21 C 5/2023-27 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. [celé jméno osvojitele], [datum narození] (dále též jen„ osvojitel“) podal dne 5. 4. 2023 ke zdejšímu soudu návrh, aby soud určil, že [titul] [celé jméno osvojence], [datum narození] (dále též jen„ osvojenec“), se stává právní mocí rozsudku jeho osvojencem. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne 7. 9. 1985 uzavřel manželství s [titul] [celé jméno osvojence], narozenou 28. 10. 1959 (matkou osvojence), která v době uzavření manželství měla v péči z předchozího vztahu osvojence, že osvojitel, matka osvojence i osvojenec žili ve společné domácnosti jako jedna rodina, přičemž osvojitel se o osvojence staral společně s matkou osvojence již od pěti let osvojence a s osvojencem, tedy [titul] [celé jméno osvojence], trávili a tráví společně volný čas a vytvořil se mezi nimi citový a sociální vztah, který je stejného charakteru jako mezi rodičem a dítětem. V návrhu bylo dále uvedeno, že biologická matka osvojence již nežije, s biologickým otcem není osvojenec v kontaktu a že přáním jak osvojitele, tak osvojence je, aby jejich vzájemný vztah fakticky fungující jako vztah mezi otcem a dcerou byl dořešen i po právní stránce, a to právně formou osvojení. Osvojitel si je vědom toho, že tak, jak byl návrh podán, nebude mít v daném případě osvojení osvojence jeho osobou právní následky pro již narozené nezletilé děti osvojence. 2. Osvojenec se k návrhu připojil a vyslovil výslovný souhlas se svým osvojením osvojitelem. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 4. Osvojenec je dcerou [titul]. [jméno] [příjmení] (rozené [příjmení]), narozené [datum], a [titul]. [jméno] [celé jméno osvojence], narozeného [datum] (zjištěno z rodného listu osvojence). Tyto údaje odpovídají i zapsaným údajům o biologických rodičích osvojence v matriční knize (zjištěno z doslovného výpisu z matriční knihy). 5. Osvojitel a matka osvojence [titul]. [jméno] [příjmení] (rozená [příjmení]) uzavřeli manželství dne [datum] (zjištěno z oddacího listu). 6. Z výpovědi osvojitele soud zjistil, že osvojitel žil s biologickou matkou osvojence a s osvojencem od uzavření manželství ve společné domácnosti, přičemž od té doby se podílel na výchově osvojence. Vztah mezi osvojitelem a osvojencem je roven vztahu otce s dcerou. Z manželství osvojitele a matky osvojence se narodily ještě další dvě děti (synové). Následně, poté, kdy došlo k úmrtí matky osvojence, uzavřel osvojitel další sňatek, z něhož má ještě nezletilou dceru. Přáním osvojitele, je, aby osvojenec nabyl stejné právní postavení jako mají ostatní děti osvojitele. 7. Manželka osvojitele [jméno] [příjmení], [datum narození], vyslovila souhlas s osvojením osvojence osvojitelem (zjištěno ze souhlasu manželky osvojitele s ověřovací doložkou). 8. Z výpovědi osvojence soud zjistil, že osvojitel poté, kdy začal žít ve společné domácnosti s osvojencem a matkou osvojence, se podílel od útlého věku osvojence, na jeho výchově, přičemž i osvojenec vnímá vztah s osvojitelem jako vztah dcery s otcem. Tento vztah kontinuálně trvá, osvojenec je s osvojitelem v pravidelném kontaktu a mají vztahy rodinného charakteru. S biologickým otcem není osvojenec v kontaktu, byť v minulosti došlo k několika ojedinělým kontaktům. K poslednímu kontaktu došlo před cca 10 lety. Osvojenec má dvě nezletilé děti, které považují osvojitele za dědečka. Osvojenec, tedy [titul], [celé jméno osvojence], je svobodná má dvě nezletilé děti a je si vědoma toho, že osvojení její osoby osvojitelem nebude mít právní následky pro její dvě již narozené nezletilé děti. 9. Po právní stránce posoudil věc soud následovně: 10. Podle § 794 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se osvojením rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. 11. Podle § 796 odst. 2 o. z. o osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen. 12. Podle § 797 o. z. se na základě rozhodnutí soudu o osvojení osvojitel, popřípadě osvojitelé, zapíší do matriky jako rodič, popřípadě rodiče dítěte. 13. Podle § 846 o. z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. 14. Podle § 847 odst. 1 o. z. zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. 15. Podle § 847 odst. 2 o. z. zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. 16. Podle § 851 odst. 1 o. z. osvojení zletilého nemá vliv na jeho příjmení. 17. V řízení tak bylo zcela prokázáno (a mezi účastníky ani nebylo sporným), že osvojitel žil po uzavření manželství s matkou osvojence ve společné domácnosti, tedy od velmi raného věku osvojence (od 5 let), přičemž o osvojence pečoval a podílel se na jeho výchově. Mezi osvojitelem a osvojencem vznikl vztah rovný vztahu mezi otcem a dcerou. Dále bylo v řízení prokázáno, že oba účastníci mají o osvojení zájem, jsou v pravidelném kontaktu, stýkají se, cítí se být skutečnými příbuznými a chtějí tento faktický stav uvést do souladu se stavem právním. Se svým biologickým otcem není osvojenec v kontaktu, kontakt byl i v minulosti nepravidelný, přičemž biologický otec osvojence naposledy kontaktoval před 10 lety. Manželka osvojitele vyslovila s osvojením osvojence souhlas. 18. Soud tak v souzené věci shledal, že jsou naplněny předpoklady osvojení podle § 847 odst. 1 písm. c) o. z., když osvojitel pečoval o osvojence jako o vlastní dceru již v době její nezletilosti. V řízení pak nevyplynula žádná skutečnost, pro kterou by osvojení osvojence mohlo být v rozporu se zájmy třetích osob či v rozporu s dobrými mravy ani žádné jiné skutečnosti. Osvojení nebrání ani žádné překážky podle § 847 odst. 2 o. z. Naopak má soud za to, že osvojením se podpoří již fakticky existující vztah mezi osvojitelem a osvojencem. <i>19. Soud tak neshledal žádné překážky navrhovaného osvojení, když účastníci splnili všechny zákonné podmínky pro osvojení, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.</i> <i>20. Pouze pro úplnost soud uvádí, že s ohledem na to, že v řízení nebyl dokládán souhlas udělený za nezletilé děti osvojence speciálně jmenovaným opatrovníkem k osvojení osvojence osvojitelem, nevztahují se tedy právní následky osvojení osvojence osvojitelem na již narozené děti osvojence (§ 852 o. z.).</i> 21. O nákladech řízení soud rozhodl analogicky podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, neboť se jedná o statusovou věc, ve které nemají účastníci právo na náhradu nákladů řízení.