46 C 260/2021-117 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované vyslovení omluvy a zaplacení částky 155 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nemajetkové újmy, která mu byla způsobena dle zákona č. zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen„ zákon“). Konkrétně se domáhal náhrady nemajetkové újmy z titulu nezákonných rozhodnutí, a to: -) rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2020, č.j. 44 A 83/2019-33, o jehož nezákonnosti rozhodl Nejvyšší správní soud ČR rozsudkem ze dne 24. 11. 2020, sp. zn. 2 As 277/2020 (doručeno dne 26.11.2020), -) rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 10. 12. 2019, č.j. 105243/2019/KUSK, o jehož nezákonnosti rozhodl Nejvyšší správní soud ČR rozsudkem ze dne 24. 11. 2020, sp. zn. 2 As 277/2020, -) rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 29. 4. 2020, č.j. 059315/2020/KUSK, o jehož nezákonnosti rozhodl Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 3. 2021, sp. zn. 50 A 9/2020, vedle toho se žalobce domáhal zadostiučinění za nesprávný úřední postup žalované spočívající ve zveřejňování svých podaných oznámení dle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, v Centrálním registru oznámení (dále jen„ CRO“), který spravuje žalovaná, a to i v době po vydání nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 38/17. Žalobce předběžně uplatnil své nároky u žalované dne [datum], žalovaná se vyjádřila pouze k nároku na náhradu zadostiučinění za nesprávný úřední postup dopisem ze dne [datum], a to zamítavě. Závažnost vzniklé újmy spatřuje žalobce v tom, že rozhodnutí krajského úřadu nutilo žalobce pod hrozbou dalších sankcí podat oznámení do CRO ohledně velmi citlivých osobních údajů žalobce, které se přímo dotýkaly jeho osobnostních ústavně zaručených práv (práva na informační sebeurčení) dle čl. 7 a čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen„ Listina“), v čemž ostatně odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 38/17. Závažnost vzniklé újmy zvyšuje i fakt, že se žalovaný k jeho návrhu v zákonem stanovené lhůtě vůbec nevyjádřil. [anonymizována tři slova] [územní celek] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka]. Jelikož v mezidobí žalobce neuspěl se svou žalobou u [název soudu], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], podal žalobce příslušná oznámení žalovanému k zanesení do CRO. Žalobce proto požaduje poskytnutí zadostiučinění i ve vztahu k rozsudku [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], o jehož nezákonnosti rozhodl [název soudu] rozsudkem ze dne 24. 11. 2020, sp. zn. [spisová značka]. Další rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo pro nezákonnost zrušeno [název soudu] [anonymizována tři slova] 17. 3. 2021, sp. zn. [spisová značka] a i v jeho souvislosti je na místě přiznat žalobci zadostiučinění. Dokládá totiž, jak úporný tlak na žalobce veřejná moc uskutečnila, aby jej přinutila oznámení do CRO učinit. S ohledem na uvedené žalobce požaduje omluvu a relutární zadostiučinění ve výši 30 000 Kč za každé nezákonné rozhodnutí krajského úřadu, 50 000 Kč za nezákonné rozhodnutí krajského soudu a 45 000 Kč za nesprávný úřední postup. 2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. Uvedla, že u ní žalobce uplatnil svůj nárok, ovšem požadoval zaplacení toliko částky 80 000 Kč z titulu nezákonného rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne [datum] a [název soudu]. Náhrada nemajetkové újmy ve výši 30 000 Kč z titulu nezákonného rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne [datum] nebyla u žalované uplatněna. Žalovaná žádost žalobce projednala dne [datum] a konstatovala, že v předmětné věci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona a za vydání nezákonných rozhodnutí se omluvila, požadovanou náhradu však žalobci nepřiznala, neboť vzhledem ke stavu věci se přiznané zadostiučinění jeví jako zcela dostatečné. Žalovaná dále potvrdila, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 45 000 Kč z titulu nesprávného úředního postupu Ministerstva spravedlnosti, který spočívá ve zveřejňování oznámení v CRO i po vydání nálezu Ústavního soudu ČR dne [datum]. K projednání žádosti žalobce došlo dne [datum]. Žalovaná však v postupu [stát. instituce] neshledala nesprávný úřední postup. 