topení, jezdí do nemovitosti cca po půl roce zhruba na půl až jeden den. Tato část nemovitosti byla zkolaudována cca za tři roky, nelze však říci, že by byla dosud dokončena, docházelo k různým dílčím dodělkům, navíc se prohnul strop a byl problém se statikou, takže nemovitost nelze plnohodnotně užívat. V této souvislosti uvedl, že problém statiky řešil statik jménem [příjmení], ale nezná jeho křestní jméno ani společnost, pro kterou pracuje. Šlo o doporučenou osobu od projektanta [příjmení]. V nemovitosti pracoval a dodnes pracuje svědek i se svým zaměstnancem, [jméno] [příjmení] z [obec]. Obrazů je v nemovitosti více, sám většinu z nich zhruba před 3-4 lety postupně věšel a jeden tam od rozchodu účastníků není, zeď je prázdná je s háčkem. Svědek neviděl, že by si jej žalobkyně odvážela. Svědek si již přesně nevybavoval barevné ladění obrazu, uvedl, že snad modrá, černá, bude schopen jej snad označit, když jej uvidí. Visel naproti schodům ze sklepa zhruba uprostřed vlevo od vchodu, šlo o větší obraz, ale už si přesně nevybavoval rozměry. Svědek jej s určitou nejistotou identifikoval ze sady kopií obrazů téže autorky, založených do spisu, pod písmenem E. Naposledy jej viděl přibližně 2,5-3 roky zpět, moc dlouho v nemovitosti dle svědka nevisel, možná rok. Ve společenské místnosti je jeden větší obraz, zřejmě portrét bývalé přítelkyně žalovaného v bikinách. Svědek ženu nezná, domnívá se, že šlo o přítelkyni ještě dávno před žalobkyní. Svědek sám se o obrazy nezajímá, řeší spíše technické záležitosti. Byl naposledy v nemovitosti na podzim 2020, zhruba v říjnu tam dělal servis. Svědek konstatoval, že bližší údaje o konkrétních pracích v nemovitosti by mohl zjistit ze svého stavebního deníku či poznámek, do kterých si zapisuje jednotlivé práce a přislíbil svědeckou výpověď na základě nahlédnutí do svých poznámek doplnit, bude-li informace o době, kdy obrazy v nemovitosti věšel, mít zapsány. Pokud jde o nemovitost, uvnitř objektu je kamery namířené na vchod a k příjezdu. Jde spíše o venkovní kameru, jedna vnitřní kamera je ve společných prostorech, pro chodby. Ta je umístěna při vchodu vpravo nahoře, ale zabírá vlastně celou společenskou místnost. Svědek současně uvedl, že si není jistý, jestli by dokázala zabrat zeď, na které měl předmětný obraz viset, protože ji bude stínit stěna krbu nebo že nebude přímo zabírat tu konkrétní část prostoru. Jaký má kamera rozsah však neví. Kamerové záznamy může sledovat žalovaný, snad přes mobilní aplikaci, a možná také osoba, která kamery instalovala, pan [příjmení] [příjmení]. K opakované otázce svědek výslovně uvedl, že si není jistý, zda obraz byl v nemovitosti pověšený v roce 2016 či 2017. Pokud jde o ukončení vztahu účastníků, svědek uvedl, že to bylo na jaře a v této souvislosti zdůraznil, že má potíže s určením roku, když vlastně má problém s určením věku vlastní dcery, protože„ ono je to každý rok jinak.“ Pokud jde o předmětný obraz, svědek se domnívá, že jej již po rozchodu účastníků v nemovitosti neviděl, ale od kdy konkrétně už si nevybavuje. Obraz v nemovitosti není již delší dobu, během několika návštěv, nejen během poslední návštěvy svědka v nemovitosti na podzim 2020. Domníval se, že po rozchodu byl odvezen nebo se na něj žalovaný nechtěl dívat. Svědek si myslí, že určitě obraz nebyl v nemovitosti ani v roce 2019, ale nebyl schopen určit přesné datum, kdy zmizel. Uvedl, že odhadem 2-3 roky tam již nemusí být. Dříve do roku 2017 jezdil na servisní prohlídky do nemovitosti jednou za rok, většinou na podzim před topnou sezonou, ale v poslední době byly prohlídky domluveny každého půl roku (v říjnu a asi duben), protože je potřeba některé věci zkontrolovat častěji. O těchto výjezdech má své záznamy. Zda obraz viděl v roce 2018 si nebyl jist, musel by vzpomínat na souvislosti, za jakých v nemovitosti byl. S odstupem času však si není jist, jestli si tyto skutečnosti vybaví, když nevěděl, že se na ně má soustředit. Totéž se týká toho, kdy žalobkyně z nemovitosti odvážela nějaké věci, protože tam účastníci řízení jezdili většinou na víkend, ale jestli přesně žalobkyně odvážela věci v době jejich rozchodu, nebyl schopen uvést. Účastníci někdy jezdili v jednom autě, někdy měl každý své. Těžko říct, jestli jeli každý odjinud, nebo vezli více věcí tam a zpátky, proto jeli dvěma. Do roku 2017 nebo zhruba 3 roky zpět byl svědek v nemovitosti buď každý víkend, nebo každý další víkend. Doplnil, že by možná odhadl pravidelné návštěvy na dobu 2 – 3 roky zpátky a upřesnil rok 2017. V té době se dokončovalo chlazení jedné místnosti prostřednictvím tepelných čerpadel. Na podzim 2017 proběhla kontr