37 C 17/2022-89 — Obvodní soud pro Prahu 2

I. Základ sporu 1. Žalobce se svojí žalobou domáhal náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním vedeným u [název soudu] (dále též„ OS“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení“). 2. Podstata sporu v projednávané věci tak spočívá v posouzení důvodnosti nároku žalobce, resp. posouzení naplnění podmínek vyžadovaných zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) pro dovození odpovědnosti žalované a popř. v otázce posouzení výše přiměřeného zadostiučinění, které by žalobci mělo náležet. II. Obsah žaloby a souvisejících vyjádření a průběh řízení 3. Žalobce se svojí žalobou domáhal náhrady újmy způsobené nezákonným trestním stíháním, které bylo vedeno [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Ve své žalobě tvrdil, že mu v souvislosti s jeho trestním stíháním vznikla nemajetkové újmy. Nejprve popsal průběh původního řízení. Trestní stíhání dle žalobce trvalo 22 měsíců. V jeho průběhu byl vydán trestní příkaz a věc nakonec skončila postoupením do přestupkového řízení, resp. odložením věci. Dále zdůraznil, že u žalované svůj nárok uplatnil dne [datum]. 4. Žalobce uváděl, že je osobou bezúhonnou. Po celou dobu trestního stíhání pociťoval stres a obavy o svou budoucnost, neboť mu hrozil trest odnětí svobody v délce trvání až 3 roky. Trestní stíhání se podle žalobce negativně promítlo do jeho soukromého a rodinného života. 5. Svoji žalobou se pak žalobce domáhal omluvy a částky ve výši 65 000 Kč s příslušenstvím coby přiměřeného zadostiučinění za utrpěnou nemajetkovou újmu, jakož i náhrady nákladů řízení. 6. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že žalobce u ní uplatnil dne [datum] nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním ve výši 65 000 Kč. Jeho žádost byla projednána žalovanou jejím stanoviskem dne [datum], kdy žalovaná přiznala žalobci nárok na přiměřené zadostiučinění ve formě konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a vyslovení omluvy. 7. Žalovaná zdůraznila, že v daném případě došlo k vydání nezákonného rozhodnutí. S ohledem na to, že žalobce nedostatečně tvrdil a prokazoval dopady nezákonného trestního stíhání do svého života, pak žalovaná uváděla, že dostatečným zadostiučiněním je právě a jedině konstatování porušení práva a omluva. Žalovaná proto navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony. 8. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce svojí žalobu co do požadavku na omluvu zpět. O tomto zpětvzetí rozhodl soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že řízení podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) co do požadavku na omluvu zastavil. 9. Ve svém vyjádření ze dne [datum] žalobce zdůraznil, že se mu žalovaná za nezákonné trestní stíhání omluvila. Dále uvedl, že trestní stíhání ho negativně ovlivnilo v jeho profesním životě. Žalobce byl v průběhu trestního stíhání ředitelem ZŠ a MŠ [ulice] Trestním stíháním bylo zasaženo do žalobcovy důvěryhodnosti, což vedlo k tomu, že osoby v jeho okolí začaly zpochybňovat jeho schopnosti řádně vykonávat funkci ředitele a mnozí následně hledali i další důvody, resp. záminky pro jeho odvolání z funkce. Trestní stíhání tak bylo jednou z příčin, proč byl dne [datum] odvolán z funkce ředitele školy. Trestní stíhání se také mělo negativně projevit v soukromém a rodinném životě žalobce. Žalobce po celou dobu trestního stíhání pociťoval stres a obavy o svou budoucnost. 10. Ve věci se konalo jednání dne [datum]. Na tomto jednání bylo provedeno dokazování a žalobci byla dána výzva podle § 118a o. s. ř. Další jednání ve věci se konalo dne [datum]. Na tomto jednání byl vyhlášen rozsudek. III. Skutková zjištění 11. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce dne [datum] uplatnil u žalované žádost o odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 65 000 Kč způsobenou nezákonným trestním stíháním vedeným u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná tuto žádost vypořádala dne [datum] s tím, že konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí a vyslovila omluvu. Přiznat odškodnění v penězích ovšem odmítla. 12. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná). 13. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce byl v průběhu trestního řízení osobou bezúhonnou. 14. Ze spisu vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že záznamem o sdělení podezření policejního orgánu Policie ČR, Obvodní ředitelství policie [obec] I, vnější služba, místní oddělení [část obce], ze dne [datum], čj. [anonymizováno] [číslo], bylo žalobci sděleno podezření z přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku. Dne [datum] byl podán na žalobce [příjmení] státním zastupitelstvím pro [část Prahy] na potrestání. Trestním příkazem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], byl žalobce shledán vinným ze spáchání přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ trestní zákoník“) a přečinu výtržnictví dle § 358 odst. 1 trestního zákoníku a za to mu byl uložen trest odnětí svobody ve výměře 6 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 12 měsíců. Proti trestnímu příkazu podal žalobce odpor. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], byl žalobce shledán vinným ze spáchání přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku a přečinu výtržnictví dle § 358 odst. 1 trestního zákoníku a za to mu byl uložen trest odnětí svobody ve výměře 6 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 12 měsíců. Proti rozsudku podal žalobce odvolání. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], byl napadený rozsudek zrušen v celém rozsahu a věc byla vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla dle § 222 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ trestní řád“) trestní věc žalobce postoupena [anonymizována tři slova] [obec a číslo], neboť se nejednalo o trestný čin, avšak žalovaný skutek mohl být posouzen jako přestupek. Řízení pravomocně skončilo dne [datum]. 15. Z vyrozumění [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že věc postoupená usnesením [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [číslo], byla podle § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb. odložena. 16. Z vyjádření pedagogických a nepedagogických zaměstnanců ZŠ a MŠ [ulice] k odvolání [anonymizováno] [celé jméno žalobce] z funkce ředitele školy, z usnesení Rady [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne [datum] a ze zápisu ze zasedání Školské rady ZŠ a MŠ [obec a číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl odvolán z funkce ředitele ZŠ a MŠ [ulice] v [anonymizováno] [rok], a to z důvodu hrubého porušení jeho povinnosti, resp. výsledků veřejnoprávní kontroly hospodaření ZŠ a MŠ [ulice]. Žalobci bylo konkrétně vytýkáno, že uzavřel neplatné pracovní smlouvy na doplňkovou činnost. 17. Z výslechu žalobce soud zjistil, že v souvislosti s trestním stíháním žalobce trpěl stresem. Žalobce dále trpěl obavou o ztrátu svého zaměstnání ředitele školy. Žalobce neztratil své zaměstnání z důvodu nezákonného trestního stíhání. Žalobce trpěl finanční nejistotou z důvodu strachu o své zaměstnání. Soud rovněž zjistil, že původní řízení negativně ovlivnilo rodinný život žalobce. 18. Z výslechu [jméno] [příjmení], [datum narození], soud zjistil, že rodina žalobce vnímala jeho trestní stíhání jako nespravedlivé. Žalobce pak přestal se svojí ženou komunikovat a své trestní stíhání si řešil sám, když se uzavřel do sebe. Trestní stíhání žalobce stresovalo. Ke konfliktům v průběhu trestního stíhání z důvodu tohoto stíhání v rodině žalobce nedocházelo. O trestním stíhání žalobce byli informováni jeho přátelé a sousedé, kteří se od něho ovšem neodvrátili; naopak jej podporovali. Žalobce a jeho manželka si vedou odděleně svoje finance, kdy v průběhu trestního stíhání manželka zaznamenala u žalobce zvýšený stres spojený s jeho finanční situací. 19. Soud zhodnotil výpověď svědkyně [jméno] [příjmení] jako věrohodnou. Je sice pravdou, že svědkyně je rodinným příslušníkem žalobce (jeho manželkou), na druhou stranu soud neshledal existenci rozporů v její svědecké výpovědi a ani žádné jiné skutečnosti svědčící o nevěrohodnosti tohoto svědka. Naopak svědkyně vypovídala spontánně a z jejích odpovědí na doplňující dotazy bylo zřejmé, že se snažila vypovídat co nejpravdivěji. To soud dovozuje inter alia ze sk