45 C 52/2020-91 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky jakožto přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v důsledku nezákonně vedeného trestního řízení u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 3 T 19/2017. Žalobce uvedl, že Policií České republiky bylo proti němu zahájeno trestní stíhání pro přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti podle § 221 odst. 1 trestního zákoníku. Po podání obžaloby pak rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 3.4.2019 byl žalobce podle ustanovení § 226 písm. b) trestního řádu obžaloby zproštěn. Žalobce uvedl, že jak Policie ČR, tak státní zastupitelství mělo po celou dobu trestního stíhání k dispozici důkazní materiál, ze kterého vyplývalo, že [anonymizováno 17 slov], tedy již v té době orgány činné v trestním řízení mohly dojít k tomu, že trestní stíhání žalobce je zcela účelové a nesmyslné, kdy také vykládali zákon obcí v neprospěch jak žalobce, tak dalších obžalovaných a to v rozporu se zněním zákona o obcích, tak, se všemi listinami, které byly v řízení jakožto důkazy předloženy. Dále se žalobce obšírně vyjádřil ke konání orgánů činných v trestním řízení a k jejich pochybení. V důsledku nezákonně vedeného trestního stíhání žalobci vznikla nemajetková újma, neboť tímto trestním stíháním bylo zasaženo do jeho lidské důstojnosti a dlouhodobě narušen soukromý život. O případu se psalo v desítkách článků v médiích, kdy s ohledem na to, že [obec], kde žalobce žil, jsou malé město, všichni občané věděli, že žalobce je trestně stíhán. Zájem médií byl násoben tím, že jedním ze stíhaných kolegů byl [jméno] [příjmení], který se v mezidobí stal poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Trestní stíhání pak trvalo více jak dva roky a následkem trestního stíhání došlo u žalobce ke ztížení společenského a pracovního uplatnění, trpěl psychickými problémy - úzkostmi, stresem, nespavostí, poruchami pozornosti, nesoustředěností apod, začal zaznamenávat omezené možnosti seberealizace do budoucna v základních sférách života. Také se začal více vyhýbat lidem, ať již v pracovním či soukromém životě, neboť se obával dotazů na předmětnou kauzu. Žalobce vykonává podnikatelskou činnost ve společnosti, v níž současně působí i jeho matka, rovněž jedna ze stíhaných, došlo k zásadnímu ztížení navazování dalších obchodních vztahů, obhajování morální úrovně obou jednatelů společností. Na případ trestního stíhání se žalobce ptali rodinní přátelé a široké okolí. Trpěla i manželka žalobce, která s ním žije ve společné domácnosti a musela podobným dotazům čelit v době rizikového těhotenství. Žalobce se jí snažil být přes veškeré okolnosti být oporou, ale obával se o budoucnost celé rodiny a jeho život se ocitl v troskách. Žalobce svůj nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 2 000 000 Kč předběžně uplatnil u žalované, která mu uhradila částku ve výši 80 000 Kč. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení. 1. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce předběžně uplatnil svůj nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 2 000 000 Kč dne 5.8.2019 v důsledku nezákonně vedeného trestního stíhání u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 3 T 19/2017. Žalovaná po projednání dané žádosti dospěla k závěru, že v řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí představující usnesení o zahájení trestního stíhání proti žalobci a z tohoto titulu poskytla žalobci na nemajetkové újmě omluvu a zadostiučinění ve výši 80 000 Kč. Dále žalovaná nesporovala, že usnesením Policie ČR ze dne 29.7.2016 bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 221 odst. 1 trestního zákoníku. Dne 20.1.2017 byla k Okresnímu soudu v Lounech podána Okresním státním zastupitelství v [obec] obžaloba. Dne 1.3.2017 bylo vydáno usnesení, na základě kterého byla věc Okresnímu soudu v Lounech odňata a přikázána Okresnímu soudu v Chomutově. Dne 29.3.2017 byl ve věci vydán trestní příkaz, proti kterému podal žalobce dne 6.4.2017 odpor. Žalobce pak byl na základě rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 3.4.2019 zproštěn obžaloby pod § 226 písm. b) trestního řádu. Žalovaná při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédla ke třem základním atributům: povaha trestní věci, délka trestního řízení a následky způsobené trestním řízením v osobní sféře žalobkyně. Pokud jde o povahu trestní věci, žalobce byl trestně stíhána pro trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku, kdy