11 C 149/2022-32 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou došlou původně Okresnímu soudu v Karlových Varech dne [datum], ve znění následného doplnění, se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 24 974,40 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného. 2. Žalobkyně uvedla, že žalovaný jako nájemce užíval na základě smlouvy o nájmu nebytových prostor uzavřené účastníky dne [datum] v období od [datum] do [datum] nebytové prostory o velikosti 17,2 m2 nacházející se ve II. NP budovy [adresa] vystavěné na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec a okres [okres] (dále jen„ nebytové prostory“), za jejichž užívání se zavázal hradit nájemné ve výši 3 440 Kč měsíčně bez DPH, tj. 4 162,40 Kč včetně DPH, splatné vždy do 14 dnů ode dne vystavení faktury. Žalobkyně s žalovaným ukončila nájemní vztah odstoupením od nájemní smlouvy, a to ke dni [datum]. Žalovaný dosud žalobkyni neuhradil nájemné v celkové výši 24 974,40 Kč vyúčtované těmito daňovými doklady – fakturami: - č. FV190303 znějící na částku ve výši 4 162,40 Kč splatnou dne [datum], - č. FV200406 znějící na částku ve výši 4 162,40 Kč splatnou dne [datum], - č. FV200451 znějící na částku ve výši 4 162,40 Kč splatnou dne [datum], - č. FV210243 znějící na částku ve výši 4 162,40 Kč splatnou dne [datum], - č. FV210288 znějící na částku ve výši 4 162,40 Kč splatnou dne [datum], - č. FV310333 znějící na částku ve výši 4 162,40 Kč splatnou dne [datum]. 3. Jelikož takto vyúčtované nájemné žalovaný přes opakované upomínky žalobkyně neuhradil, domáhala se žalobkyně podanou žalobou zaplacení částky 24 974,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení z jednotlivých fakturovaných částek počítaným vždy ode dne splatnosti příslušné faktury do zaplacení. 4. Žalovaný se k podané žalobě a tvrzením v ní uvedeným nevyjádřil. 5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 6. Písemnou smlouvou ze dne [datum] pronajala žalobkyně žalovanému předmětné nebytové prostory za účelem užívání jako kancelářské prostory. Nájem byl sjednán s účinností od [datum] na dobu neurčitou. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit nájemné ve výši 3 440 Kč bez DPH měsíčně s tím, že DPH bude účtováno dle platných zákonů pro dané období, splatné vždy nejpozději do 14 dnů ode dne vystavení faktury (daňového dokladu). Ve smlouvě bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna od smlouvy odstoupit mj. v případě, že se žalovaný dostane i přes upozornění do prodlení s úhradou dvou či více splátek nájemného. Odstoupením se smlouva k okamžiku účinnosti odstoupení ruší (zjištěno ze smlouvy o nájmu prostoru sloužícího podnikání ze dne [datum]). 7. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému nájemné následujícími fakturami: - za říjen 2019 fakturou ze dne [datum] na částku 4 162,40 Kč vč. DPH splatnou dne [datum], - za listopad 2020 fakturou ze dne [datum] na částku 4 162,40 Kč vč. DPH splatnou dne [datum], - za prosinec 2020 fakturou ze dne [datum] na částku 4 162,40 Kč vč. DPH splatnou dne [datum], - za červen 2021 fakturou ze dne [datum] na částku 4 162,40 Kč vč. DPH splatnou dne [datum], - za červenec 2021 fakturou ze dne [datum] na částku 4 162,40 Kč vč. DPH splatnou dne [datum], - za srpen 2021 fakturou ze dne [datum] na částku 4 162,40 Kč vč. DPH splatnou dne [datum] (zjištěno z faktur č. FV190303, FV200406, FV200451, FV210243, FV210288 a FV210333). 8. Přípisem ze dne [datum], doručeným žalovanému do datové schránky dne [datum], žalobkyně z důvodu, že shora uvedené nájemné nebylo žalovaným přes opakovaná upozornění uhrazeno, od nájemní smlouvy odstoupila, a to ke dni [datum]. V odstoupení žalobkyně žalovaného současně vyzvala k úhradě dluhu v celkové výši 24 974,40 Kč do 14 dnů od doručení odstoupení (zjištěno z odstoupení od smlouvy, doručenky). 9. Opětovně pak žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužného nájemného ve výši 24 974,40 Kč předžalobní upomínkou svého právního zástupce ze dne [datum], doručenou žalovanému do datové schránky dne [datum] (zjištěno z předžalobní výzvy k plnění, printscreenu datové schránky). 10. Žalovaný takto vyúčtované nájemné neuhradil (zjištěno z nesporovaného tvrzení žalobkyně). 11. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů: 12. Účastníci uzavřeli nájemní smlouvu ve smyslu § 2201 a násl. o. z., a to její zvláštní formu, tj. smlouvu o nájmu prostoru sloužícího podnikání dle § 2302 a násl. o. z. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Výše nájemného a podmínky jeho splatnosti byly konkretizovány v písemně uzavřené smlouvě. Žalovaný svým jednáním, kdy na úhradu nájemného za měsíce říjen 2019, listopad a prosinec 2020, červen, červenec a srpen 2021 ničeho nezaplatil, jednoznačně porušil základní povinnost, která pro něho jako nájemce ze smlouvy o nájmu vyplývala, a žalobkyně se tak oprávněně domáhala úhrady nájemného v soudním řízení. Na povinnost k úhradě dlužného nájemného nemá žádný vliv, zda žalobkyně od smlouvy odstoupila či nikoliv, když i dle tohoto odstoupení měl nájem po dobu, za kterou je nájemné požadováno, trvat. Co do jistiny tedy soud považoval podanou žalobu za důvodnou a v tomto rozsahu jí plně vyhověl. 13. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaný se nezaplacením nájemného do dne splatnosti dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost nájemného byla ve smlouvě sjednána na 14 dnů ode dne vystavení faktury, z provedeného dokazování pak vyplynulo, že všechny faktury byly vystaveny k 1. dni příslušného měsíce se splatností do 15. dne příslušného měsíce. Soud proto považoval za důvodný požadavek na zaplacení úroku z prodlení z jednotlivých dlužných nájemných vždy až od 16. dne příslušného měsíce, v tomto rozsahu žalobě vyhověl, a ve zbytku, tj. v požadavku na zaplacení úroku z prodlení z jednotlivých dlužných nájemných i za 15. den příslušného měsíce, tedy poslední den lhůty splatnosti nájemného, žalobu jako nedůvodnou zamítl. 14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř., dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobkyně byla neúspěšná jen v nepatrné části příslušenství, tedy zanedbatelné části celkového předmětu řízení, soud ji proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 9 961 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků ve výši 1 249 Kč, - 3x odměnou právního zástupce za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění, sepis žaloby) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 6 300 Kč (3x 2 100 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu vzata požadovaná jistina, tj. částka 24 974,40 Kč, - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za 3 úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč (3x 300 Kč), - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad hotových výdajů právního zástupce ve výši 1 512 Kč. 15. Náklady na další provedený úkony právní služby (doplnění žaloby ze dne [datum]) soud nepovažoval za účelně vynaložené. Tento úkon byl proveden pouze za účelem odstranění nedostatků skutkových tvrzení a návrhů důkazů, úplné vylíčení skutkových okolností a označení důkazů k prokázání takových tvrzení je přitom povinností žalobce již při podání žaloby. Náhradu odměny za zastupování a paušální náhradu hotových výdajů právního zástupce za tento úkon tak soud žalobkyni nepřiznal.