22 C 53/2023-43 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal náhrady škody ve výši 12 584 Kč. V žalobě tvrdil, že v důsledku nezákonného usnesení o zahájení trestního stíhání později vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], mu vznikla škoda spočívající v nákladech řízení vynaložených na obhajobu advokátem JUDr. [jméno] [příjmení]. Žalovaná na základě uplatnění nároku přiznala žalobci částku ve výši 46 359,52 Kč. Nepřiznala přitom odškodnění za 4 úkony, jež jsou předmětem této žaloby. Těmito úkony jsou: účast při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení (výslech spoluobviněného) ze dne [datum], další porada s klientem přesahující jednu hodinu ze dne [datum], účast při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení (výslech obviněného) ze dne [datum] a sepsání právního rozboru věci ze dne [datum]. Za předmětné úkony má pak žalobci náležet celkem částka 12 584 Kč. Žalobce je přitom toho názoru, že náklady řízení, které byly účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí, lze analogicky považovat za takové náklady, které jsou vynaloženy na to, aby k vydání nezákonných rozhodnutí vůbec nedošlo. 2. Žalovaná požadovaný nárok neuznala, neboť se jedná o úkony, které byly uskutečněny před vydáním nezákonného rozhodnutí, za které se odškodnění poskytuje. Nejedná se o úkony, které by byly účelně vynaložené na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí, když toto nebylo v té době ještě ani vydáno. Žalovaná rovněž trvá na tom, že ve věci absentuje příčinná souvislost. Dle žalované toto tvrzení jednoznačně vyplývá již ze samotného znění ustanovení § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“). 3. Soud vydal rozhodnutí postupem podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání, neboť všichni účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Nesporným mezi účastníky je, že v trestním řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí [číslo jednací], v jehož důsledku žalobce vynaložil náklady na obhajobu; dále že žalobce u žalované uplatnil výše uvedený nárok dne [datum], přičemž dne [datum] bylo ve věci žalovanou vydáno stanovisko. 5. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda za předmětné úkony náleží odškodnění v režimu § 31 odst. 1 OdpŠk, tedy zda za náklady na zastoupení vynaložené před vydáním nezákonného rozhodnutí náleží náhrada, případně v jaké výši. 6. Soud má ve stručnosti za prokázané, že advokát JUDr. [jméno] [příjmení] byl ke dni provádění předmětných úkonů obhajoby registrován k dani z přidané hodnoty. Dále bylo prokázáno, že žalobce zaplatil advokátu JUDr. [jméno] [příjmení] částku 63 283 Kč za poskytnuté právní služby. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo vydáno dne [datum]. Dále má za prokázané, že žalobce u žalované uplatnil výše uvedený nárok dne [datum], přičemž dne [datum] bylo ve věci žalovanou vydáno stanovisko. <b>7. Soud měl k dispozici následující důkazy, z nichž učinil tato skutková zjištění.</b> 8. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že vůči žalobci bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum], v právní moci dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Dále soud zjistil, že pro obhajobu v trestní věci byl zplnomocněn advokát JUDr. [jméno] [příjmení]. Rovněž zjistil, že dne [datum] podal žalobce v trestní věci vysvětlení za přítomnosti jeho obhájce JUDr. [jméno] [příjmení]. Soud také zjistil, že dne [datum] proběhl výslech spoluobviněného za účasti obhájce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Nakonec soud z tohoto spisu zjistil, že [datum] byl obhájcem žalobce JUDr. [jméno] [příjmení] proveden úkon sepsání právního rozboru věci. Žalobce byl obžaloby zproštěn rozsudkem ze dne [datum]. 9. Z potvrzení o poradách soud zjistil, že porada žalobce s obhájcem se dne [datum] konala a přesahovala 1 hodinu. 10. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, které se vztahovaly k nesporným skutečnostem (předběžné uplatnění nároku, akceptační dopis žalované). Soud blíže nehodnotil ty důkazy, které nebyly pro rozhodnutí podstatné (předžalobní výzva a stanovisko žalované). 