47 C 247/2022-60 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 410 041 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 29. 10. 2019 poskytl žalované zápůjčku ve výši 134 000 Kč, dne 20. 11. 2019 zápůjčku ve výši 100 000 Kč, dne 26. 11. 2019 zápůjčku ve výši 116 000 Kč a dne 23. 12. 2019 zápůjčku ve výši 60 041 Kč. Zápůjčky měly být vráceny do 1 roku od jejich poskytnutí, avšak ani ke dni podání žaloby žalovaná uvedené částky žalobci nevrátila. S ohledem na snahu zachovat korektní vztahy s žalovanou, se kterou má žalobce nezletilou dceru, požadoval žalobce úroky z prodlení až od doby po podání žaloby. Žalovaná ve svém vyjádření z 23. 12. 2022 odmítla, že by kdy s žalobcem uzavřela smlouvu o zápůjčce, či že by od něj kdy přijala jakoukoliv platbu, která by měla být z jiného právního důvodu později vrácena. Namítala, že jmenované prostředky ji žalobce poskytl v době, kdy očekávali příchod společné dcery s tím, že žalobce vždy vyjadřoval vůli převést prostředky do dispozice žalované bez jakékoliv povinnosti k jejich vrácení. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce žalované finanční prostředky v celkové výši 410 041 Kč poskytl. Z potvrzení o odchozí úhradě ze dne 29. 10. 2019 soud zjistil, že v poznámce pro příjemce je uvedeno: pujcka [jméno] [příjmení], [datum narození]. Z potvrzení o odchozí úhradě ze dne 20. 11. 2019 soud zjistil, že v poznámce pro příjemce je uvedeno: pujcka [jméno] [příjmení], [datum narození]. Z potvrzení o odchozí úhradě ze dne 26. 11. 2019 soud zjistil, že v poznámce pro příjemce je uvedeno: pujcka [jméno] [příjmení], [datum narození] (aktualni celkova vyse půjčky: 350 000 Kč). Z potvrzení o odchozí úhradě ze dne 23. 12. 2019 soud zjistil, že v poznámce pro příjemce je uvedeno: pujcka [jméno] [příjmení], [datum narození] (aktualni celkova vyse půjčky: 410 041 Kč). Z výzvy k vrácení zápůjček spolu s dodejkou vzal soud za prokázané, že žalované byla výzva doručena ve dnech 8. 11. 2022 a dne 12. 11. 2022. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalobce provést důkaz listinou označenou odpově´d na výzvu k úhradě dluhu ze dne 21. 11. 2022. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z provedených důkazů soud žádné další pro věc podstatné skutečnosti nezjistil. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně: Právně soud zjištěný skutkový stav posuzoval podle ust. § 2390 a násl. zák. č. 89/2012, občanského zákoníku, jako smlouvu o zápůjčce, podle které se zapůjčitel zavazuje přenechat vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. V daném případě nebylo pochyb, že žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 410 041 Kč, když tyto byly poskytnuty formou 4 bankovních převodů na účet žalované a každá z uvedených plateb byla označena jako půjčka. Žalované se ani přes výzvu ve smyslu ust. § 118a o. s. ř. nepodařilo prokázat, že je zde dán právní důvod, pro který by finanční prostředky neměla žalobci vracet, a proto soud žalobě zcela vyhověl a uznal žalovanou povinnou zaplatit jistinu a příslušenství uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť mezi účastníky bylo nesporným, že žalovaná poskytnuté finanční prostředky žalobci nevrátila a soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobce s žalovanou uzavřel smlouvy o zápůjčce. Pro úplnost soud uvádí, že na uvedeném závěru nemůžou ničeho změnit ani citlivé okolnosti, za kterých byly žalované finanční prostředky poskytnuty, tzn. zejména skutečnost, že se nacházela ve vysokém stádiu těhotenství a že očekávala s žalobcem vedení společné domácnosti. Dle § 1970 z.č. 89/2012 Sb. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud proto přiznal žalobci i příslušenství pohledávky ve výši uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 63 156 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 101 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 410 041 Kč sestávající z částky 9 980 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 4 990 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 2 199 Kč, náhrada za promeškaný čas 700 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 48 609 Kč ve výši 10 207,89 Kč.