25 C 72/2022-61 — Obvodní soud pro Prahu 2

Shora uvedeným rozsudkem ze dne [datum] nebylo rozhodnuto o celém předmětu řízení v uvedené věci. Při rozhodování o nároku žalobce nebylo rozhodnuto o zbývající žalované částce 4 694 Kč. Žalobce původně požadoval částku 16 928 Kč, přičemž rozsudkem ze dne [datum] byla ve výroku I. žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 12 234 Kč a ve výroku II. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Na místě tak bylo žalobu ve zbytku zamítnout, jak ostatně vyplývá i z odůvodnění rozsudku (viz předposlední odstavec doplňovaného rozsudku), avšak o zbývající části žalované částky ve výši 4 694 Kč nebylo rozhodnuto, a rozhodnutí je tudíž neúplné. Dle § 166 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. Podle odst. 2 téhož ustanovení doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne. Podle odst. 3 se návrh na doplnění nedotýká právní moci ani vykonatelnosti výroku původního rozsudku. Soud proto postupoval podle § 166 odst. 1 o. s. ř. a přistoupil k vydání doplňujícího rozsudku. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů, přičemž oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a ve věci doplňujícím rozsudkem rozhodl bez nařízení jednání. Na základě provedeného dokazování a právního hodnocení věci uvedeného v odůvodnění doplňovaného rozsudku soud dospěl k závěru, že zbývající část nároku na náhradu škody představující uhrazené náklady obhajoby v souvislosti s nezákonným rozhodnutím ve výši 4 694 Kč, která zůstala předmětem žaloby, je částkou nedůvodnou, a proto výrokem I. tohoto doplňujícího rozsudku doplnil rozsudek ze dne [datum] o výrok III., kterým žalovanou částku zamítl. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve věci pouze částečně úspěšný, měl by nárok pouze na částečnou náhradu nákladů řízení (konkrétně ve výši 44% viz poslední odstavec odůvodnění doplňovaného rozsudku). Nicméně v souvislosti s vydáním doplňujícího rozsudku žalobci ani žalované žádné náklady řízení nevznikly, tudíž soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. doplňujícího rozsudku a žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.