47 C 71/2022-63 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce po žalované domáhal náhrady škody ve výši 1 344 496,09 Kč, jež mu měla vzniknout v souvislosti s řízením vedeném u [název soudu] (dál jen„ [název] soud“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ posuzované řízení“). V uvedeném řízení se zdejší žalobce domáhal na žalované společnosti, [právnická osoba], (původně [právnická osoba]), [IČO] (dále jen„ společnost“), zaplacení částky 1 030 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce připustil, že žalovaná stanoviskem z [datum] přiznala již žalobci odškodnění v částce 102 375 Kč jakožto přiměřené zadostiučinění za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce napadeného řízení, avšak nárok na náhradu škody odmítla. Konstatoval, že žalobou proto uplatňuje toliko nárok na náhradu škody vzniklé v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení spočívající ve ztrátě dobytnosti pohledávky. Tvrdil, že pokud by bylo řízení skončeno v přiměřené lhůtě, za kterou považoval přibližně 4 roky od zahájení řízení a 6 měsíců na vydobytí pohledávky, žalované společnosti by nepochybně v napadeném řízení bylo uloženo zaplatit žalobci částku 731 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně od [datum] do zaplacení, tedy celkově by žalobce získal částku 973 275,69 Kč, když zdůraznil, že žalovaná společnost [právnická osoba] měla ke dni zahájení napadeného řízení dostatek majetku na uspokojení žalobcovy pohledávky, stejně jako ke dni [datum], jež žalobce označil za maximální možný konec napadeného řízení, které by ještě bylo lze považovat za přiměřené, a to včetně vykonávacího řízení. Z výše uvedených důvodů považuje žalobce částku 973 275,69 za škodu, která mu vznikla toliko následkem nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce napadeného řízení, čímž došlo ke zmaření uspokojení jeho pohledávky. Dále v žalobě žalobce uplatnil škodu představující náhradu ušlých nákladů posuzovaného řízení, a to ve výši 41 200 Kč a 51 500 Kč v podobě uhrazených soudních poplatků za podání žaloby a za odvolání v namítaném řízení; náhradu nákladů za právní zastupování v naříkaném řízení v celkové výši 265 764,40 Kč - za 19 úkonů právní pomoci á 11 260 Kč, 19x režijní paušál á 300 Kč a DPH a dále 6x cestovné z [obec] do [obec] a zpět, včetně náhrady za ztrátu času, tj. celkem částku ve výši 12 756 Kč. Žalobce se tak na žalované domáhal náhradu škody v celkové výši 1 344 496,09 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním z [datum], v němž uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 200 000 Kč z titulu nepřiměřené délky řízení (kterému žalovaná částečně vyhověla a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 102 375 Kč), jako skutečnost, že žalobce u ní uplatnil též nárok na náhradu škody ve výši 973 275,69 Kč a nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 278 520,40 Kč, to vše podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“). Žalovaná uplatněný nárok projednala a konstatovala, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, když délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou. Žalovaná rekapitulovala průběh řízení a uvedla, že pokud jde o náhradu škody, sporuje výši uplatněné škody, když o úspěchu žalobce v napadeném řízení nebylo pravomocně rozhodnuto. Dále namítala, že žalobce při určení výše škody vycházel z částky 731 000 Kč na základě znaleckého posudku, který však sám o sobě není určující. Žalovaná naopak za rozhodující skutečnost považuje zrušení konkurzu na žalovanou pro nedostatek majetku a její následný výmaz z obchodního rejstříku, což nejsou skutečnosti, které by mohly být přičitatelné z hlediska zavinění státu. K otázce nákladů řízení, o nichž bylo soudem rozhodnuto, uvedla, že nelze postavit existenci předpokladů pro vznik odpovědnosti státu na jisto, neboť lze vypořádat nároky pouze dostatečně doložené a nesporné. Závěrem žalovaná uvedla, že soudu nepřísluší nahrazovat a simulovat rozhodnutí v jiném řízení, ani si stanovit jeho předpokládaný výsledek jako předběžnou otázku a současně poukázala na datum uplatnění nároku ze dne [datum], kdy v takovém případě nemohlo dojít k prodlení žalované již dne [datum]. Vzhledem k výše uvedenému žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl. 3. Zdejší soud ve věci rozhodl dne [datum rozhodnutí] rozsudkem č. j.: [číslo jednací], kterým žalobu zcela