3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. 4. Z podání nazvaného Uplatnění nároku na zadostiučinění způsobené nesprávným úředním postupem ze dne 20. 5. 2021, (č. l. 26) je patrné, že žalobce se na žalovanou obrátil se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy ve výši 45 000 Kč spočívající ve zveřejňování jeho podaných oznámení dle zákona o střetu zájmů v CRO, který spravuje [stát. instituce] i po vydání nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 38/17. 5. Z podání nazvaného Uplatnění nároku na zadostiučinění způsobené vydáním nezákonného rozhodnutí ze dne 20. 5. 2021, (č. l. 31) vyplývá, že žalobce se obrátil na žalovanou se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy, která mu byla způsobena rozsudkem [název soudu] ze dne 20. 7. 2020, čj. [číslo jednací], o jehož nezákonnosti rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [územní celek] [anonymizováno] dne [datum], čj. [číslo], o jehož nezákonnosti rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] Celkem požadoval poskytnutí zadostiučinění v částce 80 000 Kč (30 000 Kč za nezákonné rozhodnutí správního orgánu, 50 000 Kč za nezákonné rozhodnutí soudu). 6. Ze stanoviska žalované ze dne [datum] je zřejmé, že co se týká nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu ve výši 45 000 Kč, žalovaná existenci nesprávného úředního postupu neshledala. 7. Ze stanoviska žalované ze dne [datum] plyne, že co se týká nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené dvěma nezákonnými rozhodnutími, žalovaná dospěla k závěru, že napadená rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne [datum] a rozsudek [název soudu] ze dne [datum] byla nezákonná, tuto skutečnost konstatovala a za vydání těchto rozhodnutí se omluvila, nicméně satisfakci v podobě konstatování a omluvy shledala zcela dostatečným a podmínky k relutárnímu zadostiučinění neshledala. 8. Ze Stanoviska pléna Ústavního soudu ve věci Pl. ÚS St 31/2010 ze dne 14. 12. 2010 plyne, že je nutné nahlížet na přechodné účinky nálezu sp. zn. Pl ÚS. [číslo] ([číslo] Sb.) tak, že působí ex nunc, tj. teprve ode dne, v němž byl nález vyhlášen ve Sbírce zákonů, neboť tento nález výslovně nestanovil jinak (§ 58 odst. 1 in fine zákona o Ústavním soudu). Nosné důvody tohoto nálezu lze uplatnit pouze pro futuro (do budoucna), nikoli pro situace, kdy provedení prohlídky jiných prostor a pozemků nařídil (před publikací nálezu Pl. ÚS. 3/09 ve Sbírce zákonů) v souladu s tehdy platným a účinným zněním § 83a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, státní zástupce nebo se souhlasem státního zástupce policejní orgán. Proto v těchto případech pouhý nedostatek souhlasu soudce s provedením prohlídky jiných prostor a pozemků nezakládá porušení ústavním pořádkem zaručených základních práv a svobod. 9. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti: Z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne 10. 9. 2019, [číslo jednací], je patrné, že správní orgán odvolání žalobce zamítl a potvrdil rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum], kterým správní orgán prvního stupně vedl řízení o přestupku z moci úřední na základě podnětu [stát. instituce] ze dne [datum], přičemž dne [datum] správní orgán prvního stupně vydal rozhodnutí, kterým obviněného uznal vinným ze spáchání přestupku dle § 23 odst. 1 písm. f) zákona o střetu zájmů tím, že jako veřejný funkcionář nepodal oznámení dle § 12 odst. 2 zákona o střetu zájmů ve stanovené lhůtě do [datum], do Centrálního registru oznámení. Za přestupek byl obviněnému uložen správní trest napomenutí a dále mu byla uložena povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Z rozsudku [název soudu] ze dne 20. 7. 2020, č. j. [číslo jednací] plyne, že žaloba proti rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne [datum] byla zamítnuta. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] je patrné, že o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum] bylo rozhodnuto tak, že rozsudek [název soudu] ze dne [datum] byl zrušen.