47 C 205/2022-273 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou z [datum] domáhala po žalované náhrady majetkové a nemajetkové újmy vzniklé v souvislosti s trestním stíháním vedeném u [název soudu] (dále jen„ krajský soud“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ napadené řízení“), v němž žalobkyně vystupovala jako zúčastněná osoba. Uvedla, že dne [datum] jí byly policejním orgánem zajištěny bankovky v nominální hodnotě 223 200 Kč (dále jen„ finanční prostředky“), když dne [datum] žalobkyně požádala o jejich vrácení. Rozsudkem [název soudu] č. j.: [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byl v trestním řízení obviněnému uložen trest propadnutí předmětných finančních prostředků. S ohledem na uvedené, podala dne [datum] žalobkyně proti tomuto rozsudku odvolání, a to co do výroku, kterým byl obviněnému uložen trest propadnutí finančních prostředků. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j.: [spisová značka] byl rozsudek soudu I. stupně podle § 258 odst. 1 písm. d), písm. e), odst. 2 trestního řádu zrušen mj. ohledně výroku o trestu propadnutí finančních prostředků. Dne [datum] podala proto žalobkyně [název soudu] podnět k vrácení finančních prostředků. Následně dne [datum] požádala o sdělení aktuálního stavu řízení a dne [datum] podala žádost o odstranění průtahů v předmětném řízení. Dne [datum] zaslala další žádost o sdělení stavu řízení, na což se jí dostalo sdělení s datem [datum], že„ že o vrácení finanční částky bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu dne [datum], přičemž rozhodnutí bylo zasláno jak odsouzenému, tak i vaší kanceláři. Proti usnesení si podal stížnost státní zástupce Krajského státního zastupitelství v [obec] O stížnosti dosud nemohlo být rozhodnuto, neboť ve věci bylo podáno několika odsouzenými dovolání a spis byl proto předložen k rozhodnutí [název soudu], kde se v současné době stále nachází. Proto věc nebylo možné dosud předložit se stížností [název soudu]“ Žalobkyně se následně opakovaně domáhala navrácení finančních prostředků všemi možnými způsoby, a to včetně přípisu ze dne [datum] a dalšího podnětu k odstranění průtahů ze dne [datum], který byl sdělením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], označen za nedůvodný. Dne [datum] obdržela žalobkyně usnesení Vrchního soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kterým bylo rozhodnuto, že uvedené usnesení o vrácení peněžních prostředků ze dne [datum] se zrušuje a [název soudu] byla uložena povinnost, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Žalobkyně podala návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu ze dne [datum] a následně i dne [datum]. Dne [datum] [název soudu] rozhodl tak, že podle § 80 odst. 1 tr. řádu se žalobkyni vydávají finanční prostředky. Proti tomuto usnesení však podalo stížnost [stát. instituce], a to dne [datum]. Předmětná stížnost byla dne [datum rozhodnutí] [název soudu] usnesením č. j. [spisová značka] – [číslo] zamítnuta. Žalobkyně opětovně dne [datum] a [datum] žádala o vrácení finančních prostředků, k jejichž navrácení došlo až dne [datum]. Jak vidno, žalobkyně proti zajištění finančních prostředků brojila již od samého počátku, a to všemi prostředky a rovněž opakovaně žádala příslušné orgány o odstranění průtahů a urychlení celého procesu. Žalobkyně rozhodnutí o zajištění věci považuje za nezákonné, vycházeje z analogického výkladu úpravy nejbližší – úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným trestním stíháním. Dle žalobkyně je stěžejní výsledek namítaného řízení, tj. skutečnost, že jí finanční prostředky neměly být nikdy zabrány. Se zřetelem na výše uvedené se z nezákonného rozhodnutí, za něž označila rozhodnutí o zajištění prostředků ze dne [datum], domáhala náhrady škody představující úrok z prodlení za neoprávněné zadržování finančních prostředků ve výši 107 461,02 Kč a dále se domáhala nemajetkové újmy ve výši 75 000 Kč. Stran nemajetkové újmy tvrdila, že předmětem trestního stíhání byl trestný čin s trestní sazbou 2-10 let, což mělo i nepříznivý vliv na žalobkyni, jakožto osobu spojenou s trestním řízením. Akcentovala neúměrnou délku trestního řízení v délce 6-ti let (od doby podání žádosti o vrácení finančních prostředků do [datum]) a skutečnost, že v očích veřejnosti byla žalobkyně nespravedlivě očerněna. 