11. Pokud jde o hodnocení dokazování za hlavní důkaz lze označit trestní spis a listiny v něm obsažené. Rovněž není důvod pochybovat o pravosti či správnosti potvrzení o poradách vystavené žalobcem a advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], které jsou v souladu s obsahem trestního spisu. 12. Na základě výše uvedeného lze učinit skutkový závěr, že vůči žalobci bylo dne [datum] zahájeno trestní stíhání. Předmětné úkony měly být provedeny před vydáním usnesení trestního stíhání (výslech spoluobviněného ze dne [datum], další porada s klientem přesahující jednu hodinu ze dne [datum], výslech obviněného ze dne [datum] a sepsání právního rozboru věci ze dne [datum]), proto nebyly vynaloženy na zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání, kterého byl posléze žalobce zproštěn. <b>13. Soud posoudil po právní stránce věc následovně.</b> 14. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 15. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. 16. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. 17. Podle § 31 odst. 1 náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. 18. Podle § 31 odst. 3 náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. 19. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu nezákonným rozhodnutím je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Existence těchto podmínek musí být bezpečně dána. 20. Soud se zabýval podmínkami odpovědnosti za škodu a shledal, že je dána podmínka nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 5 písm. a) OdpŠk. [příjmení] jiné toto účastníci shodně tvrdili. Tímto nezákonným rozhodnutím je usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum], v právní moci dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. 21. Podmínka vzniku škody je dle názoru soudu rovněž splněna, neboť žalobcův majetek se v důsledku hrazení předmětných úkonů právní služby zmenšil, v daném případě celkem o 12 584 Kč. 22. Podmínku příčinné souvislosti mezi vzniklou škodou a nezákonným rozhodnutím soud neshledal splněnou. Náklady musejí být vynaloženy přímo na odstranění nezákonného rozhodnutí nebo nápravu nesprávného úředního postupu. Nepostačuje, pokud byly vynaloženy v souvislosti s nezákonným rozhodnutím (viz komentář k ustanovení § 31 OdpŠK, IŠTVÁNEK, František. Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem: komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2020. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7598 -854-6). 23. Soud je tak ve shodě s žalovanou názoru, že pokud byly úkony učiněny v době, kdy ještě nebylo ani vydáno nezákonné rozhodnutí, nemůže existovat ani příčinná souvislost mezi škodou spočívající v úbytku majetku žalobce v důsledku placení nákladů obhajoby v období před vydáním nezákonného rozhodnutí a nezákonným rozhodnutím. Jak totiž vyplývá z jazykového výkladu ustanovení § 31 odst. 1 OdpŠk a použité odborné literatury, je nedostačující pouhá souvislost vynaložených nákladů obhajoby s nezákonným rozhodnutím. Tyto musí být vynaloženy přímo na odstranění či změnu nezákonného rozhodnutí. 24. Argument žalobce, že v případě vedení trestního řízení je třeba často vynaložit finanční prostředky na právní zastoupení již v části před zahájením trestního stíhání, neboť takový postup je často potřebný k tomu, aby k vydání nezákonného rozhodnutí vůbec nedošlo shledává soud nedůvodným, neboť ustálená judikatura dovodila, že odpovědnostní titul je až samotné usnesení o zahájení trestního stíhání. V době předcházející policie věc pouze prověřuje a trestní řízení ani nesměřuje vůči konkrétní osobě. Dle názoru soudu je žalobcem provedený výklad ustanovení § 31 odst. 1 OdpŠk nesprávný. 25. Pokud jde o odkaz na nález [název soudu] ze dne [datum], č. j. I. ÚS 1029/21, soud uvádí, že [název soudu] sám v tomto nálezu uvedl, že v jím projednávané věci shledal mimořádné okolnosti (sebevražda manželky v důsledku zvyšování psychického tlaku v průběhu úkonů trestního řízení), které projednávaná věc postrádá. [název soudu] též dodal tímto rozhodnutím nedeklaruje, že jednotlivcům vz