12 C 134/2021-240 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá náhrady škody spočívající ve vzniku dluhu ve výši 7 545 899 Kč a v ušlém zisku ve výši 4 632 057 Kč s odůvodněním, že dne [datum] vydala Policie České republiky, Národní centrála proti organizovanému zločinu SKPV usnesení o zajištění peněžních prostředků [číslo jednací], kterým rozhodla o zajištění peněžních prostředků u bankovní instituce [právnická osoba], a to na účtu IBAN CZ [číslo] společnosti [právnická osoba] a dále dalšími usneseními rozhodla o zajištění dalších prostředků na účtech [právnická osoba] of [právnická osoba] Usnesení o zajištění peněžních prostředků byla vydána pro účely trestního řízení vždy do výše 100 000 000 Kč na každém jednotlivém účtu s odůvodněním, že tyto peněžní prostředky měly být dle názoru Policie České republiky užity ke spáchání trestného činu a zároveň měly být výnosem z trestné činnosti hospodářské povahy. Jmenovitě trestných činů legalizace výnosů z trestné činnosti, krácení daně poplatků podobné, jiné povinné platby a neoprávněného podnikání. Ani jedna ze shora uvedených domněnek Policie České republiky nebyla ke dni podání žaloby po 55 měsících prokázána. Nebylo zahájeno ani proti žádnému z poškozených, ani proti žalobkyni trestní stíhání. Dne [datum rozhodnutí] Krajské státní zastupitelství v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] uložilo všem bankovním institucím, které držely peněžní prostředky poškozených, aby všechny tyto finanční prostředky poukázaly na bankovní účty regionální prokuratury v [obec]. V tomto přípisu Krajské státní zastupitelství v Ostravě uvádí, že polská prokuratura převzala trestní věc a rozhodla o těchto peněžních prostředcích jako o věcných důkazech a požádala o jejich odevzdání, neboť z tohoto důvodu mají být tyto peněžní prostředky převedeny do dispozice této polské prokuratury. Tímto nesprávným úředním postupem ve formě vydání přípisu porušilo krajské státní zastupitelství zákon ke škodě poškozených čtyřmi způsoby, a to tak, že rozhodnutí polské prokuratury, o které se přípis krajského státního zastupitelství opíral, nebylo pravomocné, i kdyby bylo rozhodnutí polské prokuratury pravomocné a vykonatelné, nemělo by bez dalšího právní účinky na území České republiky, naopak pro účely propůjčování důkazů a odevzdávání majetkových hodnot existuje zákonný postup předpokládaný zákonem č. 104/2013 Sb. o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (dále jen„ ZMJS“). Za třetí elektronicky vedené peněžní prostředky nemohou být věcným důkazem podle českého ani evropského práva, a i kdyby elektronicky vedené peněžní prostředky mohly být věcným důkazem ZMJS předpokládá přesný postup, který spočívá v propůjčování (nikoliv prostém odevzdání jako v tomto případě) věcných důkazů zahraničním justičním orgánům. Ústavní soud nálezem ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 1355/2018, shora uvedené závěry deklaroval. [ulice] instituce shora uvedený příkaz vykonaly. Poškození v den vydání přípisu vyzvali Vrchní státní zastupitelství v Olomouci s podnětem k výkonu dohledu nad Krajským státním zastupitelstvím v [obec]. Ze strany Vrchního státního zastupitelství v [obec] byl podnět k výkonu dohledu odložen jako nedůvodný. Uvedli, že poškození mají možnost se odňatých peněžních prostředků domáhat v Polské republice podle polského práva, kde řízení probíhá. Krajské státní zastupitelství dne [datum] zaslalo polské prokuratuře dotaz, zda obdržela zaslané peněžní prostředky. [ulice] prokuratura dne [datum] potvrdila obdržení finančních prostředků z některých zajištěných účtů, ve zbytku přijetí peněžních prostředků nepotvrdila ani po urgencích. Krajské státní zastupitelství v Ostravě tak neví, kde se finanční prostředky nachází. Ústavní soud ve shora zmiňovaném nálezu uvedl, že krajské státní zastupitelství zvolilo postup nepředvídaný jakoukoliv právní normou, když peněžní prostředky zajištěné na účtech u peněžních ústavů nechalo převést na účty polské prokuratury. Krajské státní zastupitelství na místo zesílení obezřetnosti ve svém postupu opakovaně vyzvalo dotčený peněžní ústav k převodu peněžních prostředků bez normativního podkladu. Takový postup nelze z ústavněprávního hlediska aprobovat, neboť je výrazem svévole orgánů činných v trestním řízení, jako takový je nepřípustným zásahem do práva na spravedlivý proces stěžovatelek a jejich práva vlastnit majetek. Za dané situace Ústavní soud výše uvedeným nálezem deklaroval skutečnost, že zásahem Krajského státního zastupitelství v [obec] spočívajícím