17 C 49/2020-203 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] k Obvodnímu soudu pro Prahu 9, která došla ke zdejšímu soudu dne [datum], domáhal po žalované úhrady částky ve výši 5 100 003 Kč coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nesprávným úředním postupem, a to jednak Policie ČR, Okresní ředitelství [obec] v řízení sp. zn. ORPA- [číslo] v částce 1 700 001 Kč, jednak Policie ČR, Krajské ředitelství Pardubického kraje v řízení vedeného pod sp.zn. KRPE [číslo] [číslo], rovněž v částce 1 700 001 Kč a jednak Okresního soudu v Pardubicích v řízení pod sp.zn. 2 T 159/2011, rovněž v částce 1 700 001 Kč. Pokud jde o nárok spočívající v tvrzeném nesprávním úředním postupu Okresního soudu v Pardubicích, žalobce uvedl, že je přesvědčen o tom, že policejním orgánem v přípravném řízení a poté i soudem prvního stupně – Okresním soudem v Pardubicích, který vydal dne 9.8.2012 rozsudek pod č.j. 2 T 159/2011-515, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přečinu nebezpečného pronásledování dle ust. § 354 odst. 1 tr. z., byly vyhledávány a zohledňovány toliko důkazy, které měly svědčit o jeho vině, založené zpravidla pouze na smyšlených a neprokázaných tvrzeních„ poškozené“, když naopak zásadní důkazy svědčící o jeho nevinně nebyly zohledňovány nebo byly bagatelizovány. Žalobce je tak přesvědčen, že policejní orgán v této věci nevyhledával se stejnou pečlivostí důkazy svědčící o jeho nevině, jako důkazy svědčící o jeho vině, a porušil tak ustanovení § 2 odst. 5 trestního řádu. Policejní orgán pak bezdůvodně odmítl realizovat v této věci žalobcem navržený znalecký posudek na jeho bývalou manželku, ačkoliv její věrohodnost důvodně zpochybňoval a prokazoval její motivaci žalobce poškodit. Uvedeným postupem došlo dle přesvědčení žalobce k porušení § 2 odst. 5, jakož i § 2 odst. 13 trestního řádu. Pokud jde o nárok spočívající v tvrzeném nesprávním úředním postupu Policie ČR, Okresní ředitelství [obec] v tomtéž řízení sp.zn. ORPA- [číslo], nesprávný úřední postup dle žalobce spočíval v tom, že Policie ČR nekonala řádně ve věci jeho trestního oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu krádeže. Žalobce je toho názoru, že jím popsaný a prokázaný skutkový stav věci odůvodňoval závěr, že jednáním konkrétní osoby byla naplněna skutková podstata trestného činu krádeže. Přes výše uvedené však příslušný policejní orgán věc odložil, aniž by v této věci řádně zahájil trestní stíhání. Žalobce je s ohledem na výše uvedené přesvědčen, že policejní orgány v dané věci postupovaly nedůvodně pasivně a liknavě, v rozporu se zásadou oficiality, na žalobcem doložený skutkový stav nereagovaly, v rozporu s trestním řádem tak že, by zahájily trestní stíhání, ale trestní oznámení žalobce nezákonně odložily. Žalobce je přesvědčen, že uvedeným jednáním příslušný policejní orgán porušil povinnost stanovenou mu ustanovením § 2 odst. 5 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ustanovení § 2 odst. 15 trestního řádu, § 158 odst. 1 trestního řádu, jakož i ustanovení § 160 odst. 1 trestního řádu. Pokud jde o nárok spočívající v tvrzeném nesprávním úředním postupu Policie ČR, Krajské ředitelství Pardubického kraje v řízení vedeném pod sp.zn. KRPE [číslo]. Žalobce je přesvědčen, že jím podané trestní oznámení pro trestný čin křivé výpovědi/křivé obvinění nebylo policejním orgánem řádně prověřeno a bylo nedůvodně a nezákonně odloženo, ačkoliv žalobcem prokázaný skutkový stav věci zahájení trestního stíhání i v této věci odůvodňoval. Žalobce je tak přesvědčen, že i v této věci postupoval dotčený policejní orgán nezákonně, v rozporu se zásadou oficiality. Žalobce je přesvědčen, že uvedeným jednáním příslušný policejní orgán porušil povinnost stanovenou mu ustanovením § 2 odst. 5 zákona č. trestního řádu, ustanovení § 2 odst. 15 trestního řádu, § 158 odst. 1 trestního řádu, jakož i ustanovení § 160 odst. 1 trestního řádu. 2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] k žalobě předně namítla, že nárok u ní nebyl předběžně uplatněn. Dále poukázala na to, že eviduje 2 214 podání téhož žalobce, které se nijak neliší od nyní podané žaloby, jen je zaměňováno jméno škůdce a výše požadovaného odškodnění. Žalovaná poukázala na to, že ve věci neshledala žádný nesprávný úřední postup, tedy porušení pravidel stanovených pro počínání státního orgánu. Jelikož ve věci chybí odpovědnostní titul, navrhla žalovaná, aby soud žalobu zamítl. V této souvislosti žalovaná poukázala i na to, že jí nepřísluší zasahovat do postupů orgánů činných v trestním řízení. 