19 C 159/2022-53 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou dne 29. 9. 2022 ke zdejšímu soudu domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 176 286 Kč s příslušenstvím jakožto přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce uváděl, že v předmětném řízení vystupoval v procesním postavení žalované, kdy předmětem řízení bylo vypořádání společného jmění žalobce a [jméno] [příjmení] (dále jen„ navrhovatelky“). Dále uvedl, že řízení probíhalo po dobu více než 10 let a bylo zatíženo průtahy v předmětném řízení. V žalobě popsal, z jakých částek při stanovení základní částky finančního zadostiučinění vycházel, včetně zohlednění kritérií § 31a zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem, a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále jen„ OdpŠk“), a uvedl, že částku ve výši celkově 304 107 Kč, kterou původně po žalované žádal, u ní předběžně uplatnil 19. 4. 2022. Žalovaná dne 9. 8. 2022 zaslala žalobci své stanovisko, ve kterému mu uznala nárok žalobce do co částky 104 063 Kč za oprávněný a tuto částku žalobci uhradila. Žalobce dále v žalobě uvedl, že poskytnuté zadostiučinění ve výši 104 063 Kč nepovažuje za dostačující a požaduje doplatek zbytku přiměřeného zadostiučinění, tj. rozdíl mezi žalobcem vyčíslenou částkou a částkou, kterou žalovaná již žalobci uhradila. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobce na zaplacení částky ve výši 304 107 Kč ze dne 19. 4. 2022, a to jako přiměřeného zadostiučinění žádaného z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná uvedla průběh posuzovaného řízení s tím, že taktéž nespornou skutečností učinila poskytnutí finančního zadostiučinění v částce 104 063 Kč, když vysvětlila, z jakých důvodů poskytla právě tuto částku a z jakých důvodů ji shledává dostačující. Nárok na zaplacení dalšího finančního zadostiučinění shledávala nedůvodným. 3. Dne 10. 1. 2022 se konalo ústní jednání ve věci, na které se svým podáním ze dne 19. 12. 2022 žalobce řádně omluvil prostřednictvím své právní zástupkyně. Vzhledem k tomu, že však žalobce nepožádala z důležitého důvod o odročení jednání a byl k jednání řádně předvolán, jednal soud v nepřítomnosti žalobce podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 4. Při posuzování nároku soud vyšel z nesporných skutečností ohledně předběžného uplatnění nároku žalobce u žalované, jakožto nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění z titulu nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení ze dne 19. 4. 2022 a taktéž z toho, že účastníci učinili nesporným částečnou výplatu částky finančního zadostiučinění ze strany žalované ve výši 104 063 Kč. 5. Ze spisu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. [spisová značka] má soud za prokázán následující průběh řízení: Řízení [spisová značka] u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou bylo zahájeno návrhem na zahájení řízení o vypořádání SJM poddaným 4. 11. 2011 navrhovatelkou ([jméno] [anonymizováno]) proti žalobci. Předmětem vypořádání jejich SJM byly nemovité věci, řada movitých věcí (včetně dopravních prostředků a zbraní) a závazek ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] u [obec] [anonymizováno]. Usnesením ze dne 16. 11. 2011 soud vyzval navrhovatelku k doplnění svého návrhu. Dne 20. 12. 2011 navrhovatelka zaslala soudu své vyjádření. Dne 11. 1. 2012 soud svým usnesením rozhodl tak, že navrhovatelce nepřiznal osvobození od soudních poplatků. Proti tomu dne 31. 1. 2012 podala žalobkyně odvolání. Usnesením ze dne 20. 8. 2012 Krajský soud v Brně rozhodl tak, že usnesení soudu prvního stupně změnil a navrhovatelku osvobodil od soudních poplatků z 9/10. Usnesením ze dne 11. 10. 2012 soud vyzval žalobce, aby se k podané žalobě vyjádřil. Dne 21. 11. 2012 soud vyzval oba účastníky, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřili, zda předloží znalecký posudek ocenění předmětných nemovitých věcí nebo zda navrhují, aby soud ustanovil znalce sám. Dne 10. 12. 2012 soud usnesením ustanovil znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] z oboru ekonomika, stavebnictví, odvětví ceny a odhady, aby vypracoval znalecký posudek na ocenění nemovitostí v SJM účastníků. Dne 20. 1. 2013 znalec soudu předložil znalecký posudek. Usnesením ze dne 16. 1. 2013 soud ustanovil znalce [jméno] [příjmení], aby ocenil obvyklou cenu vozidla [anonymizována dvě slova] a motocyklu [příjmení]. Usnesením ze dne 16. 