45 C 192/2022-50 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobce se domáhal na žalovaných zaplacení 807 808 Kč s příslušenstvím, představujících náhradu škody, která žalobci vznikla v důsledku jednání jednak Okresního soudu v Jičíně, jednak [územní celek]. Žalobce uvedl, že rozsudkem Okresního soudu Jičíně č.j. 30 Nc 730/ 2013 ze dne 4.11.2014 byla ve svéprávnosti omezena paní [jméno] [příjmení], [datum narození], mimo jiné co do způsobilosti nakládat s majetkem, jehož hodnota převyšuje částku 30 Kč a zavazovat se k plnění, jehož hodnota převyšuje částku 30 Kč, a to na dobu tří let od právní moci rozsudku. Současně soud ustanovil opatrovankyni opatrovníka [územní celek]. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 24 Co 27/2015-126 ze dne 23.2.2015, který nabyl právní moci dne 18.3.2015, bylo opatrovníkem opatrovankyně jmenováno [územní celek] [územní celek] však řádně a svědomitě neplnilo své povinnosti veřejného opatrovníka, i přes opakované výzvy k plnění povinnosti tyto z hrubé nedbalosti hraničící s úmyslným jednáním porušovalo, při správě cizího majetku tak nejednalo z titulu dobrého hospodáře, čímž způsobilo opatrovankyni škodu na majetku. Tím jednalo v rozporu s metodikou Ministerstva vnitra ČR z roku 2015 Odboru veřejné správy dozoru a kontroly ve věci základních informací pro obce jako veřejný opatrovník. Svým jednáním způsobil veřejný opatrovník opatrovankyni škodu v celkové výši 1 615 616 Kč. Ta spočívá jednak v částce 795.616,50 Kč, představující ušlý zisk z tržního nájemného kamenické dílny, na adrese [adresa], když opatrovník nevypověděl ani jinak nenapadl platnost smlouvy o nájmu nebytových prostor (kamenické dílny), na adrese [adresa] ze dne 1.2.2012, uzavřené mezi [jméno] [jméno] [příjmení] jako nájemcem a opatrovankyní jako pronajímatelem a v níž byl sjednán nájem nebytových prostor o výměře 150 m2 za částku 400 Kč. Žalobce opatrovníka upozorňoval, že jde o smlouvu absolutně neplatnou z více hledisek, jednak protože byla sepsána v rozporu se zákonem č. 116/1990 Sb. o nájmu a podnájmu nebytových prostor, jednak protože předmět nájmu byl v době sjednání smlouvy zatížen věcným břemenem ve prospěch žalobce a jednak protože pronajímatelka byla již v době podpisu smlouvy nesvéprávná. Přesto nechal opatrovník [územní celek] bez právního důvodu užívat [jméno] [jméno] [příjmení] předmětnou keramickou dílnu a dokonce zdarma i přilehlé venkovní prostory, aniž by požadoval po nájemci platbu tržního nájemného. Výši tržního nájemného žalobce dovozoval z průměrného nájemného nebytových prostor v období od 1.2.2012 do 8.9.2019 ve městě [obec] tzn. 50 Kč/m2 měsíčně za skladovací plochu a 20 Kč/m2 měsíčně za venkovní plochy, přičemž v žalobě uvedl i způsob výpočtu ušlého zisku. Další škoda měla být způsobena opatrovankyni nezřízením věcného břemene braní vody z vodovodní přípojky umístěné na pozemku parc. [číslo] kat. úz. [část obce], čímž mělo dojít k znehodnocení hodnoty nemovitostí ve vlastnictví opatrovankyně o 500.000 Kč. Škodu dále představuje i částka 300.000 Kč, představující odhad budoucích nákladů na opravu škod, způsobených zatékáním dešťové vody do nemovitosti v důsledku neprovádění řádné údržby nemovitosti opatrovníkem. Ke stanovení vzniklých škod navrhl žalobce vyhotovení znaleckého posudku. Dále měl opatrovník [územní celek] způsobit blíže nespecifikovanou škodu na majetku opatrované osoby nepodáním vylučovací žaloby v exekučním řízení, vedeném soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Trutnov pod sp. zn. 15 EX 496/14, na majetek žalobce. Soudní exekutor v rámci exekuce totiž sepsal movité věci ve vlastnictví opatrovankyně. A konečně měl opatrovník způsobit opatrovankyni škodu minimálně v částce 20.000 Kč, když nepožadoval po [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] [příjmení] opravu komína, který tito svévolně zničili, přičemž následnou opravu hradil opatrovník z majetku opatrovankyně. Žalobce má za to, že Okresní soud v Jičíně způsobil škodu společně s veřejným opatrovníkem, když řádně neplnil povinnosti dozoru nad právním jednáním veřejného opatrovníka. Návrhem ze dne 4.12.2017 se žalobce domáhal, aby okresní soud zahájil z moci úřední řízení o změnu opatrovníka u opatrovankyně [jméno] [příjmení], když uváděl konkrétní tvrzení k porušování povinností veřejného opatrovníka. Okresní soud v Jičíně žádné řízení nezahájil. Žalobce vstoupil do práv opatrovankyně okamžikem jejího úmrtí dne 8.9.2019 společně s [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], proto se domáhal podílu na náhradě shora popsané škody pouze v poloviční výši, tzn. v částce 