45 C 63/2021-49 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení 95.147,30 Kč s příslušenstvím z titulu nepřiměřeně dlouhého řízení, vedeného pod sp.zn. [anonymizováno] [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce] [anonymizováno 15 slov], v němž došlo k zajištění peněžních prostředků žalobce. Žalobce stručně shrnul průběh řízení, jemuž předcházelo vyšetřování od 19.4.2018 s tím, že bylo dne 05.03. 2019 zahájeno trestní stíhání 8 obviněných pro podezření ze spáchání pokračujícího zvlášť závažného zločinu obchodování s lidmi podle ustanovení § 168 odst. 2 alinea první písm. a), písm. e), alinea druhá, odst. 3 písm. a), písm. c), písm. d) trestního zákoníku, kterého se měli dopustit jednáním blíže uvedeným v usnesení o zahájení trestního stíhání. V průběhu řízení byla mimo jiné odňata z majetku žalobce peněžní hotovost. Proti rozhodnutím o zajištění peněžní hotovosti se žalobce bránil stížností, na jejímž základě dne 27.6.2019 [název soudu] rozhodl o zrušení usnesení o zajištění a policejnímu orgánu uložil, aby ve věci znovu jednal a rozhodl. Peněžní hotovost poté byla nejen žalobci zajištěna dalším usnesením dne [datum]. Konkrétně šlo o peněžní hotovost ve výši [částka] a [částka], která byla odňata z majetku obviněného [příjmení] [jméno] [jméno], [datum narození], dne [datum] v rámci domovní prohlídky v rodinném domě [adresa] na adrese [adresa], která byla provedena na základě příkazu [název soudu], ze dne [datum rozhodnutí], spisová značka [spisová značka], (na této adrese zajištěno celkem [částka] – zbývající částka [částka] zajištěna pro výkon peněžitého trestu viz níže) a dále peněžní hotovost ve výši [částka] a [částka], která byla odňata z majetku obviněného [příjmení] [jméno] [jméno], [datum narození], dne [datum] v rámci domovní prohlídky v rodinném domě [adresa] na adrese [adresa], [obec], která byla provedena na základě příkazu [název soudu], ze dne [datum rozhodnutí], spisová značka [spisová značka]. Peněžní prostředky byly žalobci vráceny dne [datum rozhodnutí] na základě usnesení [číslo jednací] s tím, že uvedené finanční prostředky již není třeba k trestnímu řízení, nepřichází v úvahu jejich propadnutí nebo zabrání policejní orgán rozhodl dle ustanovení §80 odst. 1 trestního řádu věta první o jejich vrácení. Usnesení, [číslo jednací], o vrácení věci (peněžních prostředků) bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. Žalobce poté sdělil dne [datum] čísla bankovních účtů za účelem vrácení peněžních prostředků, přičemž mu byla vrácena částka [částka] na běžný účet [bankovní účet] dne [datum] a částka [částka] na běžný účet [bankovní účet] dne [datum]. Ve věci vydání peněžních prostředků došlo dle žalobce k neúměrným průtahům, kterým mu byla způsobena újma. Tyto průtahy dle žalobce spočívají jednak ve skutečnosti, že již dne [datum] muselo být policejnímu orgánu zřejmé usnesení o zrušení zajištění peněžních prostředků, a přesto k vydání usnesení o vrácení peněžních prostředků došlo až dne [datum]. Další průtahy jsou dle žalobce spojeny se samotným vrácením peněžních prostředků, když k připsání prostředků v české měně došlo dne [datum] a připsání prostředků v eurech došlo až dne [datum]. Dle žalobce mi na základě neodůvodněných průtahů jí vznikla újma, kterou představuje prodlení s vydáním usnesení o vrácení peněžních prostředků a dále prodlení s vyplacením prostředků. Újma spočívá v neoprávněnému zadržování peněžních prostředků po neúměrně dlouhou dobu. Výši této újmy žalobce odvíjel analogicky od prodlení, které jsou povinny hradit správci daně dle § 254 daňového řádu, a to ve výši repo sazby platné pro první den kalendářního pololetí zvýšené o 14 procentních bodů. K 1.7.2019 činila výše reposazby 2 %, tudíž výše úroku z prodlení činí 16 %. Pokud se týká samotné výše, tak žalobkyně se domnívá, že k vydání usnesení o vrácení věci mohlo dojít ve lhůtě ne delší než 7 dnů. Dne 11.7.2019 tudíž mohl policejní orgán vydat usnesení o vrácení věci a nebylo nutné čekat další měsíc. V důsledku vydání usnesení o vrácení věci by tedy při normálním běhu věcí mohlo dojít k vrácení peněz neprodleně po vydaném usnesení, tedy již v červenci 2019. Žalobce tedy požadoval újmu za prodlení s vydáním usnesení a vrácením peněžních prostředků za období od 12.7.2019 do 25.9.2019 (datum vrácení CZK), resp. do 16.10.2019 (datum vrácení EUR), při přepočtu kursu CZK ke dni 12.7.2019, a to 92.925,72 Kč představující úrok z prodlení ve výši 16 % p.a. z částky 2.789.300 Kč od 12.7.2019 do 25.9.2019 a 2.221,58 Kč představující úrok z prodlení ve výši 16 % p.a. z částky 62.567,55 Kč od 12.7.2019 do 30.9.2019. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě citované škody dne 14.4.2020, žalovaná však žádosti žalobce do podání žaloby nevyhověla. S ohledem na to žalobce požadoval, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaná nárok, uplatněný žalobou neuznala, přičemž učinila nesporným, že u ní žalobce svůj nárok uplatnil dne 14.4.2020. Žalovaná jej shledala zcela nedůvodným, když sporovala všechny podmínky vzniku odpovědnosti státu za škodu. Především poukázala na to, že v daném případě nejde o řízení v pravém slova smyslu, přičemž jeho délku (tzn. období jednoho měsíce) nepovažuje za nepřiměřenou. Rovněž sporovala vznik samotné škody, který žalobce stanovil dle úroku z prodlení, přičemž poukázala na konstantní judikaturu (např. rozhodnutí [název soudu], [číslo jednací]). V této souvislosti doplnila, že ani po novele občanského zákoníku nelze za škodu považovat úrok z prodlení. S ohledem na to žalovaná navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] 17. Dle se čte sdělení o převodu finanční hotovosti ze dne [datum], s razítkem podatelny [stát. instituce], [stát. instituce], ze dne [datum], vedoucí zúčtovacího oddělení sdělila, že dne [datum] byly z depozitního účtu převedeny peněžní prostředky na avizované účty. 18. Rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci [datum], zamítl [název soudu] žalobu ve věci společnosti [právnická osoba] proti [země] [anonymizováno] [stát. instituce] a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Shodně jako v této věci se tamní žalobce domáhal zadostiučinění nepřiměřené délky řízení o zajištění věci, kdy peněžní prostředky měly být tamnímu žalobci vráceny cca po 1 měsíci, zatímco od zajištění uplynulo cca 7 měsíců. Shodně jako současný žalobce přitom stanovil výši zadostiučinění dle úroku prodlení s úhradou jednotlivých částek. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] 22. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 23. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. 24. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti"). 25. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. 26. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. 27. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí