48 C 105/2022-44 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobci domáhají po žalované zaplacení částky 143 333 Kč každému z žalobců s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z žalované částky od [datum] do zaplacení coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jim nesprávným úředním postupem soudu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Okresním soudem v Hodoníně pod sp. zn. 5 C 19/2014 (dále také jen„ posuzované řízení“). Předmětem posuzovaného řízení bylo určení vlastnického práva k pozemku [parcelní číslo] o výměře 842 m2, zapsaného v k. ú. [obec] u [obec], obec Těmice na listu vlastnictví [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Kyjov a pozemku parc. [číslo] o výměře 395m2, zapsaného v k. ú. [obec] u [obec], obec Těmice na listu vlastnictví [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Kyjov. Žaloba byla podána [datum], i přes konání jediného jednání bylo soudem I. stupně meritorně rozhodnuto až [datum], tedy 2 roky po podání žaloby. Po podání odvolání dne [datum] byl spis postoupen odvolacímu soudu až dne [datum], rozhodnuto o odvolání bylo až po roce. O dovolání podaném dne [datum] bylo rozhodnuto až [datum]. Po zásahu Ústavního soudu Krajský soud v Brně rozhodnutí soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Poslední pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu bylo žalobcům doručeno dne [datum]. Posuzované řízení tak trvalo 7 let a necelé 3 měsíce. Nárok u žalované žalobci uplatnili žádostí ze dne [datum]. Ta jejich nároku v zákonné lhůtě nevyhověla. 2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobci dne [datum] nárok uplatnili. Žalovaná nárok žalobců nestihla vyřídit, neboť posuzované řízení stále probíhalo před Nejvyšším soudem, který odmítl žalované spis zapůjčit. Tato skutečnost jde dle žalované k tíži žalobců, kteří měli vyčkat úplného skončení posuzovaného řízení, a žalovaná se z tohoto důvodu nemohla dostat do prodlení. Žalovaná dále zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení a uvedla, že řízení trvalo 8 let a 4 měsíce, probíhalo na třech stupních soudní soustavy a před Ústavním soudem, přičemž v řízení neshledala průtahy, naopak dle názoru žalované byly úkony v řízení činěny průběžně. Věc byla skutkově i právně složitá, bylo třeba provést listinné důkazy a vyslechnout svědky. Význam předmětu řízení pro žalobce lze hodnotit jako mírně snížený, nadto se jednalo o silně sdílenou újmu. Strany se na délce posuzovaného řízení samy podílely, a to opakovanými žádostmi o odročení jednání nebo musely být soudem opakovaně poučovány o povinnosti tvrdit a prokázat rozhodné skutečnosti a označit důkazy. Žalobci navíc nijak netvrdili ani neprokázali nemajetkovou újmu, která jim měla vzniknout. Nadto neuvádějí, jak se mělo posuzované řízení dotknout žalobců b) a c), když se dle tvrzeného petitu určení vlastnictví k těmto dvěma osobám nedomáhali. Žalobci požadovaná výše náhrady nemajetkové újmy je rovněž nepřiměřená. Současně žalobcům žádná závažnější nemajetková újma nevznikla ani dále nevzniká, žalobci pouze sledují cíl vlastního finančního obohacení. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. 3. Soud o podané žalobě rozhodl při nařízeném jednání, při kterém provedl dokazování všemi navrženými důkazy s výjimkou těch, které byly navrženy k prokázání skutečností mezi účastníky nesporných. 4. Soud předně vyšel ze skutečností mezi účastníky nesporných, která vzal za svá skutková zjištění. Mezi účastníky řízení bylo nesporným, že žalobci u žalované dne [datum] uplatnili nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného řízení ve výši 143 333 Kč pro každého z žalobců a že žalovaná nároky žalobců neprojednala. 5. Na základě provedeného dokazování, soud učinil tato další skutková zjištění a dospěl k dále uvedenému závěru o skutkovému stavu. [Obsah přílohového spisu] 7. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný závěr o skutkovém stavu tak, jak je tento popsán výše s tím, že posuzované řízení ve vztahu k žalobcům trvalo od podání žaloby dne [datum] a skončeno bylo dne [datum] nabytím právní moci rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum]. Žalobci původně vymezili období, v němž jim vznikala nemajetková újma, do [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek odvolacího soudu. Při jednání dne [datum] žalobci navrhli připuštění změny žaloby, spočívající v tom, že se požadovaného odškodnění žalobci domáhají za délku trvání posuzovaného řízení do dne [datum], kdy nabylo právní moci usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.5.2022, č.j. 24 Cdo 2455/2021 – 295. Soud změnu žaloby připustil, neboť výsledky dokazování mohou být pokladem rozhodnutí soudu o změněném návrhu (výrok I), přičemž soud z tohoto časového vymezení žalobců vycházel, neboť je jím i vázán. Posuzované řízení, jak jeho délku z hlediska vzniklé nemajetkové újmy vymezili žalobci, trvalo 8 let a 5 měsíců. Soud z provedených listinných důkazů učinil níže rozvedená skutková zjištění rozhodná pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. 8. Soud posoudil zjištěný skutkový stav po právní stránce podle těchto ustanovení. 9. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 10. Podle § 5 písm. a) OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním. 11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 12. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 13. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 14. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk platí, že náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 2 ustanovení platí, že náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. 15. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. 16. Žalobci splnili podmínku pro soudní uplatnění obou nároků na náhradu újmy způsobené nesprávným úředním postupem, předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nároky uplatnili dne [datum] 17. Soud posoudil nárok žalobců coby nárok na odškodnění nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup, spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení. 18. Soud na tomto místě dále poukazuje na to, že v případě nároku spočívajícího v nepřiměřené délce řízení je odkaz na celý spis posuzovaného řízení jako důkazní prostředek dostačující. Otázka průběhu řízení je sice otázkou skutkovou, nicméně posouzení, zda řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, je otázkou právní, kdy toto posouzení náleží soudu. Tudíž ani v případech, kdy žalovaná nečiní sporným, že řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, nemůže soud nepřiměřenost délky řízení převzít jako své skutkové zjištění. Naopak i v těchto případech je nevyhnutelné provést dokazování obsahem celého spisu posuzovaného řízení, aby na základě těchto zjištění mohl soud učinit právní závěry o (ne) přiměřenosti jeho délky. Rozhodnutí Nejvyššího soud