807.808 Kč. Žalobce uplatnil uvedené nároky u žalovaných, jeho žádosti o odškodnění nebylo vyhověno. Žalobce dále doplnil, že dle jeho názoru veřejný opatrovník [územní celek] není pasivně legitimován, když veřejné opatrovnictví vykonává nikoliv v samostatné působnosti, ale v přenesené působnosti v rámci [stát. instituce]. V tomto směru měl vycházet z blíže neoznačených judikaturních závěrů v tom smyslu, že přiměřeně se jedná v rámci veřejného opatrovnictví o škodu České republiky ve spojení se zákonem č. 82/1998 Sb., nikoliv o soukromoprávní poměr mezi účastníky. Dozorovou činnost vykonávaná jako orgán ústřední správy Ministerstvo práce a sociálních věcí Okresní soud v Jičíně měl vykonávat dozorovou funkci nad veřejným opatrovníkem, pokud nastaly pochybnosti o plnění povinností veřejného opatrovníka při správě majetku opatrovankyně. O neplnění povinností veřejným opatrovníkem byl soud informován žalobcem, a to dopisem ze dne 4.12.2017. Z úřední činnosti je povinností okresního soudu dle zákona dohlížet na výkon veřejného opatrovníka a pravidelně kontrolovat jeho působení včetně vedení a obsahu spisové agendy, týkajících se výkonu funkce veřejného opatrovníka. [jméno] zavinění každého ze žalovaných však žalobce není schopen stanovit, přičemž požadoval, aby tato byla zkoumána v rámci důkazního řízení, z kterého vyplyne. Žalobce dále navrhl, aby soud řízení přerušil do doby vypořádání dědictví po zůstavitelce [jméno] [příjmení]. První žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, přičemž učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 2.2.2021 uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 807.808 Kč s přísl. z nejasného odpovědnostního titulu v souvislosti s činností [územní celek] a Okresního soudu v Jičíně při výkonu funkce veřejného opatrovníka. K projednání žádosti žalobce došlo dne 20.12.2022. První žalovaná konstatovala, že uplatněný nárok není nárokem ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., požadovaná náhrada škody tak nebyla žalobci poskytnuta. První žalovaná především zdůraznila, že žalobní nárok nelze považovat za nárok ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., protože se jedná o spor mezi žalobcem a ustanoveným opatrovníkem, tedy o soukromoprávní spor dle občanského zákoníku. V této souvislosti odkázala např. na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 5. 2021, čj. Komp 3/2018-87: I. Veřejné opatrovnictví dle § 471 odst. 3 občanského zákoníku je výkonem nevrchnostenské správy, při které vystupuje obec jakožto korporace v obdobném postavení jako jakákoliv osoba soukromého práva. II. Výkon funkce veřejného opatrovníka obcí dle § 471 odst. 3 občanského zákoníku není výkonem přenesené působnosti. První žalovaná tak vznesla námitku nedostatku pasivní legitimace. Pro případ, že by soud tuto námitku neshledal důvodnou, žalovaná dále zdůraznila, že žaloba je neurčitá a neprojednatelná, jelikož žalobce jasně nespecifikuje odpovědnostní titul, ze kterého je nárok odvozován. Rovněž není dostatečně doložena příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a samotná škoda. S ohledem na to žalovaná č. 1 navrhla, aby soud žalobu zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení. Druhá žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala, přičemž totožně jako první žalovaná namítla nedostatek pasivní legitimace žalovaných, pokud jde o uplatněné nároky, protože veřejný opatrovník je odpovědný ze své funkce samostatně, výkon veřejného opatrovnictví není výkonem státní či veřejné moci. Veřejný opatrovník nerozhoduje autoritativně o právech a povinnostech opatrovance a nemůže svou vůli sám vynucovat na třetích osobách, přičemž jeho jednání vůči opatrovanci kontroluje a v některých případech schvaluje soud. V této souvislosti druhá žalovaná rovněž odkázala na usnesení Nejvyššího správního soudu č. Komp 3/201-87 ze dne 6.5.2021. Pro případ, že by se soud neztotožnil se vznesenou námitkou druhá žalovaná dále namítla, že nemá veřejné opatrovnictví svěřeno do své působnosti, nemá ani dozorové a kontrolní kompetence v této oblasti, neboť zákonná úprava zcela chybí. Veřejné opatrovnictví nespadá do oblasti sociální péče (sociální služby a dávky), péči o rodinu a děti (zastupování nezletilých), péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc (sociální služby a dávky těmto osobám) ve smyslu § 9 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy. Žalovaný 2. není příslušnou organizační složkou státu, které by v této věci měla za stát jednat. A konečně vznesla druhá žalovaná námitku promlčení na všechny nároky vznesené žalobcem, neboť z jeho