ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2023:43.C.6.2023.1 Datum: 2023-05-19 Předmět: o zaplacení 145 084 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 3 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 14 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 15 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 5 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31a z. č. 82/1998 Sb."] ["náhrada nemajetkové újmy""nemajetková újma""odpovědnost státu za škodu""peněžité plnění""zadostiučinění / satisfakce"]
O co šlo: o zaplacení 145 084 Kč s příslušenstvím (["§ 3 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 14 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 15 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 5 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31a)
1. Podanou žalobou se žalobce domáhal náhrady majetkové újmy a přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným trestním stíháním. Dne 22. 8. 2016 bylo žalobci doručeno usnesení PČR, KŘP Ústeckého kraje, SKPV, Územní odb. Děčín, 2. OOK [obec]
z 12. 7. 2016, č. j. KRPU-92759-113/TČ-2015-040272, kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce. Proti tomuto usnesení podal žalobce dne 25. 8. 2016 stížnost, kterou státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Děčíně usnesením ze 14. 11. 2016, č. j. 2 ZT 243/2016-26 zcela zamítl. Dne 13. 8. 2018 podal státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Děčíně obžalobu, o které rozhodl dne 4. 5. 2022 Okresní soud v Děčíně svým rozsudkem č. j. 3 T 95/2018-819 tak, že žalobce podle § 226 písm. a) tr. ř. zprostil obžaloby v celém rozsahu, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl stíhán. Toto rozhodnutí nabylo právní moci téhož dne. Dle žalobce je zřejmé, že usnesení Policie ČR z 12. 7. 2016 o zahájení trestního stíhání je nezákonným rozhodnutím vydaným v trestním řízení, jímž byla žalobci způsobena škoda,
za kterou odpovídá stát. Dne 14. 7. 2022 uplatnil žalobce u žalovaného nárok na náhradu škody představující náklady právního zastoupení obhájcem ve výši 55 084 Kč a nárok na zadostiučinění za vniklou nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním ve výši 90 000 Kč. Žalovaný podání přijal dne 14. 7. 2022, avšak do dne podání žaloby o nich nerozhodl a nic na ně nesplnil. Žalobce poukázal na to, že trestní stíhání trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, po kterou byl ohrožen trestní sazbou odnětí svobody až pěti let a náhradou škody ve výši 585 684 Kč. Okolnost trestního stíhání jej také značně znevýhodňovala v soutěži na pracovním trhu při získávání zaměstnání. Z těchto důvodů má za to, že nemajetkovou újmu není možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva není dostačující.
2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhl, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. Učinil nespornou skutečnost, že mu žalobce dne 14. 7. 2022 doručil žádost o náhradu škody
a nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb., v rámci které žalobce žádal zaplacení částky 153 312 Kč, sestávající se z nároku na náhradu nákladů trestního řízení ve výši 55 084 Kč, nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené žalobci trestním stíháním ve výši 90 000 Kč a nároku na náhradu nákladů spojených se sepisem žádosti ve výši 8 228 Kč. Žádost byla doplněna podáním žalobce ze dne 22. 2. 2023. V rámci mimosoudního projednání věci žalovaný ve svém stanovisku ze dne 7. 3. 2023 částečně vyhověl nároku na náhradu nákladů trestního řízení co do částky ve výši 46 505,65 Kč a částečně vyhověl nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené žalobci trestním stíháním co do částky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný sporoval nárok žalobce na náhradu nákladů trestního řízení co do částky ve výši 8 578,35 Kč. Žalovaný současně dospěl
k závěru, že případ žalobce je obdobný kauze rozhodované Městským soudem v Praze pod
sp. zn. 20 Co 195/2021, v níž byla jako postačující zadostučinění žalobkyni přiznána částka
50 000 Kč. S ohledem na to, že případ žalobce v podstatných rysech odpovídá uvedenému obdobnému případu, bylo žalobci přiznáno přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 50 000 Kč. Žalovaný proto sporoval nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním co do částky ve výši 40 000 Kč.
