ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2023:12.C.258.2021.3 Datum: 2023-02-20 Předmět: o zaplacení 108 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 146 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb."] ["nemajetková újma""odpovědnost státu za škodu""peněžité plnění""zadostiučinění / satisfakce"]
O co šlo: o zaplacení 108 000 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 146 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb.")
1. Žalobce se žalobou ze dne 17. 11. 2021 domáhal po žalované zaplacení částek 108 000 Kč a 1 463 Kč, a to v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupu [anonymizováno 6 slov] [územní celek], [anonymizována tři slova] [obec a číslo] [anonymizována dvě slova] (dále jen„ Úřad“), jemuž žalobce dne 20. 3. 2015 podal žádost o dávku pomoci v hmotné nouzi – doplatek na bydlení. Správní řízení bylo vedeno pod [číslo jednací] a sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ posuzované řízení“). Posuzované řízení bylo ukončeno rozhodnutím Ministerstva práce a sociální věcí dne 23. 11. 2020 Částky 108 000 Kč se žalobce domáhá z titulu nemajetkové újmy vzniklé v souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného řízení od jeho zahájení do jeho skončení před správními orgány dne 23. 11. 2020 Částky 1 463 Kč se domáhá z titulu nákladů posuzovaného řízení, a to poštovného ve výši 394 Kč, nákladů na kopírování listin ve výši 700 Kč a nákladů na kancelářský materiál ve výši 369 Kč. Žalobce předběžně uplatnil nárok u žalované dne 13. 5. 2021.
2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 19. 9. 2022 odkázala na své stanovisko ze dne 29. 11. 2021, jímž shledala posuzované řízení nepřiměřeně dlouhým, přičemž vzhledem k předmětu řízení, jímž byla dávka za jeden měsíc (březen 2015), přičemž v závěru řízení byla žalobci přiznána dávka ve výši 6 137 Kč, z čehož částka 5 652 Kč byla žalobci vyplacena již na počátku řízení dne 17. 7. 2015, shledala přiměřeným zadostiučiněním za utrpěnou nemajetkovou újmu částku ve výši 7 000 Kč. Dále přiznala žalobci částku 394 Kč za poštovné. Ve zbývajícím rozsahu nároky žalobce neuznala.
3. Žalobce vzal podáním ze dne 16. 1. 2022 v rozsahu, v němž žalovaná žalobci plnila, žalobu zpět, o kterémžto zpětvzetí soud rozhodl usnesením ze dne 4. 5. 2022. Předmětem řízení tak zůstává částka 101 000 Kč z titulu nemajetkové újmy a částka 1 069 Kč z titulu tvrzených nákladů řízení.
4. Mezi účastníky bylo nesporným, že žalobce žalobou uplatněné nároky u žalované předběžně uplatnil, a to dne 13. 5. 2021 a že žalovaná žalobci stanoviskem ze dne 29. 11. 2021 žalobci přiznala a následně vyplatila částku 7 394 Kč.
