14 C 110/2022-111 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení nemajetkové újmy ve výši 165 062 Kč za nepřiměřenou délku řízení, které bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 20 C 28/2018. Uvedla k tomu, že byla účastníkem řízení vedeným u vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp.zn. 20 C 28/2018. Řízení bylo kompenzačním řízení za nepřiměřenou délku jiného kompenzačního řízení. Délka řízení byla zjevně nepřiměřenou délkou. Základní skutečností mající vliv na celkovou délku kompenzačního řízení je neschopnost žalované odškodnit žalobkyni v přiměřené době a zmatečnost postupu/rozhodování soudů za současného porušování základních práv žalobkyně. Využití opravných prostředků nelze klást k tíži žalobkyně, neboť žalobkyně byla 100% úspěšným uplatňovatelem práva, ale naopak se jedná o projev neschopnosti rozhodujících orgánů projednat jednoduchou věc nezávisle a spravedlivě. Žalobkyně byla po celou dobu řízení ve věku přesahujícím 80 let. Žalobkyně uplatnila dne 14. 1. 2022 nárok na náhradu škody u žalované. Žalovaná dne 17. 5. 2022 doručila žalobkyni stanovisko. Žalovaná dne 19. 5. 2022 vyplatila žalobkyni částku Kč 34 938 Kč, což je zjevně částka nedosahující úrovně přiměřeného zadostiučinění. Žalobkyně též uvádí, že považuje prodlení žalovaného již po uplynutí 2 měsíců, a to z důvodu, že lhůta pro předběžné projednání nároku v rozsahu 6ti měsíců neodpovídá úrovni společnosti/techniky atd. Lhůta 6ti měsíců je zde již více jak 50 let (stejné zákonné ustanovení bylo součástí původního odškodňovacího zákona č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem. Je nutno poukázat na skutečnost, že mezi rokem 1969 a 2022 je značný podstatný rozdíl v komunikačních technologiích, jakož i organizaci státní moci. Je na soudu, zda podá návrh k Ústavnímu soudu na zrušení části zákona. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Nesporovala, že u ní žalobkyně dne 14. 1. 2022 uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 250 000 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění za nesprávný úřední postup ve shora uvedeném řízení. K projednání žádosti žalobkyně došlo dne 17. 5. 2022. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a poskytla žalobkyni zadostiučinění ve výši 34 938 Kč. Odkázala na průběh posuzovaného řízení, v němž konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. V řízení bylo postupováno plynule a koncentrovaně, nebyly v něm shledány průtahy. Hodnotit jeho délku jako nepřiměřenou je však nutno především s ohledem na první rozhodnutí soudu, které bylo zrušeno pro nepřezkoumatelnost a odvolacím soudem bylo dále přikázáno, aby věc projednal jiný soudce. Žalobkyni proto žalovaná poskytla odškodnění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 34 938 Kč. Na svém stanovisku žalovaná setrvává, je přesvědčena, že poskytnuté odškodnění odpovídá všem okolnostem případu. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010. Žalovaná vycházela ze základní částky 15 000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1 250 Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Nebyl shledán důvod pro navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení, které v posuzovaném případě trvalo 4 roky a 7 měsíců. Žalovaná shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění celkem o 40%, a to o 15% z důvodu složitosti řízení, o 20% z důvodu četnosti rozhodování soudů a o 5% z důvodu podílu žalobkyně na délce řízení. Předmětem posuzovaného řízení byla žaloba o zaplacení částky ve výši 150.629 Kč s přísl. za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení. Řízení se vyznačovalo určitým stupněm skutkové i právní složitosti, v průběhu řízení došlo k částečnému zpětvzetí žaloby žalobkyní, a tedy k částečnému zastavení řízení. Kromě toho bylo opakovaně rozhodováno o opravných prostředcích do rozhodnutí procesní povahy, když žalobkyně podávala námitky do usnesení, kterým nebylo vyhověno a dále brojila proti usnesení, kterým jí nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků za dovolací řízení. V průběhu řízení byla dále připuštěna změna a rozšíření žaloby. Řízení bylo také zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku žalobkyní, po podaném odvolání