22 C 67/2017-741 — Obvodní soud pro Prahu 2

<b>Vyjádření účastníků a průběh řízení</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 135 888,53 polských zlotých s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení jako náhrady škody za ztracené zboží z mezinárodní přepravy z [obec] do [anonymizováno] dle mezinárodní přepravní smlouvy ze dne [datum] pro příjemce [anonymizována čtyři slova] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“). Žalovaná nevyčkala telefonického pokynu k vyložení zboží a zboží vyložila na jinou adresu, než bylo uvedeno, čímž došlo ke ztrátě zboží. Žalovaná dluh uznala dne [datum], přesto svůj dluh neuhradila. 2. Žalovaná se bránila námitkou promlčení a obranou, že škodu nezpůsobila a dluh neuznala. Zboží dle přepravní smlouvy ze dne [datum] do [anonymizováno] přepravila. Při dalším doručování zboží na základě dalšího nákladního listu příjemce se žalovaná nedopustila žádného pochybení. Žalobkyně s tímto vyslovila souhlas. Žalobkyně není aktivně legitimována k podání žaloby a měla se nejprve domáhat uhrazení pohledávky po příjemci nebo vydání zásilky. 3. Soud nyní rozhoduje v pořadí třetím rozsudkem. 4. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2021, č. j. 19 Co 57/2021-256, byl zrušen první rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud žalobu zamítl. Soud prvního stupně rozhodoval na základě neúplně zjištěného skutkového stavu a opomněl žalovanou poučit podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., že předala zboží příjemci, což měl soud postavit najisto. Odvolací soud dále vyvodil závěry, že pokyn žalobkyni žalované, dle kterého mělo dojít k předání zboží po telefonickém potvrzení, že došlo k úhradě dodávky byl jasný. Tvrzení žalované, že měla obdržet souhlas žalobkyně s převozem zboží do České republiky je vzájemně rozporné s jejím tvrzením, že zboží předala příjemci. Žalovanou tížila objektivní odpovědnosti za ztrátu zásilky s omezenou možností liberace. Hrubá nedbalost při ztrátě zásilky je pro běh promlčecí doby rovna úmyslu. 5. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 8. 2022, č. j. 19 Co 229/2022-370, byl zrušen předchozí rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud žalobě vyhověl. Rozsudek soudu prvního stupně byl zejména odůvodněn tím, že žalovaná nesplnila výzvu podle § 118a odst. 1 o. s. ř., když dostatečně netvrdila, že by předala zboží příjemci, nesložila zálohy na provedení důkazu jí (všech) navržených svědků, neboť soud očekával náklady důkazu (svědečné) a jednala v hrubé nedbalosti. Městský soud v Praze rozsudek zrušil s odůvodněním, že soud prvního stupně neaplikoval polské právo na posouzení platnosti uznání dluhu a neuvedl na jaký konkrétní důkaz má být záloha použita se zdůrazněním, že záloha má být dle odvolacího soudu využívána pouze u důkazů nákladných. Odvolací soud dále vyvodil závěry, že výslech svědka [příjmení] nelze provést, když na něj byl vydán mezinárodní zatýkací rozkaz. Je to žalovaná, kdo má prokázat pravost a pravdivost CMR listu [číslo] s potvrzením o převzetí. Odvolací soud označil za správné závěry, žalovaná nedostala pokyn zastavit na místě odlišném od sjednaného místa vykládky, předat zboží [anonymizována dvě slova] a vrátit se do České republiky. Porušení pokynu, aby žalovaná vyčkala na povolení vyložit zboží je objektivní. Odvolací soud zdůraznil, že pokyn k předání zboží příjemci a k návratu nemohl být dán mezi všemi třemi zúčastněnými stranami přepravy, když žalovaná i v rámci svého výslechu uvedla, že v době přepravy s žalovanou nekomunikovala a popírá jakékoli oprávnění řidiče. Odvolací soud uzavřel, že ať již žalovaná předala zboží příjemci nebo se zásilka dostala do dispozice třetí osoby (ztráta zásilky) odpovídá žalovaná za škodu, kterou je nutno stanovit podle článku 23 Úmluvy CMR. Soudu prvního stupně bylo uloženo: 1) aby se zabýval částečnou platnou 10 000 polských zlotých, 2) učinil jednoznačný skutkový závěr o (ne) předání zboží a 3) posoudil námitku promlčení s ohledem na zavinění dopravce, když za zavinění rovnocenné úmyslu je třeba považovat hrubou nedbalost. 6. Soud prvního stupně doplnil dokazování a uložil žalobkyni podle § 118a odst. 1,3 o. s. ř. tvrdit a prokazovat, že uznání dluhu splňuje dle polského práva zákonem stanovené podmínky z hlediska obsahu a formy, a že jí žalovaná škoda za ztrátu zásilky odpovídá hodnotě zásilky podle burzovní ceny, případně tržní ceny či obecné hodnotě zboží. <b>7. Po doplnění dokazování soud shrnuje dle pokynů odvolacího soudu následující:</b> 8. Žalobkyně nesplnila výzvu podle § 118a odst. 1 o. s. ř., když konkrétně netvrdila, že by uznání dluhu ze dne [datum] splňovalo požadavky dle polského práva. Na uznání dluhu proto nelze pohlížet jako platné. 