5. Ze spisového materiálu Úřadu soud zjistil následující průběh řízení. Žalobce podáním ze dne 30. 3. 2015 žádal o poskytnutí sociální dávky – doplatek na bydlení. Podáním ze dne 18. 5. 2015 vzal žalobce žádost o dávku zpět. Dne 1. 6. 2015 byla podána žádost o opravu zpětvzetí a zpětvzetí bylo vzato zpět. Dne 12. 6. 2015 jej Úřad vyzval, aby doložil fakturu za plyn pro březen 2015 a aby se dostavil k řádnému vyplnění žádosti o doplatek na bydlení. Téhož dne byla Úřadu doručena žádost žalobce o zastavení výplaty doplatku na bydlení od 1. 5. 2015. Dne 24. 6. 2015 proběhlo ústní jednání, na němž žalobce požádal o prodloužení lhůty k doložení skutečností do 30. 6. 2015. Dne 30. 6. 2015 podal žalobce žádost o odejmutí dávky doplatek na bydlení ode dne 1. 4. 2015. Oznámením ze dne 7. 7. 2015 byla žalobci přiznána dávka ve výši 5 652 Kč měsíčně od března 2015. Dne 15. 7. 2015 byla Úřadu doručena urgence o vyřízení žádosti. Dávka byla vyplacena dne 17. 7. 2015. Dne 15. 7. 2015 bylo rozhodnuto k žádosti žalobce o odejmutí dávky ode dne 1. 4. 2015. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. 8. 2015. Žalobce podal proti oznámení o přiznání dávky ze dne 7. 7. 2015 námitku pro nedostatek odůvodnění. Uváděl, že mu měla být přiznána dávka ve výši 14 680 Kč. Úřad dne 4. 9. 2015 o dávce rozhodl, a to tak, že žalobci přiznal doplatek na bydlení ve výši 5 652 Kč měsíčně od března 2015. Dne 23. 9. 2015 bylo proti rozhodnutí podáno odvolání. Odvolací správní orgán rozhodnutím ze dne 21. 10. 2015 napadené rozhodnutí zrušil a řízení zastavil na základě písemného zpětvzetí žalobce ze dne 15. 5. 2015. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce podnět k přezkumnému řízení, jemuž bylo vyhověno a rozhodnutí odvolacího orgánu bylo dne 29. 3. 2016 zrušeno. Dne 12. 4. 2016 podal žalobce doplnění odvolání. Dne 14. 6. 2016 odvolací správní orgán rozhodnutí Úřadu zrušil a věc vrátil k novému projednání. Úřad měl dále posoudit, zda za odůvodněný náklad na bydlení lze považovat nedoplatky za odběr plynu a elektřiny. Dne 4. 8. 2016 Úřad vydal rozhodnutí, jímž opětovně žalobci přiznal dávku ve výši 5 652 Kč měsíčně od března 2015. K uvedeným nedoplatkům za energie nepřihlédl, neboť žadatel dle faktur řádně nehradil zálohy za energie a sjednané zálohy byly příliš nízké. Dne 29. 8. 2016 podal žalobce odvolání proti tomuto rozhodnutí. Odvolací správní orgán rozhodnutím ze dne 9. 11. 2016 rozhodnutí Úřadu zrušil a věc vrátil k novému projednání. Dne 19. 12. 2016 byla Úřadu doručena urgence žalobce. Dne 20. 12. 2016 byl žalobce vyzván, aby se dostavil k projednání doplatku na bydlení. Dne 28. 12. 2016 proběhlo ústní jednání. Dne 12. 1. 2017 Úřad rozhodl opětovně o přiznání dávky ve výši 5 652 Kč, neboť vzhledem ke skutečnosti, že při ústním projednání se žalobce k nákladům nijak nevyjadřoval, nemohl Úřad skutečnosti požadované odvolacím orgánem zjistit. Dne 6. 2. 2017 podal žalobce odvolání. Dne 21. 3. 2017 odvolací správní orgán rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání, neboť Úřad neseznámil účastníka s novými podklady, nerespektoval závazný právní názor odvolacího orgánu, řádně nevyhodnotil dosavadní zjištění ve vzájemných souvislostech a neuvedl srozumitelný výpočet dávky. Dne 3. 5. 2017 byla Úřadu doručena urgence žalobce. Dne 26. 5. 2017 Úřad rozhodl o přiznání dávky ve výši 6 841 Kč. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce podáním ze dne 10. 6. 2017 odvolal. Dne 26. 6. 