3. Soud řízení částečně usnesením ze dne 16.1.2023, č.j. 17 C 49/2020-191, zastavil pro překážku věci pravomocně rozhodnuté ohledně nároku ve výši 1 700 001 Kč, představujícího odškodnění za nemajetkovou újmu v souvislosti s tvrzeným nesprávným a nezákonným postupem orgánů činných v trestním řízení v rámci přípravného řízení ve věci vedené proti žalobci u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 2 T 159/2011. Předmětem řízení tak nadále zůstala částka 3 400 002 Kč z dvou tvrzených odpovědnostních titulů – nesprávných úředních postupů policejního orgánu. 4. Soud o věci rozhodl při nařízeném jednání. Jelikož se žalovaná z jednání omluvila a nežádala o odročení, soud věc projednal v její nepřítomnosti. Soud neprovedl dokazování spisem PČR, sp.zn. ORPA [číslo], neboť k němu policejní orgán sdělil, že tento spis byl skartován dne [datum] a dne [datum] byl proveden výmaz digitálních dat z databáze. S tímto závěrem policejního orgánu byl žalobce seznámen soudem dne [datum]. Soud dal při jednání dne [datum] žalobci procesní poučení a výzvu podle § 118a o.s.ř. o tom, že neunáší břemeno důkazní ohledně rozhodných skutečností, že trestní oznámení ve věci vedené policejním orgánem pod sp.zn. ORPA- [číslo] nebylo policejním orgánem řádně prověřeno. Soud neposkytl žalobci lhůtu k označení důkazů, neboť žalobci byla skutečnost, že předmětný policejní spis se z důvodu jeho skartace pro uplynutí času nezachoval, známa od [datum]. Žalobce tak měl dostatek času, aby případně soudu označil jiné důkazy k prokázání svých tvrzení. Nelze přičítat na vrub žalovaného státu, že žalobce podal žalobu až po více než patnácti letech, tedy v době, kdy už příslušný policejní spis nebyl z důvodu jeho skartace k dispozici. Důkazní břemeno k prokázání tvrzení nadále leželo na žalobci. 5. Soud z provedených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění a dospěl k dále uvedenému závěru o skutkovém stavu. 6. Ze spisu PČR, KŘP Pardubického kraje, sp.zn. KRPE [číslo], zjištěno, že dne [datum] podal žalobce trestní oznámení ke KŘP hl. města Prahy, [obec a číslo] a dále v něm také adresoval PČR [obec]. Dále zjištěno, že dne [datum] byl sepsán úřední záznam o podání vysvětlení od osoby [jméno] [příjmení], [datum narození] na č.l. 41 policejního spisu. Dále dne [datum] byl sepsán policejním orgánem úřední záznam o podání vysvětlení, a to MUDr. [jméno] [příjmení], [datum narození] na č.l. 45. Dále se ve spisu nachází úřední záznam, který byl sepsán s [jméno] [příjmení] dne [datum] (č.l. 47). Dále se ve spisu nachází znalecký posudek, který byl vypracován opatřením policejního komisaře ze dne [datum] na osobu [celé jméno žalobce], [datum narození] ve věci, kde byl stíhán pro přečin nebezpečného pronásledování. Dne [datum] policejní orgán rozhodl o tom, že písemnost bude založena, kdy konstatováno, že dne [datum] na obvodním oddělení PČR [obec] z KŘP hl. města Prahy přijato písemné oznámení žalobce o podezření ze spáchání trestného činu křivého obvinění ze strany [jméno] [příjmení]. Ve věci bylo orgány obvodního oddělení PČR [obec] provedeno šetření dle § 158 odst. 1 t.ř. z důvodu odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Dále uvedeny rekapitulace toho, co uváděl žalobce ve svém trestním oznámení. Dále konstatováno, že ve věci podal vysvětlení [jméno] [příjmení]. Dále bylo zjištěno, že byla vyslechnuta MUDr. [jméno] [příjmení]. Dále policejní orgán konstatuje, že provedeným šetřením a výslechy osob nebylo zjištěno, že by ze strany [jméno] [příjmení] došlo k naplnění skutkové podstaty přečinu křivé obvinění. K provedeným šetřením orgánu u obvodního oddělení PČR [obec] tak nebylo zjištěno podezření ze spáchání některého z přečinů uvedených ve zvláštní části trestního zákoníku, ani se nejedná o podezření ze spáchání přestupku či jiného správního deliktu, a tak nezbylo, než šetření podle § 158 odst. 1 t.ř. ukončit. Závěrem konstatováno, že tímto rozhodnutím policejního orgánu nejsou dotčena práva žalobce domáhat se případných práv občanskoprávní cestou u příslušného soudu. 7. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s tím, jak z policejního spisu PČR, KŘP Pardubického kraje, sp.zn. KRPE [číslo], vyplynul průběh jednotlivých událostí od podání trestního oznámení policejnímu orgánu do jeho založení na policejním orgánu záznamem ze dne [datum] s tím, že v podrobnostech na jeho průběh odkazuje výše. 8. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav následovně. 9. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek zá