se jedná o druh trestné činnosti obecně nemající výrazně dehonestující charakter jako například u násilné trestné činnosti. Vliv délky trestního řízení pak byl do jisté míry podle žalované nepatrný, neboť trestní stíhání žalobce trvalo po dobu dvou let a deseti měsíců, avšak tuto délku lze vzhledem k okolnostem případu považovat ještě za přiměřenou. Na délku trestního stíhání měla vliv i skutečnost, že ve věci bylo vypracováno několik znaleckých posudků. Pokud jde o konkrétní zásahy do osobní sféry žalobce, žalovaná uvedla, že tyto musí být prokázány. K prokázání újmy ze strany žalobce však v daném případě došlo spíše okrajově. Ohledně namítané medializace je nutno uvést, že toto je pouze prostým důsledkem zásady veřejnosti trestního řízení a obecných veřejných poměrů případu. Z tohoto důvodu pak nelze přičítat státu k tíži, že presumpce neviny byla narušena sdělovacími prostředky (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3.7.2012, sp. zn. 30 Cdo 4280/2011). Žalovaná v této souvislosti odkázala na věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 51/2017. V tomto případě byl poškozený trestně stíhán pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku a pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele. Trestní stíhání pak trvalo dva roky a devět měsíců, tedy stejně tak dlouhou dobu jako v případě žalobkyně. Oproti věci, která je předmětem tohoto řízení, hrozilo žalobci jakožto poškozenému trest v odnětí svobody v trvání až deseti let. Poškozenému bylo přiznáno zadostiučinění ve výši 100 000 Kč. S přihlédnutím ke skutečnosti, že žalobce byl ohrožen uložením trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, lze tak zadostiučinění ve výši 80 000 Kč považovat za odpovídající. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů. 2. Uplatněním nároku na náhradu škody podle zákona o odškodňování ze dne 22.7.2019, uplatnil žalobce u žalované nárok na náhradu zadostiučinění z nemajetkové újmy v částce 2 000 000 Kč, způsobené v důsledku trestního stíhání ve věci T 19/2017. 3. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 28.2.2020 byl nárok žalobce vypořádán s tím, že na nákladech obhajoby bylo přiznáno 13.600,00 Kč a na nemajetkové újmě byla přiznána částka 80 000 Kč. 4. Do protokolu o jednání ve věci 19 C 33/2020 ze dne 17.6.2021, při kterém byla vyslechnuta tehdejší žalobkyně [jméno] [příjmení], tato k otázce, aby konkrétně uvedla zásahy do své cti a osobní pověsti v době trestního řízení uvedla, že:„ Mrzelo mě to a štvalo mě to, že jim vůbec někdo dopřál sluchu, ale žádný jako velký újmy jsem neměla, není to tak jako, že by někdo řekl, hele s tebou nebudu obchodovat, protože kdo ví, co jsi za člověka. To bych lhala, to ne. Nic takového se nestalo, protože ty lidi mně znají, znají mně, jaká jsem.“ 5. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba], s.r.o., [IČO], ke dni 6.12.2021 je jednatelem společnosti od 21.12.2020 [jméno] [příjmení], předchozím a stávajícím jednatelem je 29.4.1998 [jméno] [příjmení] a v době od 18.6.2001 do 21.12.2020 [celé jméno žalobce]. Jako společníci ve společnosti působila [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [právnická osoba] s.r.o., [jméno] [příjmení] a další. 6. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] – J. [celé jméno žalobce] spol. s r.o., [IČO], ke dni 6.12.2021 je jednatelem od 1.8.1995 do současnosti [jméno] [příjmení] a od 15.5.2006 do současnosti [celé jméno žalobce], a společníkem od 12.9.2014 [celé jméno žalobce], předchozím jediným společníkem byla [jméno] [příjmení] 7. Dle výpisu jmenných seznamů ze serveru [webová adresa] do zastupitelstev obcí, konkrétně do [územní celek] ke dni [číslo] – [datum], kandidoval [celé jméno žalobce] ve věku [anonymizováno] let za navrhovanou stranu [anonymizováno 7 slov], bez politické příslušnosti, získal celkem v absolutním počtu 510 hlasů, což činí 8 % a skončil jako druhý zvolený v pořadí. 8. Dle výpisu jmenných seznamů ze serveru [webová adresa] do zastupitelstev obcí, konkrétně do [územní celek] ke dni [číslo] – [datum], kandidoval [celé jméno žalobce] ve věku [anonymizováno] let za [anonymizováno 7 slov], rovněž bez politické příslušnosti, získal v absolutním počtu 398 hlasů, což činí 9,25 % a rovněž skončil jako druhý v pořadí. 9. Pokud jde o medializaci trestního řízení, soud posuzoval obsah celkem 63 žalobcem předložených článků: vyjádření [jméno] [příjmení]„ [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [anonymiz