2017 byla Úřadu doručena urgence žalobce. Posledně uváděné rozhodnutí bylo rozhodnutím odvolacího orgánu doručeném Úřadu dne 11. 9. 2017 zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání, neboť odůvodnění Úřadu považoval za nedostatečné. Dne 2. 10. 2017 byla Úřadu doručena urgence žalobce. Dne 19. 12. 2017 Úřad opětovně rozhodl tak, že žalobci přiznal dávku ve výši 6 841 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce den 22. 1. 2018 odvolání. Dne 26. 3. 2018 odvolací správní orgán rozhodnutí Úřadu zrušil a věc vrátil k novému projednání, neboť rozhodnutí Úřadu opětovně shledal nedostatečně odůvodněným a nepřezkoumatelným. Úřad rozhodl dne 3. 7. 2018, přičemž žalobci přiznal dávku ve výši 6 533 Kč. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce dne 9. 8. 2018 odvolal. Odvolací správní orgán rozhodnutím ze dne 24. 10. 2018 rozhodnutí Úřadu zrušil a věc vrátil k novému projednání, neboť rozhodnutí shledal nepřezkoumatelným. Dne 31. 5. 2019 Úřad žalobce vyzval k tomu, aby se dostavil k sepsání protokolu. Dne 26. 6. 2019 Úřad rozhodl tak, že žalobci přiznal dávku opětovně ve výši 6 533 Kč. Dne 27. 6. 2019 nadřízený správní orgán Úřadu přikázal, aby v dané věci bezodkladně, nejpozději do 8. 7. 2019, rozhodl. Dne 24. 7. 2019 podal žalobce odvolání proti rozhodnutí ze dne 26. 6. 2019. Rozhodnutím ze dne 21. 10. 2019 odvolací správní orgán rozhodnutí Úřadu zrušil a věc vrátil k novému projednání, neboť Úřad neuvedl srozumitelný výpočet výše doplatku na bydlení, odvolací správní orgán odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2019, č. j. 2 Ad 45/2015-33. Dne 4. 2. 2020 byla Úřadu doručena urgence žalobce. Dne 25. 3. 2020 nadřízený správní orgán žádal o sdělení informací o stavu řízení za účelem opatření proti nečinnosti. Dne 8. 4. 2020 Úřad činil dotaz na [právnická osoba] Odpověď byla úřadu doručena dne 20. 4. 2020. Dne 23. 4. 2020 se nadřízený správní orgán opakovaně dotazoval na stav řízení za účelem opatření proti nečinnosti. Dne 2. 5. 2020 Úřad přiznal žalobci dávku ve výši 6 137 Kč. Dne 7. 9. 2020 žalobce podal proti tomuto rozhodnutí odvolání a dne 21. 9. 2020 toto odvolání doplnil. Odvolací správní orgán rozhodnutím ze dne 23. 11. 2020, jež nabylo právní moci dne 27. 11. 2020, odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí potvrdil. Oznámením ze dne 29. 11. 2021 Úřad přiznal žalobci za měsíc březen 2015 doplatek v celkové výši 485 Kč k již vyplacené dávce ve výši 5 652 Kč.
6. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2022, č. j. 4 Ad 3/2021-49, soud zjistil, že správní žaloba proti rozhodnutí odvolacího orgánu ze dne 23. 11. 2020 byla zamítnuta.
7. Ze seznamu vyplacených dávek Úřadu ve vztahu k posuzovanému řízení soud zjistil, že částka ve výši 5 652 Kč byla žalobci vyplacena dne 17. 7. 2015.
8. Na jednání konaném dne 22. 2. 2023, z jehož účasti se žalobce omluvil, měl soud v úmyslu žalobce poučit ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ohledně nedostatku žalobcových tvrzení a důkazních návrhů ve vztahu k příčinné souvislosti vynaložených nákladů na kopírování a kancelářský materiál s posuzovaným řízením. Jak uvedeno, žalobce se z účasti na jednání omluvil, tedy se vzdal dobrodiní tohoto poučení, a soud tak neměl k tomuto nároku dostatečná skutková tvrzení, a tudíž nemohl k tomuto nároku ani provádět dokazování.
9. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu postačující pro posouzení důvodnosti žalobou up
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.