1. 2013 soud ustanovil [anonymizováno] [jméno] [jméno] znalcem pro ocenění obvyklé ceny zbraní, které se nacházejí v SJM. Dne 5. února 2013 se konalo ústní jednání ve věci. Dne 16. 5. 2013 znalec [příjmení] [jméno] předložil soudu znalecký posudek. Dnes 17. 5. 2013 znalec [jméno] [příjmení] předložil svůj znalecký posudek. Dne 17. 6. 2013 se konalo ústní jednání ve věci s tím, že jednání bylo odročeno na neurčito za účelem jednání účastníků o smíru. Usnesením ze dne 23. 9. 2013 soud vyzval navrhovatelku, aby předložila seznam movitých věcí pro vypořádání zaniklého SJM. Dne 10. 12. 2013 se konalo ústní jednání ve věci. Navrhovatelka byla vyzvána postupem podle § 118a o. s. ř. k doplnění tvrzení a důkazů. Usnesením ze dne 16. 1. 2014 soud ustanovil [anonymizována dvě slova] znalcem na ocenění seznamu movitých věcí v SJM. Usnesením ze dne 16.1.2014 soud ustanovil [anonymizováno] [příjmení] znalcem pro zpracování znaleckého posudku na nemovité věci nacházející se v SJM. Usnesením ze dne 27. 1. 2014 soud uložil navrhovatelce, aby doplnila svá tvrzení týkající se skutečnosti, jak naložila s movitými věcmi v usnesení specifikovanými. 13. 1. 2014 se konalo ústní jednání ve věci. Dne 28. 1. 2014 navrhovatelka podala námitku podjatosti soudce. Usnesením ze dne 18. 3. 2014 Krajský soud v Brně rozhodl, že soudce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] není vyloučen z projednávání v dané věci. Dne 1. 12. 2014 se konalo ústní jednání ve věci. Dne 15. 12. 2014 soud vydal usnesení, kterým zamítl zadat znalecký posudek pro ocenění zbraně [právnická osoba]. Dne 9. 3. 2015 se konalo ústní jednání ve věci. Navrhovatelka požádala o odročení soudního jednání za účelem mimosoudní dohody. Dne 1. 6. 2015 byla věc přidělena nové předsedkyni senátu [anonymizováno] [jméno řešitele] [příjmení řešitele]. Dne 29. 9. 2015 se konalo ústní jednání ve věci. Usnesením ze dne 30. 9. 2015 soud jmenoval znalce [příjmení] [příjmení], aby zpracoval znalecký posudek souboru movitých věcí, který tvořil SJM. Dne 2. 3. 2016 a 13. 4. 2016 se konala ústní jednání ve věci. Usnesením ze dne 2. 5. 2016 soud jmenoval znalce [příjmení] [jméno], aby zpracoval znalecký posudek na investice ze SJM do nemovitostí věcí v usnesení specifikovaných. Na základě odvolání navrhovatelky rozhodl 28. 4. 2017 Krajský soud v Brně tak, že zrušil usnesení soudu prvního stupně, kterým byla přiznána odměna znalci [příjmení] [jméno]. Dnes 17. 11. 2017 se konalo ústní jednání ve věci, jednání bylo odročeno za účelem zadání revizního posudku znalce. Usnesením ze dne 17. 11. 2017 soud rozhodl o odměně znalce [příjmení] [jméno], proti tomuto rozhodnutí navrhovatelka opět podala odvolání. Dne 29. 3. 2018 Krajský soud v Brně rozhodl o odvolání tak, že usnesení soudu prvního stupně změnil co do výše odměny znalce. Usnesením ze dne 22. 5. 2018 soud jmenoval nového znalce, proti osobě znalce navrhovatelka podala dne 30. 5. 2018 námitky, dále pak podala i námitku podjatosti soudkyně. Dne 10. 7. 2018 Krajský soud v Brně rozhodl usnesením, že soudkyně [anonymizováno] [ulice] není vyloučena z projednávání a rozhodnutí v předmětné věci. Dne 18. 9. 2019 a 18. 10. 2019 se konala ústní jednání ve věci. Na jednání dne 25. října 2019 byl vyhlášen rozsudek soudem prvního stupně, proti kterému podali odvolání navrhovatelka i žalobce. Dne 11. 6. 2021 odvolací soud vydal usnesení, ve kterém navrhovatelku i žalobce vyzval k doplnění svých skutkových tvrzení. Rozsudkem ze dne 14. 9. 2021 Krajský soud v Brně část rozsudku prvního soudu potvrdil, část změnil. Proti tomu pak žalobce podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, které Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 23. 2. 2022 odmítl jako nedůvodné. 6. Na základě provedeného dokazování soud činí tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce v procesním postavení žalovaného byl účasten řízení vedeného u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. [spisová značka], jehož předmětem bylo vypořádání společného jmění manželů mezi žalobcem a navrhovatelkou. Toto řízení v součtu s řízením u odvolacího soudu a následným rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR probíhalo celkem 10 let a 3 měsíce. Soudem bylo rozhodováno ve třech stupních soudní soustavy. Soud prvního stupně si nechal vypracovat celkem 7 znaleckých posudků, a to za účelem stanovení obvyklé ceny nemovitostí a investic do nich realizovaných,