10 C 199/2023-50 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne 23. 10. 2023 domáhá zadostiučinění za nemajetkovou újmu vyvolanou nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce uvádí, že předmětem naříkaného řízení bylo vypořádání SJM s jeho bývalou manželkou, zejména pak bytu, který se v tomto SJM nacházel. Délkou řízení bylo zasaženo do sféry žalobce v tom směru, že manželka užívala byt, který byl v nevypořádaném SJM, výlučně, sama, avšak nehradila za jeho užívání žádné poplatky SVJ. Předmětem vypořádání SJM se tak postupně staly dluhy související s užíváním tohoto bytu a nevypořádané SJM komplikovalo situaci žalobce, neboť ten v důsledku dluhů, které vznikaly ve vztahu k SVJ, čelil i exekucím. Naříkané řízení bylo zahájeno podáním žaloby 24. 10. 2012 a pravomocně skončeno schválením smíru 19. 1. 2023. Žalobce nárok u žalované předběžně uplatnil a žalovaná před podáním žaloby žalobci dobrovolně poskytla zadostiučinění za nemajetkovou újmu vyvolanou délkou řízení ve výši 116 875 Kč. Žalobce však považuje za adekvátní odškodnění celkově částku 476 975 Kč sestávající z částky 276 975 Kč, formulované výslovně jakožto zadostiučinění za délku řízení, a navýšenou dále o 200 000 Kč za zásah do práva vlastnit majetek na straně žalobce. Po plnění žalované, poskytnutém před podáním žaloby, se tak žalobce domáhá částky 360 100 Kč s přísl. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila podáním z 9. 11. 2023. Žalovaná uvedla, že v naříkaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení a žalobce odškodnila částkou 116 875 Kč. Žalovaná vyšla ze základní částky ročního odškodnění 15 000 Kč a tuto ponížila o 15 % z důvodu složitosti řízení. Význam řízení shledala žalovaná jakožto běžný, poukázala na to, že již z době zahájení naříkaného řízení žalobce i jeho manželka čelili exekucím. 3. Na jednání konaném dne 12. 12. 2023 žalobce vzal žalobu co do požadavku na úhradu zákonného úroku za den 9. 11. 2023 částečně zpět a soud proto řízení v této části výrokem I. rozsudku s odkazem na § 96 o. s. ř. částečně zastavil, neboť i žalovaná namítala, že v této části je požadavek na přiznání příslušenství nedůvodným. 4. Ze shodných tvrzení stran účastníků má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil, a to dne 9. 5. 2023. 5. Ze shodných tvrzení stran má soud za zjištěné, že žalovaná plnila žalobci na základě stanoviska z 13. 9. 2023, tj. před podáním žaloby, na zadostiučinění za nemajetkovou újmu vyvolanou délkou řízení částku 116 875 Kč. 6. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že pokud jde o újmu vyvolanou délkou řízení, pak tuto žalobce obtížně snášel právě proto, že předmětem vypořádání v rámci SJM byl mimo jiné byt, který nadále užívala výlučně žalovaná, jakkoliv tento byl stále v SJM, nicméně žalovaná jednak odmítala žalobci umožnit užívání tohoto bytu, na druhou stranu však za užívání tohoto bytu ničeho nehradila. Soud tak zjistil, že délka řízení tak pro žalobce byla zatěžující a vyvolávala u něj újmu v tom směru, že pokračujícím řízením o vypořádání SJM nadále trval stav, kdy nebylo určeno, komu má předmětný byt patřit do vlastnictví a nebyl tak tedy ukončen stav vznikajících, společných dluhů za užívání tohoto bytu. V tomto směru soud shledal na straně žalobce újmu vyvolanou délkou řízení. Ve zbytku soud zjistil, že žalobce trpěl skutečnostmi, které souvisely s jeho dřívějším manželstvím, respektive úpravou poměru k dětem, nicméně tyto se neodvíjely od délky naříkaného řízení. Žalobce popisoval, že mu manželka neumožnila v bytě bydlet, a proto musel bydlet jinde, konkrétně na chalupě, což však nesouvisí s délkou řízení, ale s tím, že manželka fakticky žalobci bydlení znemožnila a žalobce se tohoto právní cestou nedomáhal. Rovněž z účastnické výpovědi žalobce soud nezjistil, že by se délka řízení o vypořádání SJM negativně promítla do jeho vztahu ke čtyřem dětem, když toto rovněž připisoval chování žalované. 7. Ze spisu vedeného [název soudu], sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující. Žalobce v naříkaném řízení v postavení žalobce podává v zastoupení dne 24. 10. 2012 žalobu proti žalované [příjmení] [jméno] [příjmení]. Jedná se o žalobu na vypořádání společného jmění manželů. Předmětem vypořádání je jednotka [číslo] v k. ú. [část obce]. Další majetek vypořádáván není. Soud vyzývá žalobce 12. 11. 2012 k odstranění vad podané žaloby a dále k úhradě soudního poplatku. Žalobce zasílá soudu prohlášení o svých majetkových poměrech pro účely osvobození od soudních poplatků 11. 