48 C 53/2022-98 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] na žalované domáhal zaplacení částky 209 790 Kč s příslušenstvím (ve formě zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení), coby přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu tvrzeným nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 23 C 139/2013 (dále jen„ posuzované řízení“). V žalobě uvedl řízení bylo zahájeno dne 28.6.2013 a skončilo dne 1.3.2021, šlo o pracovněprávní věc, kdy se žalobce domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru. Po stručné rekapitulaci předmětného řízení žalobce uvedl, že celková délka posuzovaného řízení činila 7 let a 8 měsíců. Ke složitosti žalobce uvedl, že posuzovaný případ po stránce skutkové byl do určité míry složitý, a to s ohledem na značný rozsah žalobcem tvrzených skutečnosti. Důkazní prostředky však byly převážně listinné, byly vyslechnuti 3 svědci, žádný znalecký posudek obstarávat nebylo potřeba. Cizí prvek v posuzovaném řízení rovněž absentoval. Z těchto důvodů je na místě základní částku snížit o 20 %. Po stránce právní věc složitá nebyla. Procesně případ byl do určité míry složitý. Jak úvodní, tak následné procesní úkony účastníků byly srozumitelné a úplné, nová skutková tvrzení či nové důkazy tedy v průběhu posuzovaného řízení nebyly účastníky uplatňovány či navrhovány. Soudy rozhodovaly v posuzovaném řízení v zásadě pouze meritorně. Zdrojem určité míry složitosti posuzovaného řízení se tak stala pouze skutečnost, že ve věci samé bylo podáno (žalobcem) celkem šest opravných prostředků. Z těchto důvodů je na místě základní částku snížit o 20 %. Posuzovaný případ byl projednáván ve čtyřech stupních soudní soustavy. Z těchto důvodů je na místě základní částku snížit o 40 %. Žalobce se na délce řízení podílel pouze tím, že podával opravné prostředky. Příčinou nepřiměřené délky posuzovaného řízení byl ve významné míře postup soudních orgánů. Rozsah uplatněných skutkových tvrzení a navržených důkazů byl ustálen již na začátku posuzovaného řízení, když žalobce podal žalobu úplnou a v dalším průběhu posuzovaného řízení žádná další skutková tvrzení ani další důkazy nenavrhoval, což v zásadě platí i o procesním chování žalované. Odvolání žalobce ze dne [datum] a ze dne [datum] byla úspěšná a Městský soud v Praze na jejich základě prvoinstanční rozsudky zrušil a věc Obvodnímu soudu pro Prahu 1 vrátil k dalšímu projednání. V obou případech odvolací soud uvedl, že soud I. stupně zjistil skutkový stav neúplným způsobem, přičemž na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným, resp. předčasným skutkovým závěrům. Podle žalobce se na více než jedné polovině délky posuzovaného řízení se - z pohledu opakovaných kasačních rozhodnutí - podílely soudní orgány. Z těchto důvodů je na místě základní částku zvýšit o 40 %. V posuzovaném řízení docházelo i k průtahům. Soud I. stupně jednal ve věci samé celkem třikrát a průtahů se dopustil v prvním případě, když jednal 16 měsíců, a to od [datum] do [datum]. Z těchto důvodů je na místě základní částku zvýšit o 20 %. Dovolací soud jednal ve věci samé celkem dvakrát a průtahů se dopustil v obou případech. Dovolací soud totiž v prvním případě jednal 10 měsíců, a to od [datum] do [datum] a v druhém případě 16 měsíců, a to od [datum] do [datum] (viz č.l. 344). Z těchto důvodů je na místě základní částku zvýšit o 30 %. Význam předmětu posuzovaného řízení pro žalobce byl výjimečně velký. Z tohoto důvodu je na místě základní částku zvýšit o 100 %. Od výsledku posuzovaného řízení se odvíjel výsledek celkem dvou dalších řízení (jednoho správního řízení a jednoho civilního sporného řízení), což je situace v českém právním řádu zcela výjimečná. Šlo o správní řízení o přijetí do státní služby a o zařazení na služební místo a jednak soudní řízení o náhradu platu z neplatného rozvázání pracovního poměru. Dne [datum] žalobce (v pozici žadatele o přijetí do státní služby) zahájil před státním tajemníkem správní řízení o přijetí do státní služby a o zařazení na služební místo, kdy současně požádal o přerušení tohoto správního řízení do pravomocného ukončení posuzovaného řízení. Státní tajemník MŠMT této žádosti vyhověl. Dále dne [datum] žalobce (v pozici žalující strany) zahájil u Obvodního soudu pro Prahu 1 řízení o náhradu platu z neplatného rozvázání pracovního poměru, v