ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2022:45.C.53.2021.7 Datum: 2022-03-18 Předmět: o zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 12 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ z. č. 82/1998 Sb."] ["nemajetková újma""peněžité plnění""postoupení věci""smlouva o dílo""svědečné""věcná příslušnost""zadostiučinění / satisfakce""zastavení exekuce / výkonu rozhodnutí""znalecký posudek"]
O co šlo: o zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 12 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ z. č. 82/1998 Sb."])
1. Žalobci se domáhali na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 250 000 Kč s příslušenstvím, způsobené jim nepřiměřenou délkou řízení, vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Řízení bylo zahájeno žalobou žalobců ze dne 31. 3. 2014 původně u [název soudu] (sp. zn. [spisová značka]), jeho předmětem bylo zaplacení částky 325 548 Kč s příslušenstvím, kterou se domáhali náhrady škody způsobené provozní činností žalovaného na nemovitosti v jejich vlastnictví. Z důvodu zákonné změny věcné příslušnosti ve sporech dle hodnoty předmětu sporu v občanském soudním řádu s účinností od 1.1.2014 však tento soud věc předložil [název soudu] k rozhodnutí o určení věcné příslušnosti (sp. [anonymizováno] [rok]). [název soudu] byl spis postoupen dne 3. 6. 2014 a o věcné příslušnosti tento soud rozhodl až dne 9. 3. 2015, tedy po 9 měsících od obdržení spisu. V postupu [název soudu] je shledáván výrazný průtah ve věci, přičemž se nejednalo o složité rozhodnutí, které navíc neobsahovalo odůvodnění, a soud rozhodoval v neveřejném zasedání. Věc byla následně postoupena k dalšímu řízení [název soudu], který věc vedl pod sp.zn [spisová značka]. O žalobě soud rozhodl na prvním jednání dne 26. 8. 2016, když žalobu zamítl. Proti rozsudku podali žalobci odvolání, o kterém rozhodoval [název soudu], který usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] rozsudek soudu prvního stupně jako vadný zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Soud prvního stupně pak nařídil ústní jednání ve dnech 14. 6. 2017, 25. 8. 2017, 19. 1. 2018, 23. 3. 2018, 18. 5. 2018, 20. 9. 2019 a 27. 11. 2019. Dne 29. 11. 2019 pak byl vyhlášen rozsudek. Tento rozsudek byl právní zástupkyni žalobců doručen až dne 25. 2. 2020, tedy po 3 měsících od jeho vyhlášení. V této části je shledáván rovněž průtah na straně soudu. Proti výroku II. a proti usnesení soudu o povinnosti k náhradě nákladů řízení státu podali žalobci odvolání, kdy o tomto bylo rozhodnuto usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] a usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]. Řízení bylo pravomocně skončeno dne 17. 6. 2020, trvalo 6 let, 2 měsíce a 17 dní a tato doba je s ohledem na okolnosti a charakter sporu nepřiměřeně dlouhá. Význam předmětu řízení nebyl pro žalobce nepatrný, když se domáhali újmy v řádech statisíců, která jim měla být způsobena provozní činností žalovaného na nemovitosti v jejich vlastnictví. Průtahy v řízení a nepřiměřenou délkou řízení došlo k situaci, kdy následně u soudu vyslýchaní svědci si již hůře vybavovali události, ke kterým se měli vyjadřovat, a tím pádem se žalobci ocitli v důkazní nouzi. Na základě shora uvedeného žalobci uzavřeli, že ji vznikla nesprávným úředním postupem obecných soudů morální újma, kterou nelze v tomto případě nahradit jinak než penězi, kdy konstatování porušení práva není možné v žádném případě považovat dostačující. Žalobci požadují poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v penězích. [příjmení], která by znamenala alespoň částečnou satisfakci za vzniklou nemajetkovou újmu, v konkrétním případě dle žalobců odpovídá výši 250 000 Kč, když tuto stanovili s přihlédnutím ke stanovisku [anonymizována dvě slova] [stanovisko NS]. Žalobci uplatnili svůj nárok u žalované, žalovaná však tomuto nároku žalobců nevyhověla. S ohledem na to navrhli žalobci, aby soud žalobě vyhověl a přiznal jim náhradu nákladů řízení.
2. Žalovaná nárok uplatněný žalobci neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobci dne [datum] podali žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., na poskytnutí zadostiučinění ve výši 250.000 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění za nesprávný úřední postup ve shora uvedeném řízení. K projednání žádosti žalobců došlo dne 15.4.2021, žalovaná dospěla k závěru, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobcům zadostiučinění ve výši 62.000 Kč. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a konstatovala, ze v daném řízení byly zjištěny jednotlivé dílčí průtahy ze strany soudu, kdy tento nečinil některé procesní úkony v přiměřených lhůtách. Za nejvýznamnější období průtahů bylo žalovanou shledáno období od června 2014 do března 2015. Věc vykazovala jistou míru právní, resp. procesní, i skutkové složitosti. Soud zadával znalecký posudek z oboru stavebnictví – obytné stavby, při rozhodování vycházel i z dalšího znaleckého posudku. Dále bylo rozhodováno o věcné příslušnosti soudu, o vstupu vedlejšího účastníka do řízení a o odvolání proti usnesení o náhradě nákladů řízení přiznaných státu. Význam řízení pro žadatele žalovaná shledala jako standardní, když se nejednalo o žádné z řízení, která jsou typově zařazena mezi řízení se zvýšeným významem pro poškozeného. Při výpočtu žalovaná dospěla nejprve k základní částce 77.500 Kč s tím, že za 1 rok řízení náleží částka 15.000 Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na složitost řízení o 20%. Výše zadostiučinění plně koresponduje s požadavky [název soudu] a není důvod pro jeho navýšení. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu byla v celém rozsahu zamítl a přiznal jí náhradu hotových výdajů.
[Anonymizovaný odstavec.]
4. Žalobci se z prvního jednání omluvili, přičemž souhlasili, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř.
5. Vzhledem k tomu, že se žalobci k jednání nedostavili, nemohlo jim být poskytnuto případné poučení podle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř. k doplnění jejích tvrzení a označení důkazů. Poučení podle § 118a o. s. ř. se poskytuje jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo a dobrodiní poučení ztrácí (viz např. rozsudek [název soudu] sp.zn. [spisová značka] nebo usnesení [název soudu] sp.zn. [spisová značka]).
6. Uplatněním nároku na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ze dne 2.9.2020, podali žalobci Ministerstvu spravedlnosti žádost o předběžné projednání nároku.
7. Dle kopie záznamu o ověření elektronického podání, bylo uvedené podání doručeno do datové schránky Ministerstva spravedlnosti 2.9.2020.
8. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti z 15.4.2021 byl nárok žalobců, resp. žádost žalobců o vypořádání nároku na zadostiučinění z nepřiměřené délky řízení žalovanou vypořádán, přičemž Ministerstvo spravedlnosti konstatovalo nepřiměřenou délku řízení a přiznalo žalobcům částku 62 000 Kč.
[Anonymizovaný odstavec.]
10. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
11. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.
12. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").
13. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.
14. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.
15. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní p
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.