12. 2012 a 21. 1. 2013 žádá o osvobození od soudních poplatků. Prohlášení o majetkových poměrech je pak znovu zasláno 28. 1. 2013 v souvislosti s podanou žádostí. Usnesením z 25. 4. 2013 soud rozhoduje tak, že žalobci se nepřiznává osvobození od soudních poplatků. Žalobce hradí soudní poplatek 7. 5. 2013. Soud vyzývá žalovanou k vyjádření k podané žalobě 10. 5. 2013. Spis je 15. 8. 2013 zapůjčen k vyžádání Městskému soudu v Praze, tento je vrácen 26. 9. 2013. Soud vyzývá 10. 10. 2013 žalovanou znovu k vyjádření k žalobě, žalovaná se vyjadřuje 25. 11. 2013. Žalovaná činí předmětem řízení další nemovité věci, jakož i věci movité a obchodní podíl. Soud vyzývá žalovanou k úhradě soudního poplatku 9. 12. 2013. Žalovaná podává návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, přičemž řízení o tomto návrhu soud zastavuje 17. 1. 2014 pro nezaplacení soudního poplatku. Žalovaná podává návrh na zrušení tohoto usnesení o zastavení řízení o delegaci vhodné, neboť soudní poplatek zaplatila. Soud tedy usnesením pro dodatečné zaplacení soudního poplatku ze 6. 2. 2014 zastavení o návrhu na delegaci vhodnou zrušuje a vyzývá žalovanou 6. 2. 2014, aby svůj návrh odůvodnila. Žalovaná tak činí 11. 2. 2014. Žalobce se k tomuto vyjadřuje a urguje nařízení jednání 25. 2. 2014. Věc je předložena Městskému soudu v Praze k rozhodnutí o přikázání věci z důvodu vhodnosti. Městský soud v Praze usnesením z 9. 6. 2014 návrh na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 9 zamítá. Ve věci je nařízeno jednání na 28. 8. 2014. Žalovaná žádá o odročení tohoto jednání pro kolizi právního zástupce. Jednání je odročeno na 2. 9. 2014. Žalovaná sděluje soudu 29. 7. 2014, že podala ke zdejšímu soudu, tj. [název soudu], žalobu na určení, že je společníkem [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov]. Dále zasílá repliku 23. 7. 2014. Žalovaná poté doplňuje skutková tvrzení a důkazní návrhy 29. 8. 2014. Jednání se koná 2. 9. 2014. Soud vyzývá žalovanou k doplnění rozhodných skutečností týkajících se movitých věcí umístěných v budově, kterou označuje, a dále ohledně movitých věcí. Jednání je za účelem doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů odročeno na 30. 10. 2014. [název soudu] poté kontaktuje SVJ ohledně sdělení výše dluhů, které tvoří součást SJM. Žalovaná zakládá další důkazy 15. 9. 2014 a dále doplňuje svá skutková tvrzení a další důkazní návrhy 12. 9. 2014. Jednání se koná 30. 10. 2014. Soud na tomto nařizuje účastníkům první setkání s mediátorem. Strany se vyjadřují k osobě mediátora. Usnesením z 3. 12. 2014 je ustanoven mediátorem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalovaná sděluje 16. 2. 2015 výsledky mediace, které nevedly k uzavření dohody stran. Soud kontaktuje s dotazem na výsledku mediace žalobce 10. 3. 2015. Žalobce se vyjadřuje 18. 3. 2015. Jednání je nařízeno na 2. 7. 2015. Jednání se koná 2. 7. 2015, strany se vyjadřují k obsahu SJM, zejména k obsahu finančních účtů. Jednání je za účelem předvolání svědků odročeno na 25. 8. 2015. Na toto soud volá pět svědků. Jednání se koná 28. 5. 2015, jsou slyšeni svědci, konkrétně pět osob. Za účelem výslechu dalších svědků je jednání odročeno na 10. 11. 2015. Žalobce se vyjadřuje 29. 10. 2014 k návrhu na rozšíření vypořádání SJM o [značka automobilu]. Na jednání nařízené 29. 10. 2014 soud volá označené svědky. Jednání se koná 10. 11. 2015, jsou slyšeni celkem čtyři svědci a jednání je odročeno na 9. 2. 2016 za účelem výslechu dalších svědků. Žalobce zasílá seznam navržených svědků soudu 10. 12. 2015. Soud svědky na nařízené jednání obesílá. Žalovaná se ještě vyjadřuje 3. 2. 2016. Jednání se koná 9. 2. 2016, je slyšeno šest svědků a jednání je odročeno za účelem provedení listinných důkazů na 12. 4. 2016. Soud žádá [název soudu] o provedení výslechu jednoho svědka dožádáním. Strany se ještě následně vyjadřují k tomu, které svědky nadále navrhují slyšet. Okresní soud v Pelhřimově nařizuje výslech svědka na 15. 3. 2016. Toto jednání se však nekoná, je odročeno na 30. 3. 2016. Toto jednání již proběhne a svědek je slyšen. Další jednání se koná 12. 4. 2016. Strany se vyjadřují k provedenému dokazování, za účelem výslechu dalších svědků je odročeno na 9. 6. 2016. Soud opakovaně vyzývá SVJ 18. 4. 2016 k specifikaci výše dluhu SJM. Žalobce se poté vyjadřuje rozsáhle k předmětu vypořádání SJM 3. 5. 2016. Soud činí součinnostní dotazy na bankovní ústavy v květnu 2016, a rovněž na dodavatele tvrzených prací. Soudu je oslovenými subjekty založeno několik desítek li