9. Žalovaná nesplnila přechozí výzvu podle § 118a odst. 1 o. s. ř., když konkrétně netvrdila, že by předmětné přepravované zboží dodala příjemci [anonymizována dvě slova], a že jí předložený list CMR [číslo] s potvrzením příjemce je pravdivý. Výzva na splnění břemene tvrzení se přitom uděluje pouze jednou. Toto má soud prvního stupně po doplnění dokazování navíc za vyvrácené, když činí po rozsáhlém dokazování (včetně výpovědí účastníků, svědků, listinnými důkazy, audionahrávkami i mezinárodním dožádáním) jednoznačný skutkový závěr o nepředání zboží příjemci. 10. Pokud jde o platbu 10 000 polských zlotých za ztracenou zásilku, tuto platbu žalobkyně již obdržela od [anonymizována dvě slova] a žalobkyně také nesplnila svou vysvětlovací povinnost k osobě účetní, kterou žalovaná žádala vyslechnout. 11. Žalovaná, resp. její řidič, v hrubé nedbalosti bez svolení a pokynu k vykládce žalobkyně nepřepravila zásilku do sjednaného místa vykládky v [anonymizováno] a místo toho přepravila zásilku na základě nepravdivých CMR listů do skladu v [obec], kde dne [datum] došlo ke ztrátě zásilky, neboť byla řidičem žalované zásilka vydána [právnická osoba] (dále jen„ [příjmení]“), konkrétně svědkovi [příjmení] [jméno] [příjmení]. 12. [ulice] tržní cena zásilky činila 135 888,53 polských zlotých ke dni [datum], kdy došlo k převzetí zásilky. <b>Sporné a nesporné skutečnosti</b> 13. [příjmení] mezi účastníky bylo uzavření smlouvy o přepravě ze dne [datum], z které žalobkyně dovozovala škodní nárok; skutečnost, že žalovaná měla provést vykládku zboží až po telefonickém potvrzení ze strany žalobkyně; podepsání dokumentu s názvem„ uznání závazku“ řidičem žalované [příjmení]. [příjmení], manželem žalobkyně. 14. [příjmení] mezi účastníky bylo, zda žalovaná doručila řádně zásilku příjemci. Mezi další sporné skutečnosti patřilo, zda se zboží ztratilo, zda se tak stalo úmyslně či v hrubé nedbalosti žalované, zda žalovaná dluh uznala, zda příjemce potvrdil žalované dodání zboží, zda bylo zboží přepravováno do [obec] dle pokynů žalobkyně, zda byl řidič žalované oprávněn podepsat uznání dluhu, a zda mu rozuměl. <b>Prokázané skutečnosti, důkazy a hodnocení</b> 15. Po doplnění dokazování soud ve stručnosti učinil závěr o ztrátě zásilky žalovanou z hrubé nedbalosti s běžnou tržní cenou 135 888,53 polských zlotých, z nichž 10 000 polských zlotých již žalobkyně obdržela od [anonymizována dvě slova]. Žalovaná se ocitla v prodlení po zaslání předžalobní upomínky ze dne [datum]. Po doplnění dokazování soud též upřesnil svá předchozí skutková zjištění. Některá skutková zjištění a hodnocení důkazů soud pro nadbytečnost vypustil. 16. Soud rekapituluje, že žalovaná je polskou podnikatelkou podnikající v silniční nákladní přepravě od září roku 2003 (viz výpis evidence o žalované s překladem). Mezi účastníky byla uzavřena smlouva nazvaná„ Smlouva o hospodářské spolupráci v oblasti mezinárodní přepravy“, dle které dne [datum] účastníci navázali obchodní spolupráci v oblasti silniční přepravy. Pro každou přepravu měla žalobkyně jako objednatel uvést alespoň datum přepravy, náklad, cílové body a datum zahájení přepravy. Žalovaná jako přepravce se zavázala přijmout riziko za ztrátu zásilky v okamžiku provedení nakládky a toto riziko přecházelo na odběratele v okamžiku zahájení vykládky. Objednatel se zavázal vystavovat přepravní listy CMR a za každý realizovaný převoz zaplatit odměnu ve výši 1 100 PLN Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, veškeré změny vyžadovaly písemnou formu pod sankcí neplatnosti, v neupravených záležitost měla být uplatněna úmluva o mezinárodní silniční přepravě a byla sjednána příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 2 k řešení sporů (viz Smlouva o přepravě s překladem). Mezi účastníky probíhala spolupráce dlouhodobě, žalovaná dostala za spornou přepravu zaplaceno (viz seznam faktur). 17. Z přepravního listu CMR [číslo] s překladem soud zjistil, že žalovaná jako dopravce měla provést pro žalobkyni jako odesílatele přepravu fólií mic 23 o váze 20 750 kg. Dne [datum] v [obec] byla zásilka naložena a měla být dopravena do Polské republiky na adresu [adresa]. Příjemce zásilky byla [právnická osoba], sídlem [adresa]. V nákladním listu byl pokyn pro řidiče [jméno] [příjmení] v polštině„ Čekat na povolení k vykládce“. Přeprava měla být provedena nákladním vozidlem žalované s přívěsem [anonymizováno] [spisová značka]. 18. Soud dále shrnuje, že má za prokázané, že přeprav