rámci něhož se po České republice - Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (v pozici žalované strany) domáhal zaplacení náhrady platu za období od [datum] do [datum]. V podané žalobě žalobce současně podal návrh na přerušení tohoto soudního řízení, a to do pravomocného ukončení posuzovaného řízení, čemuž bylo vyhověno. Stav nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení žalobce nutil podat odvolání proti usnesení o pokračování v řízení o náhradu platu v situaci, kdy posuzované řízení bylo pravomocně skončeno, nicméně proti němu žalobce brojil dovoláním. V řízení o náhradu platu zasáhl Nejvyšší soud, který rozhodnutí o pokračování v řízení zrušil. Žalobce, ač byl po celou dobu posuzovaného řízení zastoupen advokátem, se všech devíti konaných ústních jednání před soudy prvního i druhého stupně účastnil osobně (spolu se svým advokátem). Nemajetkovou újmu žalobce spatřuje v tom, že se nacházel ve stavu nejistoty, do níž byl v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován. Při vyčíslení požadované částky žalobce vyšel ze závěrů Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NS ČR ze dne [datum], sp.zn. Cpjn 206/2010 (dále jen„ Stanovisko“). Dle žalobce je adekvátní základní částka 15 000 Kč za rok (první dva roky za polovic) s celkovým navýšení o 110%, celkem tedy 209 790 Kč. 2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] učinila nesporným, že řízení trvalo od [datum] do [datum], že nárok u ní žalobce uplatnil dne [datum] ve výši žalobou požadované částky, že k projednání nároku došlo dne [datum], přičemž žalovaná konstatovala, že k nesprávnému úřednímu postupu došlo a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 74 063 Kč. Žalovaná poté stručně zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení a uvedla, že vycházela ze základní částky 15 000 Kč a délky 7 let a 7 měsíců. Dále žalovaná shledala, že je na místě základní částku snížit o celkem 35 %, a to o 15 % z důvodu složitosti řízení, o 15 % z důvodu četnosti rozhodování soudů a o 5 % z důvodu podílu žalobce na délce řízení (podání dovolání, které bylo shledáno jako subjektivně nepřípustné). Význam řízení byl shledán jako zvýšený, což žalovaná zohlednila navýšení základní částky o 10 %. Dle žalované je poskytnuté peněžité zadostiučinění dostatečné a není důvod jej navyšovat. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. 3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň oba účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání výslovně souhlasili. 4. Soud nevyžádal pro nerelevantnost zprávu od Městského soudu v Praze o účasti žalobce na jednáních v posuzovaném řízení. Soud k tomu konstatuje, že v případě nesprávného úředního postupu spočívající v nepřiměřené délce řízení se odškodňuje nejistota plynoucí z toho, že řízení není skončeno v přiměřené době. Význam řízení se pak promítá do této nejistoty tím, že čím více je pro žalobce tzv. v sázce, tím je i jeho prožívání nejistoty tíživější. Je proto právně nevýznamné, zda se žalobce jednání v posuzovaném řízení účastnil či nikoliv, neboť ať by soud zjistil ze zprávy o účasti žalobce to či ono, pro posouzení otázky významu řízení pro žalobce by to nemělo žádnou relevanci. To je rozdíl například od účasti na hlavních líčení v trestních řízení, kdy je posléze poškozený obžaloby zproštěn, neboť v těchto případech se odškodňuje i dopad řízení jako takového na poškozeného. To v případech tvrzené nepřiměřené délky řízení nepřipadá v úvahu, neboť se neodškodňují dopady řízení jako takového či jeho výsledek, ale výlučně shora uvedená přetrvávající nejistota ohledně výsledku řízení. 5. Ze shodných tvrzení účastníků, která soud vzal za svá skutková zjištění, uplatnění nároku u žalované ze dne [datum] a stanoviska žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce nárok u žalované uplatnil dne [datum], že žalovaná nárok předběžně projednala dne [datum] a žalobci přiznala a vyplatila 74 063 Kč, což sdělila stanoviskem z téhož dne. V tomto stanovisku konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu soudu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení. Výši odškodnění stanovila částkou 15 000 Kč za rok řízení, přičemž za první dva roky byla částka v poloviční výši. Tuto částku dále snížila o celkovou hodnotu 25 % - o 15 % částku snížila z důvodu složitos