48 C 12/2023-49 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne [datum] na žalované domáhal odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), v celkové výši 45 326,60 Kč coby majetkové újmy spočívající v nákladech na obhajobu v souvislosti s trestním stíháním, které skončilo zprošťujícím rozsudkem. Jde o náklady obhajoby, které žalovaná neuznala, a to konkrétně 6 porad klienta s obhájcem dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], účast při výslechu obviněného dne [datum] a [datum], účast při výslechu spoluobviněného dne [datum], vyjádření ve věci samé ze dne [datum], [datum], [datum], prostudování spisu po skončení vyšetřování dne [datum] po 2 300 Kč + režijní paušál 300 Kč; dále dva úkony právní služby v poloviční hodnotě za stížnost ke znalci ze dne [datum] (žalobce uvedl, že se jedná o chybu v psaní a podání bylo učiněno [datum] a [datum]) a návrh na doplňující posudek ze dne [datum] po 1 150 Kč + režijní paušál 300 Kč + a úkon účasti na jednání před soudem dne [datum] toliko ve výši 20 % z odměny (o tuto část byla odměna snížena žalovanou), tj. ve výši 460 Kč + režijní paušál 300 Kč, a konečně náhrada za 21% DPH. Uplatněný nárok souvisí s trestním řízením vedeným posléze u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 2 T 76/2017. Žalobce uvedl, proti němu bylo usnesením ze dne 26.1.2017, č. j. KRPS-243629-59/TČ-2015-011181, ze spáchání zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1,2 písm. c) trestního zákoníku. Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 27. 3. 2019, č. j. 2 T 76/2017-1115, byl žalobce zproštěn obžaloby. Proti rozsudku podal státní zástupce odvolání a posléze byl usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 30.7.2019, č. j. 13 To 155/2019-1136 rozsudek zrušen a věc vrácena soudu I. stupně. Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 19.5.2020, č. j. 2 T 76/2017-1261, byl žalobce opět zproštěn obžaloby, avšak státní zástupce se proti rozsudku odvolal a rozsudek byl následně usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 22.12.2020, č. j. 13 To 227/2020-1281 zrušen a věc vrácena soudu I. stupně. Rozsudkem ze dne 19. 5. 2021, č. j. 2 T 76/2017-1312, byl žalobce znovu zproštěn obžaloby. Odvolání státního zástupce bylo Krajským soudem v Praze zamítnuto a rozsudek Okresního soudu v Příbrami nabyl právní moci dne [datum]. Žalobce je proto názoru, že předmětné trestní stíhání bylo nezákonné a žalobci proto náleží odškodnění za škodu v podobě nákladů na obhajobu advokátem. K uplatnění nároku u žalované žalobce uvedl, že se tak stalo dne [datum] ve výši 119 153,20 Kč, přičemž do podání žaloby mu žalovaná vyplatila 54 317,80. Žalobce se následně na soud obrátil s žalobou o zaplacení částky ve výši 45 326,60 Kč. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že nárok žalobce neuznává. Učinila nesporným, že žalobce u žalované nárok uplatnil dne [datum] v částce 119 153,20 Kč na náhradě nákladů za obhajobu v trestním řízení. Žalovaná shledala nárok žalobce částečně důvodným co do požadované náhrady nákladů obhajoby a přiznala žalobci částku 54 317,80 Kč. Žalovaná dále uvedla sporné úkony právní služby, za které náhradu neposkytla, případně poskytla náhradu v nižší částce, než byla požadovaná žalobcem. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. 3. Žalobce v replice ze dne [datum] uvedl, že by měl být odškodněn i za úkony, k nimž došlo ještě před vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání, neboť v této fázi vynakládal žalobce náklady tak, aby zamezil vydání nezákonného rozhodnutí. Tuto část řízení nelze dle žalobce od zbytku trestního řízení oddělit, když od počátku vše nasvědčovalo tomu, že žalobce bude obviněn. K úkonu ze dne [datum], který žalovaná v trestním spisu nedohledala, žalobce uvedl, že žalovaná využila písařské chyby, aby nemusela žalobci poskytnout odškodnění, přestože rozdíl v datu byl pouhé 2 dny. K poradě s klientem dne [datum] žalobce uvedl, že žalované neodůvodnila, proč se přiklonila k závěru, že porada trvala 10 minut, nikoliv 70 minut. 4. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené (navržené) listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň oba účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobce ve vyjádření ze dne [datum], žalovaná ve vyjádření ze dne [datum]). 5. Soud předně vyšel ze skutečností mezi účastníky nesporných, které vzal za svá skutková zjištění. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce u žalované nárok uplatnil dne [datum] v celkové výši 119 153,20 Kč, že žalovaná nárok žalobce projednala, což sdělila stanoviskem ze dne [datum], přičemž konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí a na nákladech obhajoby přiznala částku 54 317,80 Kč. Ve zbytku žalovaná nároku žalobce nevyhověla. 6. Mezi účastníky zůstalo sporné, zda žalobce má v souvislosti s vedeným trestním stíháním žalobce, které skončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem, nárok na náhradu i za úkony právní služby, které žalovaná neodškodnila, případně je neodškodnila ve výši, kterou žalobce požadoval. Aktuálně se na tomto nároku žalobce domáhá částky 45 326,60 Kč. 7. Soud ve věci na základě účastníky navržených či předložených listinných důkazů učinil následující další skutková zjištění. 8. Ze spisu Okresního soudu v Příbrami, sp. zn. 2 T 76/2017, k jednotlivým úkonům, které žalovaná neuznala a kterých se žalobce domáhá žalobou, zjištěno následující: Dne [datum] vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání, č. j. KRPS-243629-59/TČ-2015-011181. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 30.7.2019, č. j. 13 To 155/2019-1136, byl rozsudek soudu I. stupně č.l. 1115 zrušen a věc vrácena soudu I. stupně, který následně nařídil jednání ve věci na [datum], toto následně k žádosti zástupce spoluobviněného žalobce odročeno na [datum], následně na [datum] a následně na [datum]. Podáním ze dne [datum] (č.l. 1156) se zástupce žalobce vyjádřil ke zrušujícímu usnesení Krajského soudu v Praze a současně navrhl výslech svědka, přičemž uvedené vyjádření dne [datum] doplnil a navrhl výslech znalkyně. Podáním ze dne [datum] zástupce žalobce navrhl doplnění otázek znalkyni. Ve věci se následně dne [datum] konalo hlavní líčení. Na č.l. 1239 založen protokol o hlavním líčení ze dne [datum], kterého se zúčastnil zástupce žalobce a které probíhalo od 9:00 hod. do 9:55 hod., přičemž zástupce žalobce při tomto hlavním líčení současně zastupoval i spoluobžalovaného žalobce, a to na základě substituční plné moci udělené obhájcem spoluobžalovaného žalobce. 9. Z potvrzení o provedení platby soud zjistil, že [jméno] [příjmení] za žalobce uhradila právnímu zástupci žalobce za právní služby v předmětném trestním řízení celkem 119 153,20 Kč. 10. Z potvrzení o poskytnutí právních služeb – právní porady v rámci obhajoby soud zjistil, že porady trvaly dne [datum] 75 minut, dne [datum] 90 minut, dne [datum] 90 minut, dne [datum] 65 minut, dne [datum] 90 minut a dne [datum] od 9:00 hodin do 9:10 hodin, přičemž zástupce žalobce vykázal, že tato porada trvala celkem 70 minut. 11. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními a na které proto soud pro stručnost odkazuje, zejména pak pokud jde o průběh trestního řízení. 12. Z důkazů, jak byly výše uvedeny byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. 13. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně: 14. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 15. Podle § 5 písm. a) OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním. 16. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 17. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 18. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 19. Podle § 26 OdpŠk, pokud ne