bylo usnesení o zastavení změněno tak, že se řízení nezastavuje. Ve věci bylo rozhodováno soudy na všech třech úrovních soudní soustavy i Ústavním soudem, kdy soud I. stupně rozhodoval ve věci samé třikrát, soud II. stupně také třikrát, Nejvyšší soud jednou a Ústavní soud také jednou. Délka řízení je tedy z určité části způsobena procesní aktivitou účastníků, kdy k nápravě věcně či právně nesprávných rozhodnutí soudu jsou účastníkovi řízení zákonem poskytnuty prostředky k ochraně jeho práv, tedy opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky, které má účastník ve stanovených lhůtách možnost využít, což mu pochopitelně nelze přičítat k tíži. Jestliže ovšem účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. Žalobkyně se na délce řízení částečně podílela, a to tím, že byla opakovaně vyzývána k doplnění žaloby a svých jiných podání. Význam řízení pro žalobkyni shledala žalovaná jako zvýšený, a to s ohledem na její pokročilý věk. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2292/2012 jsou osobami v pokročilejším věku míněny osoby starší 75 let, s ohledem na konkrétní okolnosti případu a zejména zdravotní stav. Z tohoto důvodu bylo výsledné zadostiučinění zvýšeno o 5%. Žalovaná se domnívá, že poskytnutá výše zadostiučinění plně koresponduje s požadavky Nejvyššího soudu ČR (zejména se stanoviskem Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, č.j. Cpjn 206/2010) a není důvod pro jeho navýšení. Pokud jde o žalobkyní tvrzené prodlení žalované, k tomu žalovaná uvádí, že žalobkyně u ní uplatnila nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu dne 14. 1. 2022. K projednání žádosti žalobkyně ze strany žalované došlo dne 17. 5. 2022. V § 35 zákona č. 82/1998 Sb. je uvedeno, že promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Z toho vyplývá, že žalovaná v souladu s platnou právní úpravou tuto 6měsíční lhůtu pro předběžné projednání nároku dodržela a nemůže tedy být v prodlení. Tvrzení žalobkyně, která považuje žalovanou v prodlení„ již po uplynutí 2 měsíců“, a to s odkazem na úroveň společnosti/techniky atd. či internetový článek ze serveru [webová adresa] nemá tedy žádnou oporu v zákoně. [Obsah přílohového spisu] 4. Z listiny předložené stranou žalovanou z výpisu z katastru nemovitosti se podává vlastnické právo [celé jméno žalobkyně], list vlastnictví [číslo] [katastrální uzemí], okres [okres], detail 8. 4. 2019, když je zde uvedena jednotka [adresa], byt. Dále z listu vlastnictví [číslo] [katastrální uzemí], okres [okres], jednotka [adresa], byt, a dále společné části domu, tedy podíl na nich, aktualizace k datu 8. 4. 2019, prokazující vlastnické právo žalobkyně k této nemovitosti. Dále list vlastnictví [číslo] [katastrální uzemí] osvědčuje vlastnické právo pro žalobkyni, číslo jednotky [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], když jedná o jiný nebytový prostor, byt a garáž, opět aktualizace k datu 8. 4. 2019. Dále list vlastnictví [číslo] [katastrální uzemí], okres [územní celek], družstvo [ulice a číslo], objekt k bydlení [adresa] – osvědčuje vlastnické právo žalobkyně k tomuto objektu. Pozvánka na členskou schůzi [ulice a číslo], na den 22. 3. 2016, datovaná 7. 3. 2016, s prezentační listinou z 22. 3. 2016, když pod bodem 5 je uvedena [celé jméno žalobkyně]. Dále list vlastnictví [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek], Bytové družstvo [ulice a číslo], družstvo, [ulice a číslo], [část obce], jako část obce a číslo budovy [adresa], objekt k bydlení, aktualizace k datu 8. 4. 2019. Zápis ze schůze [číslo] bytového družstva [ulice a číslo] ze dne 2. 8. 2018 v domě, kde pod bodem 14 je uvedena [jméno] [příjmení]. Další vlastnické právo žalobkyně je prokazováno z listu vlastnictví [číslo] [katastrální uzemí], okres [okres], spoluvlastnictví [celé jméno žalobkyně], v podílu 1/3, ke zde uvedeným nemovitostem, ostatní plochy, orné půdy, travního porostu, lesního pozemku a ostatní plochy, ostatní komunikace. Aktualizace stavu k 8. 4. 2019. 5. Z informací ohledně probíhajících nebo v minulosti probíhajících soudních řízení iniciovaných žalobkyní u jiných soudů a rovněž i u zdejšího soudu se podává vyjádření Obvodního soudu pro Prahu 3 (číslo listu 77), že za poslední 4 roky žalobkyně inicioval