3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, Služby kriminální policie
a vyšetřování, Územního odboru Děčín, 2. oddělení obecné kriminality ze dne 12. 7. 2016,
č. j. KRPU-92759-113/TČ-2015- 040272, bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro přečin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241
odst. 1 tr. zákoníku. Usnesení bylo žalobci doručeno dne 22. 8. 2016. Proti usnesení podal žalobce stížnost, která byla zamítnuta usnesením Okresního státního zastupitelstva v Děčíně ze dne 24. 11. 2016, č. j. 2 ZT 243/2016-26. Přípisem policejního orgánu ze dne 6. 12. 2016,
č. j. KRPU-92759-141/TČ-2015-040272, byl žalobce upozorněn na změnu právní kvalifikace skutku na přečin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku. Dne 14. 8. 2018 podalo Okresní státní zastupitelství
v Děčíně obžalobu č. j. 2 ZT 243/2016-89 Trestním příkazem Okresního soudu v Děčíně ze dne 10. 9. 2018, č. j. 3 T 95/2018-612, byl žalobce uznán vinným a odsouzen k trestu odnětí svobody
v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem na dobu 24 měsíců. Dne 27. 9. 2018 podal žalobce proti trestnímu příkazu odpor. Usnesením Okresního soudu v Děčíně ze dne 22. 5. 2019, č. j. 3 T 95/2018-628, byla věc podle § 314c odst. 1 písm. a), § 188 odst. 1 písm. a) tr. řádu předložena Krajskému soudu v Ústí nad Labem k rozhodnutí o příslušnosti soudu podle § 24 tr. řádu. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 6. 2019, č. j. 5 Nt 1304/2019-634, bylo rozhodnuto, že podle § 24 odst. 1 tr. řádu je k projednání věci příslušný Okresní soud v Děčíně. Dne 9. 8. 2019 bylo nařízeno hlavní líčení na 18. 12. 2019. Na základě omluvy obhájce žalobce ze dne 5. 12. 2019 bylo hlavní líčení odročeno na den 29. 4. 2020, a poté s ohledem na koronavirovou epidemii na den 26. 8. 2020, kdy se konalo. Následně se hlavní líčení konalo ve dnech 20. 1. 2021, 10. 2. 2021, 5. 5. 2021 a 9. 6. 2021. Opatřením soudu ze dne 1. 7. 2021,
č. j. 3 T 95/2018-724, byla přibrána soudní znalkyně [titul] [jméno] [příjmení]. Vzhledem k tomu,
že soudní znalkyně sdělila soudu, že znaleckou činnost již nevykonává a v seznamu soudních znalců je zapsána chybně, byla opatřením soudu ze dne 22. 9. 2021, č. j. 3 T 95/2018-733, přibrána soudní znalkyně [titul] [jméno] [příjmení]. Znalecký posudek byl soudu doručen dne 5. 1. 2022. Následně se hlavní líčení konalo ve dnech 28. 3. 2022 a 4. 5. 2022, kdy byl vyhlášen rozsudek č. j. 3 T 95/2018-819, jímž byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. a) tr. řádu. Rozsudek nabyl právní moci dne 4. 5. 2022 (viz spis Okresního soudu v Děčíně sp. zn. 3 T 95/2018).
4. Dne 14. 7. 2022 byl žalovanému doručen návrh žalobce na náhradu škody a přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu za trestní řízení, dle které žalobce žádal zaplacení částky 153 312 Kč sestávající se z nároku na náhradu nákladů trestního řízení ve výši 55 084 Kč, nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené žalobci trestním stíháním ve výši 90 000 Kč a nároku na náhradu nákladů spojených se sepisem žádosti ve výši 8 228 Kč. K návrhu žalobce byly přiloženy rovněž dokumenty vyúčtování odměny a náhrad advokáta ze dne 11. 7. 2022 ve věci žalobce, vyúčtování náhrad cestovních výdajů ze dne 28. 3. 2022 (viz přípis žalobce ze dne
14. 7. 2022 adresovaný žalovanému včetně dodejky datové zprávy s odesílatelem - právním zástupcem žalobce
a adresátem žalovaným ze dne 14. 7. 2022, přípis žalovaného ze dne 15. 7. 2022 adresovaný právnímu zástupci žalobce, dokument označený jako vyúčtování odměny a náhrad advokáta ze dne 11. 7. 2022 ve věci žalobce, dokument označený jako vyúčtování náhrad cestovních výdajů ze dne 28. 3. 2022 vyhotovený právním zástupcem žalobce).
5. Žalovaný přípisem ze dne 9. 2. 2023 požádal právního zástupce žalobce o doplnění žádosti
o doklad o zaplacení právních služeb, doklad o uskutečněných poradách a technické průkazy vozidel použitých k cestám. Přípisem ze dne 22. 2. 2023 žalobce předložil doklad o zaplacení právních služeb, doklady o uskutečněných poradách a technické průkazy vozidel (viz přípis žalovaného ze dne 9. 2. 2023 adresovaný právnímu zástupci žalobce, viz přípis právního zástupce žalobce ze dne 22. 2. 2023 adresovaný žalovanému).
6. Stanoviskem ze dne 7. 3. 2023 žalovaný shledal důvodným nárok na náhradu nákladů trestního řízení co do částky ve výši 46 505,65 Kč a nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené žalobci trestním stíháním co do částky ve výši 50 000 Kč. Dne 24. 3. 2023 provedl žalovaný úhradu částky 96 505,65 Kč ve prospěch [právnická osoba], [anonymizováno], insolvenčního správce žalobce (viz stanovisko ze dne 7. 3. 2023 adresované právnímu zástupci žalobce, likvidační doložka plnění na základě mimosoudního vypořádání nároku na odškodnění ze dne 24. 3. 2023).
1. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
2. Podle § 3 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za škodu, kterou způsobily a) státní orgány,
b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, c) orgány územních samosprávných celků.
3. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení,
ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním,
b) nesprávným úředním postupem.
4. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.