zamítl s odůvodněním, že i kdyby bylo prokázáno, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé a žalobci by vznikla určitá majetková újma, nelze uvedenou skutečnost klást k tíži žalované pro nedostatek příčinné souvislosti, neboť došlo k přetržení příčinné souvislosti, protože stejný následek (vznik škody) vyvolala i další příčina spočívající v jednání společnosti, která odmítala žalobci zaplatit jím tvrzenou pohledávku za zhodnocení nebytového prostoru. Pokud žalobci nějaká majetková újma vznikla, vznikla toliko v příčinné souvislosti s jednáním společnosti. Další žalobcem uplatněný nárok na náhradu nákladů posuzovaného řízení spočívající v ušlé odměně právního zástupce ve výši 265 764,40 Kč, v uhrazených soudních poplatcích ve výši 41 200 Kč a 5 1 500 Kč a v cestovném a náhradě za promeškaný čas ve výši 12 756 Kč pak soud zamítl s tím, že uvedené představuje náklady řízení vynaložené žalobcem při vymáhání jeho práva. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk zahrnuje náhrada škody náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Žalobcem požadovaná škoda neodpovídá uvedenému ustanovení OdpŠk, neboť v dané věci žalobcem požadované náklady nejsou a nebyly náklady na zrušení nezákonného rozhodnutí ani nesloužily k nápravě nesprávného úředního postupu. Nadto v posuzovaném řízení bylo o nákladech řízení rozhodováno v konečném rozhodnutí, a proto není možné, aby o této otázce nyní rozhodoval znovu soud I. stupně. Zároveň nelze pominout, že vynaložení nákladů řízení je vždy zapříčiněno rozhodnutím účastníka řízení, který se pro jejich vynaložení rozhodne, ať již ve formě soudního poplatku nebo nákladů právního zastoupení (včetně cestovného a náhrady za promeškaný čas). Z uvedeného plyne, že mezi nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného řízení a ve vynaložení nákladů (posuzovaného) řízení, jejichž náhrady se žalobce domáhal, není dána příčinná souvislost. Vzhledem k tomu, že škoda ve výši 371 220,40 Kč vznikla výhradně následkem okolností, které se přičítají žalobci, jenž se sám rozhodl náklady v průběhu řízení vynaložit, soud i v tomto rozsahu žalobu zamítl. 4. Citované rozhodnutí bylo zrušeno usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j.: [číslo jednací] s tím, že se zdejší soud nezabýval otázkou existence pohledávky žalobce a schopností společnosti (byť nuceně) plnit dluh žalobci v době odpovídající délce posuzovaného řízení neovlivněného průtahy a spolu s tím nijak nezkoumal, jakou dobu posuzovaného řízení lze považovat za přiměřenou ke skončení řízení vzhledem ke konkrétním okolnostem od zahájení posuzovaného řízení. Se zřetelem na uvedené, soud při jednání dne [datum] poučil ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. žalobce o povinnosti tvrdit a prokazovat jednotlivé průtahy, tj. že konkrétní nečinnost soudu byla rozhodující příčinou, pro kterou oprávněná osoba, tj. žalobce, přišla o možnost uspokojení nároku vůči povinné osobě. Tedy soud žalobce poučil, aby tvrdil k jakým konkrétním průtahům došlo, o jakou dobu se tak řízení nedůvodně protáhlo a kdy dle žalobce mělo dojít k řádnému ukončení řízení, to vše při zohlednění všech specifik naříkaného řízení ve smyslu § 31 odškodňovacího zákona. K takovému okamžiku - řádnému konci řízení je pak třeba tvrdit a zejména prokázat, že pohledávka za dlužníkem (žalovanou společností), byla vymahatelná. Žalobci byla k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů poskytnuta lhůta 3 týdnů od data konání jednání, žalobce však na uvedenou výzvu zcela rezignoval a svá skutková tvrzení nijak nedoplnil. Při jednání soudu dne [datum] uvedl, že přiměřenost délky řízení by se měla zkoumat komplexně a že má za to, že již při jednání dne [datum] umožňoval skutkový a právní stav věci v napadeném řízení, aby byl zadán znalecký posudek, pročež všechna ostatní jednání považuje žalobce za zbytečná. 5. Z listinných důkazů a z nesporných skutečností zjistil soud tento skutkový stav: 6. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení a nároky na náhradu škodu dne [datum]. Dále bylo nesporným, že zdejší žalobce v naříkaném řízení zaplatil soudní poplatek za podání žaloby 41 200 Kč a soudní poplatek za odvolání ve výši 51 500 Kč, jakož skutečnost, že žalobce byl v předmětném řízení po celou dobu zastoupen advokátem, Mgr. [příjmení]. 7. Z usnesení č. j.: [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] vzal