v udělení pokynu peněžním ústavům k převedení zajištěných prostředků z účtů stěžovatelek a vyrozuměním Vrchního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla porušena základní práva stěžovatelek zaručená čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Zrušil tak vyrozumění Vrchního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum] a Krajskému státnímu zastupitelství v [obec] přikázal, aby se pokusil obnovit stav před porušením základních práv stěžovatelek. Poté, co uplynulo 112 dní od vyhlášení nálezu Ústavního soudu, právní zástupce žalobkyně s ohledem na příslib vyrozumění v případě dalšího postupu dovodil, že Krajské státní zastupitelství v Ostravě je stále nečinné. Žádal opakovanou žádost o sdělení průběhu nápravy, což se nestalo. Pouze informovalo dne [datum] o tom, že vypracovalo příslušnou žádost a zaslalo ji Regionální prokuratuře v [obec]. Nelze tak předjímat, kdy a zda vůbec lze očekávat připsání peněžních prostředků na bankovní účet žalobkyně a nelze předjímat ani výsledek žádosti, jak toto vyplývá z vyjádření Krajského státního zastupitelství v [obec]. 2. Ve vztahu k tvrzené škodě žalobkyně uvedla, že žalobkyni a [právnická osoba] of [právnická osoba] byly v přímém důsledku s tvrzeným nesprávným úředním postupem protiprávně odňaty veškeré jejich elektronicky vedené peněžní prostředky, čímž došlo k zastavení jejich podnikatelské činnosti z důvodu ztráty veškerých disponibilních finančních prostředků a z důvodu dlouhodobé faktické blokace bankovních účtů ze strany orgánů činných v trestním řízení. Tím došlo k zastavení podnikatelské činnosti celého holdingu sdruženého pod mateřskou společností [právnická osoba] Žalobkyně se v rámci tohoto holdingu specializuje na organizaci a koordinaci dopravy. Škodu spočívající ve vzniku dluhu ve výši 7 545 899 Kč žalobkyně vymezila tak, že v důsledku nezákonného postupu orgánů činných v trestním řízení odběratelé služeb od žalobkyně neuhradili ve prospěch žalobkyně cenu služby (bez marže) v celkové výši 7 545 899 Kč, přičemž žalobkyně dílem dopravcům uhradila dopravné ve výši 3 763 502 Kč a dílem dopravcům dluží 3 778 743 Kč. Poukázala na přehled fakturovaných částek dopravními společnostmi žalobkyni v období od listopadu 2016 do ledna 2017. Ohledně škody spočívající v ušlém zisku ve výši 4 632 057 Kč, žalobkyně uvedla, že v období od ledna do prosince roku 2016 dosáhla obratu ve výši 1 158 014 Kč. Jelikož podnikání žalobkyně bylo od počátku roku 2017 do konce roku 2020 zastaveno po dobu 48 měsíců, tak její ušlý zisk za toto období představuje částku 4 632 057 Kč. 3. V podání ze dne [datum] žalobkyně upřesnila, že vzniklou škodu spojuje s nesprávným úředním postupem Krajského státního zastupitelství v [obec] spočívajícím v přípise ze dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka]. V návaznosti na předběžné uplatnění nároku u žalované ve vztahu k příčinné souvislosti uvedla, že není udržitelné tvrzení žalované, že kdyby k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo, byl by předmět žaloby stále zajištěn na účtu žalobkyně v souvislosti s probíhajícím trestním řízením. Žalovaná nepřípustně presumuje rozhodnutí soudu, neboť kdyby peněžní prostředky nebyly nesprávným úředním postupem odňaty, mohla by žalobkyně každých 30 dnů od právní moci posledního rozhodnutí o takové žádosti opakovaně žádat o zrušení jejich zajištění a proti rozhodnutí o takové žádosti případně podat stížnost. Za stavu, kdy trestní řízení probíhá více než osm let, aniž by vůbec byla podána obžaloba, je prakticky jisté, že soud by již rozhodl o uvolnění předmětu zajištění do volné dispozice žalobkyně. 4. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] odkázala na související řízení, která žalobkyně a [právnická osoba] of [právnická osoba] a [právnická osoba] vedou. Učinila nesporným, že žalobkyně oba dílčí nároky u žalované uplatnila dne [datum]. Namítla, že nároku nelze vyhovět, neboť ve věci žalobkyně dostatečně neprokazuje vznik škody. Trestní řízení v Polsku nebylo dosud skončeno. Pokud by finanční prostředky byly ponechány na účtech v České republice a pokud by bylo jako dosud vedeno trestní řízení v Polsku, byly by finanční prostředky ponechány na účtech do pravomocného skončení trestního řízení v Polsku. Za této situace by [právnická osoba] of [právnická osoba] a žalobkyně rovněž nebyly oprávněny s předmětnými peněžními prostředky volně disponovat a o finančních prostředcích zajištěných v České republice by bylo soudy v České republice rozhodnuto až poté, co by bylo trestn