2. Žalovaná v podání z [datum] navrhla žalobu zamítnout. Učinila nesporným, že žalobkyně u ní uplatnila nárok na náhradu majetkové a nemajetkové újmy, jež jí měla vzniknout v souvislosti s nezákonným rozhodnutím, představující usnesení o zajištění, podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“). Se zřetelem na skutečnost, že v namítaném řízení nedošlo k vydání nezákonného rozhodnutí, ani k nesprávnému úřednímu postupu, nárok žalobkyně neshledala opodstatněným. 3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: 4. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobkyně u žalované uplatnila svůj nárok na zadostiučinění za majetkovou a nemajetkovou újmu dne [datum], když žalobkyně při jednání soudu výslovně uvedla, že předmětem řízení není nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení, ale náhrada škody/nemajetkové újmy z nezákonného rozhodnutí, za něž označila usnesení policejního orgánu PČR, NCOZ, odbor [obec] ze dne [datum], kterým jí byly zajištěny finanční prostředky ve výši 223 000 Kč. 5. Při jednání dne [datum] dále účastníci učinili nesporným průběh trestního řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] v části týkající se zajištění finančních prostředků žalobkyně, tak jak byl popsán v žalobě. Dne [datum] byly žalobkyni usnesením policejního orgánu PČR, NCOZ, odbor [obec] zajištěny bankovky v nominální hodnotě 223 200 Kč. Rozsudkem [název soudu] č. j.: [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byl v trestním řízení obviněnému uložen trest propadnutí předmětných finančních prostředků. S ohledem na uvedené, podala dne [datum] žalobkyně proti tomuto rozsudku odvolání, co do výroku, kterým byl obviněnému uložen trest propadnutí finančních prostředků. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j.: [spisová značka] byl uvedený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. d), písm. e), odst. 2 trestního řádu zrušen mj. ohledně výroku o trestu propadnutí finančních prostředků. Dne [datum] podala žalobkyně Krajskému soudu v Ústí nad Labem podnět k vrácení finančních prostředků. Následně dne [datum] žalobkyně požádala o sdělení aktuálního stavu řízení v této věci a dne [datum] podal žádost o odstranění průtahů v předmětném řízení. Dne [datum] žalobkyně zaslala další žádost o sdělení stavu řízení. Žalobkyně se následně opakovaně domáhala navrácení finančních prostředků všemi možnými způsoby, a to včetně přípisu ze dne [datum] a dalšího podnětu k odstranění průtahů ze dne [datum], který byl sdělením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], označen za nedůvodný. Dne [datum] obdržela žalobkyně usnesení Vrchního soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kterým bylo rozhodnuto, že uvedené usnesení o vrácení peněžních prostředků ze dne [datum] se zrušuje a [název soudu] byla uložena povinnost, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Žalobkyně podala návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu dne [datum] a následně i dne [datum]. Dne [datum] [název soudu] usnesením č. j.: [spisová značka] rozhodl tak, že podle § 80 odst. 1 tr. řádu se žalobkyni vydávají finanční prostředky. Proti tomuto usnesení podalo stížnost Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem, a to dne [datum]. Stížnost byla dne [datum rozhodnutí] [název soudu] usnesením č. j. [spisová značka] – [číslo] zamítnuta. Uvedené konečné usnesení [název soudu] bylo žalobkyni doručeno dne [datum], přičemž žalobkyně opětovně dne [datum] a [datum] žádala o vrácení finančních prostředků. K vrácení finančních prostředků došlo dne [datum]. 6. Z rozsudku [název soudu] č. j.: [spisová značka] na čl. 87 a následující soud zjistil, že na str. 50 je konstatováno, že:„ Nejasný původ peněz, resp. vysvětlení obžalovaného [příjmení] [příjmení] [jméno], že peníze zajištěné při domovní prohlídce, patří do vlastnictví jeho společnosti [právnická osoba], tj. zdejší žalobkyně a nikoli jemu, vedly vrchní soud k tomu, že zrušil krajským soudem uložený trest propadnutí věci podle § 70 odst. 1 tr. zákoníku, a sice peněžní prostředky ve výši 223 000 Kč a již ho v odvolacím řízení neuložil. Pochybnosti, které odvolací soud sídlí, nelze nikterak vyvrátit, a to ani provedeným finančním šetřením. Zmíněná společnost sídlí na stejné adrese, na níž je obžalovaný evidován k trvalému pobytu, nebylo prokázáno, že by měl jakýkoli výnos z trestné činnosti a trest propadnutí věci lze uložit toliko vlastníkovi věci.“ 7. Z usnesení [název soudu] č. j.: [spisová značka] vzal soud za prokázané, že:„ nebylo zcela bez pochybností prokázáno, že zmíněná hotovost je výnosem z trestné činnosti odsouzeného [příjmení] [příjmení] [jméno], proto ji vydal [právnická osoba], která na ni od [datum] uplatn