37 C 44/2023-38 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Svojí žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky. Tvrdila přitom, že dne [datum] byl realizován odtah motorového vozidla [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaná. Vozidlo pak mělo být umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní, kde se má stále nacházet. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, k jednání se nedostavila, ač byla řádně předvolána, ani včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení, proto soud věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud rovněž věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobkyně. 3. Svým podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně svoji žalobu částečně zpět. 4. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř., může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věta prvá o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle § 96 odst. 3 věta prvá o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Dle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 5. Procesní úkon žalobkyně, kterým došlo ke zpětvzetí žaloby ještě před zahájením jednání ve věci samé, splňuje veškeré právem požadované obsahové náležitosti a byl proveden v zákonem požadované formě ve smyslu § 42 o. s. ř. Soud proto podle § 96 odst. 2 o. s. ř. výrokem I. tohoto rozhodnutí řízení o žalobě v rozsahu zpětvzetí učiněného podáním ze dne [datum] zastavil. 6. Z důkazů provedených na jednání dne [datum] (in concreto zřizovací listiny, protokolu o odtahu vozidla [číslo] výpisu z registru vozidel, výzvy k uhrazení dlužné částky včetně doručenky) soud učinil následující skutkový závěr. Žalobkyně dne [datum] provedla odtah vozidla reg. značky [anonymizována dvě slova] [číslo], které je ve vlastnictví žalované. Vozidlo bylo následně umístěno na parkoviště provozované žalobkyní. Žalovaná je v prodlení s úhradou částky za parkovné ve výši 74 150 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po zaslání předžalobní upomínky. Žalovaná v průběhu soudního řízení netvrdila ani neprokazovala, že dlužnou částku zaplatila. 7. Podle výše uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně provedla odtah vozidla ve vlastnictví žalované dle § 45 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, čímž žalované vznikla povinnost uhradit žalobkyni poplatek za odtah a parkovné dle § 2 nařízení Rady hlavního města Prahy s účinností od [datum] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti. Vzhledem k tomu, že žalovaná této své povinnosti nedostála, soud žalobě vyhověl a žalované uložil zaplatit dlužnou částku včetně zákonných úroků z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná. Zcela úspěšné žalobkyni, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 866 Kč odpovídající paušální náhradě za 3 úkony (předžalobní výzva, žaloba a podání ve věci samé z [datum]) a zaplacený soudní poplatek ve výši 2 966 Kč. Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla v nákladovém výroku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal žádné důvody.